Album října 2026

Článek Album měsíce
Redakce

Apokalypsa má jezdce čtyři, my jich máme pět.

1) SPOTIFY/TIDAL playlist: 86 skladeb a téměř 7,5 hodiny hudby.

Spotify/Tidal playlist stále měníme. Níže přiložený playlist je tedy vždy pro aktuální Album měsíce a budeme jej pravidelně obměňovat. Nemusíte tedy již s každým měsícem pátrat po novém - jakmile vyjde nové Album měsíce, playlist se aktualizuje. Pokud by si někdo chtěl toto aktuální Album vyposlechnout zpětně, najde jej v Archivu).

Formát je volen podle pořadí, v jakém se desky umístily v Albu měsíce (vítěz má tři skladby, ostatní po dvou) a dále pak se jedná o výběr skladeb interpretů jednotlivých redaktorů. Samozřejmě jsme narazili na limity - ne všichni interpreti, kterým se věnujeme, tuto platformu využívají, ať již k tomu mají jakékoliv důvody, takže řadu kapel v playlistu nenajdete. Druhým extrémem je, že zde představujeme často desky, které nám dorazily v promo materiálech, ale oficiálně ještě zveřejněné nejsou. Každopádně doufáme, že i tak dokážeme, ve zbytku toho co jsme vybrali, rozšířit vaše hudební obzory.

2) ALBA MĚSÍCE: žebříček nejposlouchanějších alb s komentáři redaktorů. Podobně jako v prosinci, leden bývá často měsícem pozapomentých alb, takže v TOPu 

3) REDAKTORSKÝ LIST: seznam desek, které redaktor vyposlechl, avšak které se nedostaly do žebříčku. U těchto desek se můžete kochat i obaly. Starší, bonusové, jsou pak řazeny chronologicky.


Redakční TOP

(3) BLOOD DISTORTION - Bloodstained Revelation (EP) (11/2026)

vaněna: ano ano ano. Žlába, Jurgen a spol. to umí. Death metal jak se patří a těším se na dlouhou desku příští rok.
AddSatan: worship/rip off pekelnější Floridy i jinýho US death metalu, Vomitory a ve 4. i starý Carcass. Nic objevnýho, ale velmi v pořádku - včetně zvuku, funkční, Žlába zatím nej vokály, co nařval. (Bandcamp)
Gába: k tomuhle se spolehlivě vyjádří povolanější, takže za mě jediné: námrd!

(3) FORBIDDEN – Forbidden (10/2026)

brutusáček: po 16 letech se vrátili s novou deskou další thrash matadoři. Původně se lákalo i na Daniela Mongraina, který si s nimi střihnul live i na Brutal Assaltu, ten nakonec má jen dvě singlovky. Celkově deska šlape a ta hodina odsype. Povedený návrat!
LooMis: z původního dojmu 50/50 se klube skvělá deska. Stoupá počet poslechů a noření se do jednotlivých skladeb. Jako jo. Tohle se mi začíná jevit velice jako namakaný Forbidden. Lepší než Omega Wave. Škoda, že Dan Mongrain není součástí celého alba.
bizzaro: druhá návratovka amerických prog thrasherů se povedla a nabízí několik fakt našláplých válů, které Omega Wave nechávají v zapomnění.

(3) OTRAS - Na kridlach Morovida (10/2026)

vaněna: hodně příjemná blacková žánrovka ze Slovenska. Tady nehledejme nic než druhou vlnu black metalu. (6/10)
mIZZY: black punk Otras se s každou další nahrávkou zlepšuje. Furt mám ale pocit, že ani z novinky stále nesálá tak silná energie, jakou měli Otras nedávno naživo v SubZero spolu s Bahratal a spol., odkud jsem z jejich setu odcházel nadšený. (Bandcamp)
Dantez: zábavná i tvrdá black-punková taškařice, která si nezadá se zbytkem kvalitních nosičů podobného ranku. Slovenská patina s perfektními názvy skladeb budiž perfektní nástavbou.

(3) SUBSERVIENCY - Observing the Ancestral Twilight (EP) (10/2026)

vaněna: echo legendární Lykathea Aflame z Arkansasu. Tohle už není ani pocta ani worshipping, tohle už je v podstatě cover. Nicméně připomínkou legendy potěšili.
AddSatan
: worship/rip off Lykathea Aflame, Appaling Spawn, Cryptopsy, Dripping, Malignancy, Defeated Sanity atd. apod. … poměrně povedený, škoda čvachtáků a celkově výškovějšího zvuku, místy pobaví žabí aj. chlívný vokály, byť většina growl/řevu ok. Mám radši o něco jiný pojetí žánru, ale jakž takž ba. (Bandcamp)
Gába: není Samoth jako Samoth, aneb nová krev/vlna amerického TBDM. Jen houšť, z téhle partičky by mohlo něco vzejít...

(3) TEMPLE NIGHTSIDE - Cenotaph Severance (10/2026)

vaněna: další zářez (již pátý) australského old school temného death metalu. Hodně se mi líbí jedovaté šepotavé vokály, v celku jde o spolehlivý materiál striktně v žánrových mantinelech. S přibývajícími poslechy baví spíš víc, ale nejlepší TN je, když se válí v bahně pomalosti. (7,6/10)
mIZZY: australská death-doom bestie se členy Grave Upheaval v sestavě. Docela jiné než předchozí Pillars of Damnation, podstatně blackovější, ale opět super. Těším se na živák na Celebrare Noctem. (Bandcamp)
Dantez: kvalitní soundtrack k nekalostem na zapomenutých hřbitovech. Zetlelý death-doom australského střihu, který má cosi z Grave Upheaval, Krypts nebo Void Meditation Cult. 

(2) BEAR - Anhedonia (EP) (09/2026)

onDRajs: Bear žeru od té doby, co jsem je objevil. Belgičani dělají mathcore pro masy, podobně jako Mastodon zvládají pojmout stoner/prog. Poslední řadovka Vanta značila drobný ústup od agrese v podobě vokálně melodických refrénů, leč letošní EP zase kouše, saje, rdousí... Rytmy se lámou, riffy se ohýbají, přesto kostra skladeb zůstává metalicky tvrdá a neochvějná. Skvělá kapela, která dává mainstreamovým lídrům (Gojira a spol.) těžce na prdel. Jen tak dál! Mohlo by se líbit i lidem, kteří mají rádi Unsane.
LooMis: tip z minulého měsíce od Bejva. Hezká nálož math/djentu. Takhle by klidně mohli znít Converge, kdyby Jacob Bannon zpíval.

(2) FRONTIERER - Utraviolet Parasite (10/2026)

Bejv: skotsko-americké kombo je tu zase a s ním nejbrutálnější nahrávka tohoto roku. Sonické peklo s 4. deskou těchto disharmonických parytmiků pokračuje v nastoleném směru. Přibylo elektroniky, možná víc groove (jestli se tomu tak u Frontierer dá říkat), ale furt se lámou rytmy doplněné o zvuky, při kterých padají i netopýři. Tohle mě hodně baví. Frontierer si vytvořili svojí vlastní škatulku a momentálně vládnou škatulce mathcore. Ne nadarmo jejich popularita raketově stoupá. (Bandcamp) (10/10)
LooMis: jaký to rozdíl oproti Polyphii. Je totiž rozdíl v kytarovém skřípání – jestli je to jen vrstvení efektů, kde sice nápady slyšíte, ale připlouvají a odplouvají bez výraznějšího vybudování napětí a atmosféry… nebo je to totální peklo, ve kterém ale stále nacházíte červenou nitku, která dovede k totálnímu sebezničení. (9/10)

(2) MANNVEIRA - Vesöld (10/2026)

vaněna: v řadě čím dál stejnějších desek a až příliš dobře zavedených postupů je nová deska Islanďanů Mannveira velké osvěžení. Oproti první desce učinili znatelný krok kupředu. V první řadě skvělý zvuk, skladatelsky úplně v pořádku, byť docela konzervativní. Poslední písnička (vsadil bych na to, že jde o cover skupiny Thule) je zbytečná a bez ní je to jen půlhodinka nové tvorby, chtěl bych víc. (8/10)
Dantez: oprávněně chválená islandská variace na dsbm se vrací s deskou, která 
za poslední dobu nabízí jeden z nejoriginálnějších počinů z kraje ošlehaného ledem a ohněm.

(2) MESSIER 16 - Shouts from the Cliffs of Heterodoxy (10/2026)

mIZZY: kapela, kde mj. působí Jonas, současný live kytarista Dødheimsgard. Žádný avantgarde black, ale deska, která by mohla potěšit všechny fanoušky progu. (Bandcamp)
LooMis: mIZZYho tip na projekt/kapelu Jonase Ulrika Eideho, jinak to koncertního kytaristy DHG. Výtečný avant/black/prog/metal. Z každého žánru je tam něco, v každé ze skladeb se velmi příjemně mísí, takže při poslechu je třeba být stále ve střehu. Tohle vypadá na jedno z překvapení roku a zvedám palec hodně vzhůru! (9/10)

(2) POLYPHIA - Be Not Afraid (10/2026)

LooMis: úplně jiná kapela, nic proti experimentům, ale tohle je vrzání bez hlavy a paty. Přeefektované a až takové sebestředně muzikantské. (Jaký to rozdíl oproti Frontierer!) Nic pro fanoušky staré kapely. A těžko říct, jakým jiným doporučit. (5,5/10)
Baara: spíš varování než doporučení. Tři čtvrtě hodiny monotónního vrzání kytar s elektro efektama. Ne, není to pidliki, to by byla moc velká pochvala. (4/10)

(2) THE NUMBER TWELVE LOOKS LIKE YOU - Howls From The Holographic Heart (10/2026)

Bejv: asi není nikdo z fanoušků matematiky, který by tuto bandu neznal. Nicméně mně k srdci kupodivu jejich velmi zběsilý a pestrý mathcore k srdci nikdy moc nepřirostl. Až na poslední nahrávku, ta mi sedla na vejce plnou silou. Dlouho jsem neslyšel tak pestrý a hravý hudební mish-mash. Tady opravdu nelze tušit, co bude v následujících vteřinách. Zběsilé mathcorové rubanice střídají až post-rockové hitové pasáže, které budí až svou vlezlostí ze spaní. Místy jsou slyšet Dilliny, místy The Fall Of Troy, vše ale smíchané velmi osobitě. Vše i přes stylový rozmach drží skvěle po hromadě a i na salsu a dechy dojde!!! (Bandcamp) (9/10)
sicky: tady jsem čekal víc. Album začíná sice slibně, ale zhruba v půlce se dostavuje neodbytný pocit, že to nějak není ono. Problém nevidím ani tak v tom, že se do popředí dost často dere vyměklý progrock, jako spíš v tom, že ty nápady jsou takové jalové, nechytlavé. Čekal jsem mnohem větší odvaz. (6,5/10)

(2) THROES - The Colorless Light of Emptiness (10/2026)

Bejv: ufff, tak tady se jde hodně na dřeň. Throes po sedmi letech jsou tu s novou nahrávkou. Debut byl fajn, ale tohle je hardcorový soundtrack k apokalypse. Throes míchají sludge, doom a hardcore v nejhrubější poloze. Tady se na kudrlinky moc nehraje. Syrovost, která nese tíži celého světa, vše zabaleno v dokonalém hudebním souznění. 35 minut zmaru!!! Tohle si musí, ale každý projít sám. (Bandcamp) (9/10)
chuckie: sedm let po prvním, víc valivém LP (bavilo), tu jsou Throes s o něco brutálnější směsí (blackened) sludge/metallic/chaotic hardcoru. Dunivá heavy jízda v zákazu zastavení, která u mě v říjnu vítězila nad jejich sofistikovanějšími souputníky Great Falls (před pěti lety spolu nahráli splitko) - a vlastně i nad vším ostatním. Plusový bodík za tak akorát vyměřených 35 minut. Chci naživo!

(2) TONY IOMMI -  From The Dark (10/2026)

sicky: krásně staromilské album, které je na jednu stranu poctivě sabaťácké, na druhou má ale současný zvuk a některé riffy zní též příjemně moderně. Album je vyklidněné a čiší z něho časy dávno minulé, poslouchá se však výborně. Z velké části je to dáno i výborným zpěvem, který zde obstarává Jorn Lande, a který mu dodává onu charakteristickou tvář klasického rocku sedmdesátých let. (7,5/10)
LooMis: heavy/doom metal jak řemen, Tony evidentně pořád umí. Jak říkal v jednom rozhovoru - už si nedělá starosti, dělá si radosti. A tady je to radost osminásobná. Navíc, pro božského Jorna Landeho mám slabost a není to jen (i když hlavně) kvůli Ark. Osm válů, osm hvězd. (8/10)

(2) URARV - Nychta Psychis (10/2026)

vaněna: pozdravy Adolfovi, krásnej tip pro milovníky starého a vlastně i novějšího Dodheimsgardíčku. Některé momenty už jsou na mě příliš parodické, ale celkově mě deska baví dost, i díky svému nevelkému rozsahu. (7,5/10)
AddSatan: Aldrahn + členové Den Saakaldte, Troll, Deviated Instinct atd., hned názvem 1. skladby velmi přiznaně v duchu DhG - Kronet til konge, VBE, Fleurety, skvělá melodická baskytara až do Virus/starší Onirik, v titulní cca Ulver – Kveldssanger táborák brnkání, no a i AUO, trocha psych/space synthů (ve 3. až Arcturus), místy slabší tupa Darkthrone black/punk'n'roll sranda a naivita 90s avant-blacku. Aldrahn vokálně opět různou měrou tyjátr, ale asi irituje trochu míň než na AUO, místy poměrně dobrej, víc trve, bral bych to celý v norštině jako 1. skladba. Dobrej zvuk, rozumná stopáž, lepší než starší Urarv, přes výhrady baví o trochu víc/konzistentněji (vyjma 3 nej songů tam) než BMC, není to tak dojímavě ubulený atd. Spíš příjemný překvapení. (Bandcamp)

(2) VERMIANAEVUS - Vermianaevus (10/2026)

vaněna: další ze spousty Hekliných projektů. Přísný death/black, první skladba je dokonce úplně skvělá a připomene Darkspace. Nálada se pak ale docela vystřídá, a zatímco některé věci mi připadají příjemné, některé jsou jen naklepaný vývar z nudy. Chybí větší soustředění a tah na bránu. (6/10)
mIZZY: další nádherné zvěrstvo od Hekly z Hadopelagyal a Pale Spektre. Tentokrát s Karapanem z švýcarských Dakhma a bubeníkem z Death Worship a Bloody Vengeance. Tohle nemohlo dopadnout špatně! Oproti Hado to je hutnější a temnější, možná méně vyšinutě násilné, ale opět skvělé. Jedna z nejlepších letošních death/black desek. (Bandcamp)

(2) WOLVES IN THE THRONE ROOM - Estuary (10/2026)

sicky: ne, že by dosavadní desky Vlků byly špatné, tahle mi ale zalezla do uší tak nějak sama. Kombinace pomalých atmosférických ploch a syrového black metalu se zde jeví jako vyvážená, hudebně zajímavá a k posluchači vstřícná, což mně jako neortodox blackmetalistovi vyhovuje. (7,5/10)
brutusáček: jasně, Two Hunters nepřekoná už nic, ale tohle je slušná deska.

vaněna

ESOCTRILIHUM - Annochiül Xar Sorthïlazur (10/2026)
- novou deskou Asthaghul svůj jedinečný projekt Esoctrilihum opět posunul dál. Je čím dál divnější, tentokrát velkolepější, epický a s přesahem k symfonickému black metalu. Vokálně se ale ocitl spíš v terapeutickém než uměleckém pásmu. Stává se z něj stává fenomén, který mám chuť víc a víc zkoumat. To je docela ambiciózní úkol, pročež prozatím pracuji na recenzi aktuální desky. Je dost možné, že při svém skladatelském tempu (za poslední čtyři roky 8 plnohodnotných alb!) vydá Asthaghul další desku dřív, než já dosmolím text. (7,8/10)

VEILBURNER - All That Glimmers Is Gloam (10/2026)
- vrcholem tvorby Veilburner zůstává předminulá deska Duality, a novinka se mi zdá i lehce slabší než přímý předchůdce Longing. Je na ní zase o trochu víc heavy metalu, přístupných pasáží a sól, zato míň ztřeštěností. Zachovaný je ale naštěstí charakteristický zvuk, který mám rád. (7/10)

HEKATOXEN - Obsidian Majesty (10/2026)
- finský death metal, který zprvu připomene Bolt Thrower. Jejich kvalitu riffů ale nemá. Uvítal bych i větší zapojení finské podivnosti, protože tak, jak deska vyšla, asi potěší jen milovníky striktního death metalu. (6/10)


SINISTRUM - The Hammer of Conquest (11/2026)
- druhé album amerických death/thrashers z Kentucky. Málo atmosféry, docela hodně techniky, ale výsledek na velké doporučování není. (5/10)



ODIOUS SPIRIT - The Sourceless Scourge (10/2026)
- nejlepší na téhle desce je obal. Jinak jsem se do ní ale nedokázal ponořit a pořádně ji procítit. Chvílemi je zajímavá, chvílemi spíš přeplácaná, jindy ale taky bolestně repetitivní. (5/10)


PAN-AMERIKAN NATIVE FRONT - Howling Piercing Darkness (EP) (10/2026)
- jedna z nejlepších indiánských kapel vydává po pěti letech od Little Turtles War nové ep. Čekal jsem trochu víc, ale po pravdě, ani ke starším věcem se už moc nevracím.


CHARNEL SPIRIT - Blood Prophecy (demo) (10/2026)
- australské demíčko za kterým stojí IV z Temple Nightside. Nemá smysl se moc rozepisovat, ale na dlouhou desku, která by měla přijít v příštím roce docela navnadilo.

onDRajs

ENSLAVED - Eld (1997) 
- zželelo se mi vinylů, na které se v pozapomenutém šuplíku začalo prášit. Mezi nimi i Eld. Má srdcová deska, která se mi i po 30 letech ani v nejmenším neoposlouchala! Nějak moc nechápu, proč bylo ústřední duo nespokojeno s prací bubeníka a najalo si pak na Blodhemn Repa... Každopádně vaněno, nemáš nějaký tip, který by se Eld stylově podobal? 

BORKNAGAR - Borknagar (1996)
- když už jsem se vezl na vlně Eld, nemohl jsem si pomoct a poslouchal i rané Aeturnus a Borknagar. Na jejich debutu ještě blackově praštělo a bzučelo, má to neopakovatelnou devadesátkovou atmosféru, kterou lze jen těžko reprodukovat. I ty popěvky jim odpouštím... 

AddSatan

DIANA MIRON, REINHOLD FRIEDL – ARSON (10/2026) + DIANA MIRON, LAURENTIU COTAC – s/t split (09/2026)
- houslistka, violistka, vokalistka z rumunského Hyperion Ensemble a pianista (Friedl) a kontrabasista, lap steel (Coțac) + elektronické manipulace. Disonantní, atonální skřípání, drhnutí, vrzání a další divnozvuky a divnovokály (směr jemnější, abstraktnější, méně teatrální Galás, Duthoit, Endresen apod. možná i trošku Aghast, Hekte Zaren?), naechovaný piano, spíše temnější, nervní až strašidelný, ale i promakaný, proměnlivý, dynamický, zvukově zajímavý, prostorový, atmosférický – zvlášť Coțac s tím pracuje až překvapivě (i samply piana aj.?). Post-spektralismus, musique concrète, elektroakustika, experimental, noise? Převážně dobrý, místy hodně. (Bandcamp)  (Bandcamp)

GWENIFER RAYMOND – Bird Songs For Atomic Skies (singl 10/2026)
- nejlepší american primitive kytaristka opět nezklamala, další dávka svižnýho tech folk/blues/country s divno/dischordy, asi poprvé s bicíma, který jsou trochu ambivalentní, ale asi spíš jo, než ne. Má to mj. dobrej závěr. (Bandcamp)

KILAT – Tirai Niskala (10/2026)
- pralesní black metal z Indonésie/Austrálie - vokalistka a bubeník Rinuwat, kytarista z MY DISCO - od starýho Norska (mj. v 5. starý Darkthrone) přes Blut aus Nord/Portal disonantní meluzíny, rituálno, místy skoro Katharsis/noisy war hrot – nebo i (ffo) míň retardovaný Hadopelagyal, vyhrocenější Sortilegia, jednodušší Palus Somni apod. Kytarově slušný, něco trošku zkrátit, bicí nakládaj, byť třeba v 5. divně zakopávaj (?), řev čarodějnice se vzteklinou místy až úsměvně bestiální - ječák a Gollum/skřetí „povídání“ jak mladej Ihsahn a Maniac + hlubší polohy, pěknej raw zvuk - master Plotkin. Přes výhrady poměrně zábavný. (Bandcamp)

IANNIS ANISAKIS – s/t (09/2026)
- tip od Kotka – industrial dub techno tucka, místy skoro death industrial/power noise pulsy, atonal/skříp kytara, španělská ňuňu neuro/ero vokalistka – cca mix/ffo: starší Puce Mary (Courses), Yikii (All the rain…, Melinoë), JK Flesh, Mandy, Indiana, možná i Die Antwoord, ve 4. hlas cca jak Ela Minus. Jednoduchý, krátký, ale hypno, maká to. (Bandcamp)

GENORBIT - Ultradiffused Ascendence Pipeline (EP) (09/2026)
- turecký btdm – Erten z Burial Invocation, ex-členové Cenotaph, který to částečně připomíná, ale je to o trošku techničtější, divnější, místy Wormed (nejvíc v 5.), Malignancy pískačky/zvraty, trošku i Deeds of Flesh (mj. konec 4.) atd.. Vyhodit některý sci-fi elektro vsuvky (něco ok), ale jinak slušný - i zvuk a vokál na poměry ujde - i mlaskopáky jakž takž. Spolu s Nemesism asi zatim nej letošní bdm, což ale není velká výhra. (Bandcamp)

ANA LUA CAINO – singly (2026)
- nová deska vyjde až v listopadu, singly zní (opět) zábavně, už jsem je slyšel tak 10x – svérázný portugalský folk/tronica, glitch pop, piáno, zvláštní melodie, rytmy i rovná tucka, hlubší hlas, navrstvený zpěvy – tu portugalštinu mě baví poslouchat, zajímavý jazyk. (Bandcamp)

EMER FEAT. UGNE UMA – you and me (07/2026)
- bruselský Litevky – dost příjemný, ambientnější dub, r&b, downtempo, trip hop, psychedelický, někdy až trošku duchařský, pěkný hlasy/zpěvy, něco sedí trošku míň, ale spíš hodně fajn. (Bandcamp)


K WATA – Give U Space (05/2026)
- ambient dub, trochu glitch, IDM, techno, UK bass atd. už dle obalu inspirovaný Backrooms/liminal space fenoménem obecněji, což lze slyšet/cítit i v hudbě. Částečně chladnější atmosféra opuštěných/zvláštních míst, trošku zneklidňující – klaustro- i agorafobie (?), částečně vlastně příjemná oddychovka, pěkný zvuk, tlačící subbasy, dost fajn. (Bandcamp)

HIMBA HYMN: GHOSTS OF NAMIBIA'S SKELETON COAST - Lion Attack, Cattle Massacre (skladba; 04/2026)
- tip od JSt – „lidovky“ resp. tradiční či rituální hudba z Namíbie – hrdelní kruťárna, zvěrstvo, chrochtání, „exorcismus“, správně syrový, strašidelný i legrační, každopádně zajímavý. Nepřekvapivě vyšlo na Sublime Frequencies Alana Bishopa. Pár dalších skladeb taky fajn, škoda, že to není na bc celý. (Bandcamp)


NEMESISM – Premonitions of a Memory (EP) (03/2026)
- btdm se 3 členy rozpadlých Guttural Secrete, basák i Foul Deformity, nijak hrocený, ale poměrně zábavně, nerutinně složený – lze tam krom GS slyšet či ffo Malignancy (míň vyjetý, hutnější), Disentomb, Wormed, coverem přiznaně i Oppressor (neznal jsem) trochu i Defeated Sanity, Gorguts a v atmo-vybrnkávkách dokonce Dødheimsgard – závěr 2. zní jak něco z AUO. Na poměry subžánru i dobrej zvuk (mlask přijatelnej) a vokál se taky dá. A za nyp! (Bandcamp)

BERGRÚN SNÆBJÖRNSDÓTTIR – Skinweeper (01/2026)
- islandské disonance tak trochu resp. úplně jinak – kompozice tamní skladatelky pro kontrabasklarinet (i jiné klarinety), cella, anglický roh, perkuse (překvapivě William Winant ex-Mr. Bungle/SC3 atd.) a harfu – krásně to drhne a skřípe, jakoby se deformovala nějaká (oživlá?) konstrukce, stavba, dřevo a kov, probouzela se nějaká prastará ohavnost (5. den na Brutalu © chuckie) apod. přichází to ve vlnách a každá je jiná, postupně docela mocný. Dost pěkný, jen bych zkrátil pomlky. Ffo: Iancu Dumitrescu, Clara Iannotta a další extrémně atonální, disonantní „klasika“, hyper/post-spektralismus, noise, drone, „dark ambient“ atd. Libovolný islandský black metal je proti tomu harmonická pohoda z gayzíru. (Bandcamp)

UGNE&MARIA – Zotasphere (01/2026)
- bruselský Litevky podruhé – příjemný, lehce potemnělý ambient dub, illbient s houslema, downtempo psychedelie, tučný subbasy, beaty, echa, hlasy atd. Hodně fajn. (Bandcamp)

VA – DECONSTRUCTED//RECONSTRUCTED – PRIMITIVE MAN (2025)
- (death) industrial, power electronics, harsh i experimentálnější noise, dark ambient atd. tribut/covery Primitive Man. Mouth Wound, Lana Del Rabies, Khost, The Vomit Arsonist, Pale World a spousta dalších. Převážně velmi přijatelná muzika/normální produkce, něco slabší, ale většina baví. PM si sice kvalitu +- drží, ale za 10 let se posunuli jen málo, takže chybí větší motivace k poslechu – tohle je dostatečně jiný a někdy i větší extrém (pro sickyho asi „nehudba“ ! :) ). (Bandcamp)

SLOW SLOW LORIS – Hiding From Ghosts (2024)
- tak trochu a někdy i dost The Moon Lay Hidden Beneath a Cloud víc do industrial/noise – bez středověku/martialu, víc do surreal divna, psychedelie, paranormálno, občas až skoro death industrial, power electronics (distorze vokálů, pulsy…), naechovaný hlubší ženský zpěv či deklamace. Nebo taky (ffo) Mouth Wound bez řevu a harsh noise, kdyby Puce Mary zpívala, Haus Arafna bez popu, Lana Del Rabies apod. Dvojalbum = 24 tracků, spíš dávkuju, místy i trošku slabší/rozpačitější, ale převážně baví dost… místy až fascinuje. Naživo ještě trošku lepší. (Bandcamp)

MOOKI6 x B4MBA – Proto Nexus (2023)
- temnější, (post-)industriálnější dancehall, jungle, grime, bass music, post-club, naživo na Lunchmeatu trochu (i víc) jiný – nový věci, víc vokálů atd., ale i tohle baví. (Bandcamp)

CONCENTRATION - Aren't You Gonna Introduce Me to Your Friend? (2022)
- australský dark/avant-jazzy post-industrial dub funk art (i surf/noisy) psych rock punk trip hop atd.? Mix/ffo Throbbing Gristle (20JFG), raná Lydia Lunch (QoS), Clock DVA (Advantage), Foetus, NIN - Closer (v 1. Who Wants...), trošku i Mr. Bungle, Export Import, The Birthday Party/Jesus Lizard/Daughters (v Diet) –  lehce vyjetý a oplzlý – počítám, že naživo to mohlo být dost zábavný, škoda, že jsem byl nakonec pryč. (Bandcamp)

mIZZY

CHELSEA WOLFE - The Dark (08/2026)
- Chelsea Wolfe sólově poosmé a opět super. Velký plus za to, že tohle album zní zas o trochu jinak. Oproti předchůdci, na kterém šly slyšet např. i trip hopové a industrial prvky, je novinka hlavně alternativní rock. Především skladby na první půlce desky jsou moc pěkné. (Bandcamp)

SPIRIT POSSESSION - Cathedral Speech (10/2026)
- vlastně souhlas s Dantezovou recenzí. Je to dobré, ale úplně mě to nedostalo. Preferuji vyznění údernějšího předchůdce. (Bandcamp)



SÉPULCRE - Cryptic Temple of Otherworldly Abhorrations (10/2026)
- první řadovka od francouzských deathmetalistů. Poměrně zdařilá oldschool věc, která se nebojí temnoty. Mělo by bavit fanoušky Grave Miasma. (Bandcamp)


NEKUS & BLOODSOAKED NECROVOID - Funerary Rites of Ancient Doom (split) (10/2026)
- splitko dvou těžkotonážních death-doom kapel. Bloodsoaked Necrovoid si můžete někteří pamatovat z předloňského ročníku Tones of Decay. Nekus na stejném festivalu zahrají příští rok. (Bandcamp)

mrkvivit

SVINDEL – Drömfeber (07/2026)
- debut švédského tělesa Svindel je efektní žánrovka, která křísí duši původního psychedelického rocku: minimum distorze na kytaře, hodně reverbu, hřejivý zvonivý zvuk, chytlavé riffy a melodické linky šperkuje "exotická" švédština. Tihle chasníci 70. léty asi opravdu žijí, mají hodně naposloucháno (napadají mě Electric Prunes, The Pretty Things, The Byrds ale i rané funky Sly & The Family Stone) a umí ze svých vzorů vytáhnout opravdu zábavnou a groovy podstatu. Prý tu desku nahráli postaru společně, naráz za víkend - prostě retro se vším všudy, včetně obalu alba. (Bandcamp) (8,5/10)

PSUDOKU – Ctrl + Alt + Space (EP) (10/2026)
- nemůžu říct, že jsem znalec - předchozí desky jsem slyšel jen letem světem, ale novinkové EP (?) se mi trefilo do vkusu náramně. Hned první vál s oldschoolovým hammondkovým soundem kláves a avant-punkovým nábojem, jak z pera Tima Smithe, mě k desce okamžitě připoutal a nepustil. Je to velká jízda, která se dá s radostí absolvovat on repeat a pořád baví a roste. Na ploše čtvrthodinky se toho děje vskutku hodně ve zběsilém tempu, a přitom posluchačsky vstřícně. Slyším tam své oblíbence Cardiacs (neotřelá struktura riffů a nádech oldschool progu) i třeba První hoře (ujetě infantilní klávesové rejstříky a lehkoruké žonglování se žánry), takže dobrý! (Bandcamp) (8,5/10)

GREG FREEMAN – All Set the Bone (10/2026)
- wow, tenhle mládenec (údajně 28 let) to má v paži! Předkládá posluchači už třetí album. Pustil se do alternativního lo-fi country/americany, ale jeho písničky se leckdy převažují spíš do indie rocku. Umí napsat velmi fajn písničky, někdy naléhavé a energické, jindy easy listening, pořád ale baví. Zdá se mi, že musel hodně poslouchat sólovky Stephena Melkmuse (ležérní vokály, indierockové stěny, nerdovská ironie atd.), ale rozhodně není jeho laciným plagiátorem - přece jenom je to pořád v základu to country, byť leckdy hodně zmalované. (Bandcamp) (8,5/10)

THE WOW! SCENARIO – Stand in the Star. A Verse and a Chorus (10/2026)
- celkem potrhlá nadžánrová jízda se zajímavou genezí (kapela vznikla 2004, debut připraven na 2007, vychází až teď), indie rock meets jazz meets folk meets math cosi. Trochu jako mix Fiery Furnaces, Bright Eyes či Animal Collective s math rockem a punkem. Skladby jsou rytmicky a strukturně nepředvídatelné, ale díky melodickým a leckdy až hitovým refrénům slušně čitelné a chytlavé. Moc prima nahrávka! Veselá, pozitivní, přitom nepřeslazená a promyšlená, i když bych možná někde trochu krátil. (Bandcamp) (8,5/10)

IDA THE YOUNG – Seeing in Reverse (10/2026)
- pro tuhle plzeňskou kapelu s britskou zpěvačkou mám celkem slabost už od minulého alba. Na tom novém se Ida The Young posunuli od indie folku k více synthy/psych poloze a sluší jim to. Výsledek zní velmi dobře. Jako by se tu vznášel duch raných britských shoegaze kapel trochu nakopnutý indie rozverností. Vše zahaleno v jemně rozostřeném zvukovém potahu.  Ačkoli se kapela vzdálila folkovému základu, pořád si drží, co se výsledného tvaru týká, určitou "písničkářskou" formu. (Bandcamp) (8/10)

CHAMBERWOMAN – Slow Cosmic Demise (10/2026)
- éterický psych-pop-folk z Austrálie je k slyšení na debutu autorky Natalie Cardozy (komplet hudba a texty, s nahráváním pomohl Cornelius Cooper). Povedla se práce se zvukem i aranžmá - živé i elektronické nástroje (dodávají "space" atmosféru) dobře komunikují a tvoří homogenní esenci. K tomu přidejme emotivní, melancholickou melodiku s potenciálem zaujmout během prvních pár poslechů a je skoro vyhráno. Jen se mi zdá, že hodinová stopáž je přece jenom trochu moc, krátit a zhutnit by se dalo. (Bandcamp) (7,5/10)

HOLY MOTORS – Heaven’s Night (10/2026)
- estonský mix americany, dreamgaze a psych rocku s frontwoman za mikrofonem. Album je méně beach/twanggy než minulé nahrávky, zato je tu umocněná lehce halucinogenní, westrnová či noirová cinematická atmosféra. Jako by se zhoustnutí globální atmosféry za těch šest let od předchozí optimističtější desky Horse promítlo i do hudby Holy Motors. (Bandcamp) (7,5/10)

SHINER – The Y Section (10/2026)
- perfektní vzpomínka na devadesátkovou indie rockovou scénu s grungeovými a posthardcoreovými vlivy (Shiner se na scéně objevují a mizí už od roku 1992). Kdo rád kytary nazvučené a lehounce disonantní jak u Smashing Pumpkins (na prvních třech deskách), vokální melodické linky jak od Alice In Chains a post/HC naléhavost, užije si. (Bandcamp) (7,5/10)

KAVUS TORABI – October by Name (10/2026)
- Kavus Torabi prožívá mimořádně plodné tvůrčí období. Za poslední dva roky se podílel na nejméně čtyřech albech (1x Cardiacs, 1x Gong, 2x The Utopia Strong) a teď přichází navíc se sólovkou. Je to one man pokojíčkovka, ale moc pěkná. Na rozdíl od předchozího sóloalba The Banishing (2024) tady dostaneme více klávesově soundscapeových ploch na úkor kytar. Dále tu máme osvědčenou barettovskou melodiku vokálních linek, psychedelické kytary a zádumčivou podzimní náladu. Ideální říjnové album! (Bandcamp) (7,5/10)

Bejv

GREAT FALLS - The Bite That Grows Up (10/2026)
- Neurosis meets mathcore. Tohle není pro slabé povahy. Sám ještě stále tuhle desku koušu. S Great Falls jsem se poprvé setkal jako předskokany Botch a byla to velmi tvrdá srážka. Tady bolí snad každá nota. Rodiče museli klukům provádět hrozné věci, když to musí takhle surově ventilovat. No pokud chcete nahrávku, která vás pošle na úplné dno, tak šup a pustit poslední počin těchto náladotvůrců. Tohle je válec plný deprese. (Bandcamp)

SIGNALS - Violent Impulse (EP) (10/2026)
- těžkotonážní metalický hardcore od Klokanů. Občas něco zlomeného, ale jinak energie sbalená na cesty a ne nepodobná mým oblíbeným divočákům Vein.FM. Otázkaóu je, jak by fungovala celá deska, ale takhle 10minutová jízda je hodně nabitá adrenalinem. (Bandcamp) (8/10)

HEAVENSCOLDHANDS - Bound by Time (EP) (10/2026)
- chybí někomu začátky metalcore z dob Myspace? Heaveanscoldhands znějí jako by z té doby vypadli. Upřímně podaný MC, kde nejsou žádné zpívánky, ale muzika, která čerpá z žánrových cliche! Příjemné vzpomínání na doby, kdy byl tento styl na vzestupu. Když člověk zavře oči, tak jako by slyšel první desky August Burns Red a As I Lay Dying. Velice zábavné. (Bandcamp) (7/10)



ATHOUSANDANGELSANDSEVEN - Same (EP) (01/2025)
- díky novému singlu jsem objevil tuto mathcore zběsilost s hysterickou frontmankou. Ty muziky je tolik, že ušním boltcům sem tam něco unikne. Matematiku jsem měl vždy rád, takže doplnit svojí hudební knihovnu touto bandou je povinost. Frenerický mathcore odkazující na zběsilejší část tohoto stylu doplněno o nepříjemné emoce. (Bandcamp) (7/10

sicky

SLOPE - Same Kids. Just Louder (09/2026)
- klasický devadesátkový crossover pojímající něco z punku a hiphopu, hodně z hácéčka a kus houpajícího groove metalu. Moc takových kapel už není, dnešní trendy jsou jinde, což je z mého pohledu škoda, a proto si kapely jako Slope cením. Oproti předchozí desce slyším navíc posun k lepšímu. (7,5/10)

THE PINEAPPLE THIEF - Far and Wide (10/2026)
- kapelu sleduji už dlouho a pouštím si ji ve chvílích, kdy je nálada na něco hodně klidného. Z mého pohledu jde o velmi solidní prog rock navíc s jedním z nejlepších bubeníků současnosti, který přes své až minimalistické vyznění nabízí zajímavé hudební momenty. (7/10)

DOPPLER - Pourquoi Ce Disque? (05/2026)
- zajímavá deska, trochu noise rock, alternativní rock, částečně i post-hardcore, kde je toho hodně k poslouchání. Kapela kombinuje melodie se špinavějšími, krkolomnějšími výpady a daří se ji poskládat desku, která je záživná, dokáže překvapit, nepostrádá živelnost a je těžko stylově zařaditelná. (8/10)

brutusáček

DARKEST HOUR – Suffer Divine (10/2026)
- mojí oblíbenci (Deliver US navždy top) tentokrát s hodně melodickým materiálem, lepším než předchozím, pár hitovek na první dobrou a standardně skvělý Travis.



ENSLAVED – Mið (10/2026)
- singly to naznačovaly, ale celá deska bohužel špatný, teda ty bigbíty a tu halekačku vyhodit a mohlo z toho být i solidní EPko, ale bohužel, není vždy posvícení. Zklamání.



ARMORY – Echoes of the Astrolith (10/2026)
- švédský speed/power metal, pro fanoušky Enforcerd atd.




PANTHEÏST – Uncanny Times (10/2026)
- „operní“ funeral má také novou desku, pokud vyhovuje tato poloha s pěvkyní, bude nadmíru spokojen, live to makalo.




NUGRETH – Nugreth (EP) – (10/2026)
- Gigan meets prasečák, doporučuje sedm Gábů z deseti.




JANVS – Fatum Est (EP) (10/2026)
- melo BM z Taliánska.

LooMis

ENTHEOS - Empty On The Inside (10/2026)
- hodně stylově překvapivá deska. Klasickou zuřivost a rukopis Navene zde najdete, ale deska je posunutá do vod progresivního metalu a místy až gothic/dark rocku. Funguje to perfektně. (8,5/10) 



CLAWFINGER - Before We All Die (02/2026)
- poslechy před výtečným koncertem. Ta deska je výborná a neměním zatím ani slovo.

chuckie

OTAY:ONII - Love Is In The Shit (05/2026)
- tuto performerku jsem v minulosti už 
párkrát zkoušela, sem tam něco zaujalo, ale až letošní album mě chytlo víc (možná díky sugestivnímu vokálu, který nastupuje od první vteřiny prvního songu). Dál je to žánrově všetečná experimentální nahrávka, na které se křehké i popově rozmáchlé vokální linky střídají s vypjatými momenty nebo se všelijak deformují. Nejde ale o náročný poslech.

Baara

IMMINENCE – Axis Mundi (10/2026)
- dobrá deska na to, že se řadí do žánru metalcore. Občas zní spíš jako soundtrack k nějakému dramatu antických rozměrů. Housle jsou fajn zpestření. (7/10)



LINKIN PARK – Unshatter Film Soundtrack (Live in Sao Paulo) (09/2026)
- dáreček pro fanoušky, kteří si chtějí poslechnout Emily, jak zpívá starší songy, i když některé zásadní tu chybí (především One Step Closer). Zvuk na živák obstojný. (8/10)

Dantez

QUEENS OF THE STONE AGE – Perfecth (10/2026)
- kritikou i mnoha fanoušky haněná deska mi tak zlá nepřijde. Josh Homme se po několika dostaveních na prahu smrti uklidnil, což se propisuje rázem i náladou do muziky. Odstupuje se od hutných riffů, do popředí se dere atmosféra a echa starých vzorů. Iggy, Bowie, Gibbons – všechno to tady je, aby se reflektovala láska ve svých různých odstínech a podobách. Je to v pohodě, ale není to perfektní. To ostatně ironizuje i název alba.  

SULPHURIC NIGHT – Starving Claws of Despair (11/2026)
- debut Forever Cursed lze označit za jednu z nejlepších desek, která za posledních deset let vyšla, pokud se bavíme o čistočisté blackmetalové esenci bez příkras, nástaveb či jiných kudrlinek. Novinka za kvalitami první desky nezaostává a stojí jako další potvrzení, že na black metal z bosenských luhů není hodno zapomínat.

NOVAE MILITIAE –  Apocryphon of the Unborn Light (09/2026)
- jen potvrdím kvality této již dříve chválené desky. Valivá a nekompromisní nátura po vzoru Antaeus funguje a posílá posluchače do solidně vystavěných zvukových pekel, které mohou evokovat neblahý trans.

JSt

FRANTX – IDUTYDU (05/2026)
- srážka no wavu s postinternetovou estetikou, tzn. je to hudba, která se samovolně rozpadá a zanechává po sobě oblaky třpytek a žvýkačkovou pachuť. Dosti slibný debut.



NEPTUNE – PLAY SOME MUSIC (06/2026)
- apatický noise rock nebo i postrock hraný na vlastnoručně vyráběné nástroje, v žánrovém kontextu vlastně docela milý, psychotický spíš v podtónech.



KRALLICE – Scour Order (09/2026)
- první dojem byl dost slabý, ale postupem času to roste, zvlášť po fenomenálním koncertu. Krallice jsou po skoro 20 letech opravdu kapelou, nikoli jen projektem, kam si dva výjimeční kytaristé přišli zkoušet svoji představu o blackmetalových riffech – což byl stav, který mi naprosto vyhovoval, ale aktuální stav je vlastně taky uspokojivý. Náladově dost easy listening – kromě Dysrhythmie tam jsou v druhém plánu slyšet nějaké staré, víc riffovací deathy. Technicky zhovadilost.

KLARA LEWIS – OPENING (09/2026)
- novější věci od Klary Lewis v něčem připomínají Basinskiho zašuměné smyčkování, byť samozřejmě dynamičtější, zároveň v nich je něco tanečního (v ploužákových tempech). Krásný tekutý ambient.

Gába

WARNING - Rituals of Shame (06/2026)
- znovu po měsíci a teď už poslechnuto zevrubněji. Prvotní "hysterické" nadšení opadlo jednoduše proto, že ani tak fenomenální pěvec, jakým je Patrick Walker, nezachrání, co se děje "za ním". Respektive vymaž vokál a v polovině desky se začneš ošívat kolovrátkovitostí. Netvrdím tím, že se jedná o špatnou desku, ale Watching from a Distance je jednoduše o level výš. Porovnání hodnocení těchto dvou desek, nejen na metallum, je vyloženě k smíchu. (P.W. 10/10 - zbytek 6/10)

NEPHILIM GRINDER - Epicaricacy (10/2026)
- monstrózní BDM duo Marvin Ruiz-Roman Tyutin vydali po nekonečných pěti letech novou desku. Z pár prvotních poslechů jsem nadšenej, takže těšba velká na naposlouchávání. 



VIROLOGIST - Opium-Induced Extrasensory Entrancement (singl, 10/2026)
- singl z první desky Subjugation of Anthropoid Forms. Další těšba, jelikož EP Ameliorating Vicissitudes byl jeden z nejlepších BDM počinů roku 2024. Čtu že "Enmity vibes"... tak neasi, ale tohle je o třídu vejš (tzv. bez tuposti). 

SULFURIC CAUTERY / GROUP THINK - split (10/2026)
- SC vynechám, ale Group Think?! Maniakální špinavej deathgrind. Poslední (třetí) skladba zní jak srážka Maruty s BDM, bomba!

bizzaro

MISCREANCE – Reminiscence (08/2026)
- Italové s druhým albem přináší svou 
homáž devadesátkovému tech deathu/thrashi.



APLAUS PRO DVA – Rubikova cibule (05/2026)
- intimní kytarovka pan doktora a DeSeda podruhé. Šestnáct skladeb plyne, nepostrádá dynamiku, napětí a dokáže vytvořit taj, který v posluchači probouzí imaginaci a budí myšlenky "co je skryto za oponou". Kytara famózní, hlas podmanivý. Tihle pánové si posluchače vláčí i jako duo. Potlesk, prosím.

ANTHRAX – Cursum Perficio (09/2026)
- zázraky se nedějí, ale je to lepší, než bych si myslel. Kolovrátek z minula zapomenut.



DISSIMULATOR – Artifice Dissolves (10/2026)
- trio z Chthe'ilist vydalo druhou desku svého tech thrash/death usilí, které také s bubnujícím Phillippe Boucherem zkracuje čekání na nové Beyond Creation.



EUROPE – Come This Madness (09/2026)
- opět parádní a chytrý hard rock.


KAKOTHANASY – Metagonism (2025)
- s oznámením na OEF 2027 přišlo oprášení švýcarského tech brutal stroje.

BLOOD RED THRONE – Siltskin (2025)
S oznámením na 
MGCDF 2027 přišlo oprášení i poslední desky norských smrtičů.

SIKTH - vše

C-187 – Collision (2007)
- genialita. Gangsta jazz, groove metal, tech myšlení a hlasový diktát.

BLOTTED SCIENCE / RON JARZOMBEK / WATCHTOWER / SPASTIC INK
- Ron Jarzombek (v případě Watchtower dodejme, že i Doug Keyser) je bůh.

Vložit komentář

Zkus tohle