Islandský black metal #5 – VAFURLOGI, MYRKVIÐI a FORSMÁN

recenze black metal
vaněna
Hodnocení:
7.5

Další ponor do islandského black metalu v rámci tří, v červnu vydaných alb.

Na Marastíčku se můžeme pyšnit letitou tradicí sledování islandské scény, která sahá až k otcům zakladatelům. Zavedené kapely odešly, na jejích hrobech zatančili nástupci, nástupci nástupců ohlodávají jejich kosti… Podívejme se na tři nové desky z Islandu roku 2026.

Islandský black metal // #4 // #3 // #2 // #1

VAFURLOGI – Gneisti af eldi Guðs
Datum vydání
26. červen 2026
Label
Norma Evangelium Diaboli
Žánr: black metal
Délka: 48:51

Už jenom vyjmenovávání zasloužilostí členů Vafurlogi by rozsahem bohatě převážilo zbytek článku, pročež se omezím na zmínku Þórira ze Sinmara, který je asi tou hlavní postavou spolku z Reykjavíku.

Vafurlogi už na debutu dominovali zvukomalebnou kytarovou prací, kdy poctivě střídali syté zvukové stěny se sólovou kytarou. I novinka bude imponovat především milovníkům precizních kytar. To podstatné se odehrává poměrně konzervativně ve stupnicových běhačkách do klasických metalových rytmů a v posunech ne zcela konformně znějících molových sytých akordů.


Islandská disonantní nadstavba se koná sice v omezeném rozsahu, ale vneseným neklidem se jasně hlásí k temné hudbě. Kombinací formálně krotké, ale obsahově zneklidňující melodičnosti mi připomněli Bythos.

Z desky cítím robustní kvalitu v instrumentaci, ale bohužel taky trochu únavu v provedení. Ve všem tom sólování a vrstvách kytar už totiž občas ztrácím nejen nit, ale i vervu k pokračování. Naopak pochvalu zaslouží propracované vokály a velmi dobrý zvuk bicích.

Oddanost Temnému je zajisté přítomna, ostatně album vydali NoEvDia, alias garant nesvaté kvality. Album je určeno především milovníkům kytar, do kterých je přimícháno toliko stopové množství islandského disonantního jedu.


vaněna
Hodnocení:
6

MYRKVIÐI – Harmur (EP)
Datum vydání
: 19. červen 2026
Label: independent

Žánr: black metal
Délka: 16:43

Myrkviði je kapela o generaci mladší než provařené islandské spolky, ve kterých se neustále p(r?)otkávali staří známí. Raní dvacátníci Myrkviði začínají šestnáctiminutové EP výborným drajvem a za ten já odpustím vše.

Ve jménu upřímnosti a zápalu pro black metal mi nevadí, že druhá polovina, neboli třetí a čtvrtá skladba jsou už trošku předvídatelné a snad působí i jako skladatelsky unavené. Poněkud paradoxně, protože jsou v rychlejším tempu než první dvojice skladeb.

Zatímco začátek připomíná více ortodoxní spolky z přelomu milénia, jako třeba Ofermod se svými středními tempy a propracovanou aranží celkem jednoduchých riffů, druhá půle připomene více Malign.

Velice potěšil dobrý zvuk, ale i přesto se přiznám, že mi cosi chybí. Snad ještě větší ponor do rouhavých riffů, více basů a podpora kopáků na těch správných místech. Instrumentální kvalita a dravost ale Myrkviði rozhodně nechybí, takže se těším na dlouhohrající desku.


vaněna
Hodnocení:
6,5

FORSMÁN – Brenndar rústir & fuðrandi fjörur
Datum vydání: 26. červen 2026
Label
Vesperian
Žánr: black metal
Délka: 44:20

Skoro to nejlepší nakonec. Forsmán je stejně jako Myrkviði kapelou generačně mladších muzikantů než dobře známé islandské spolky. Docela důsledně ale navazují na klasická díla islandského bm. Jediným starším a zkušenějším hráčem je Magnús Skúlasson (Svartidauði, Misþyrming, Sól Án Varma), který album podle všeho nahrál, ale kterého aktuálně na bubenické sesli nahradil Kristján Guðmundsson (Nexion, Momentum).

Manifest islandského black metalu Flesh Cathedral od Svartidauði upomene skvělý zvuk. Už od prvních momentů si mě Forsmán začali vodit. Jejich silně zneklidňující pojetí rychlých tremolových riffů zlobí o poznání víc než islandská provenience posledních let (s výjimkou skvělých Martröð).

Skvělá první skladba dokonce slibuje zážitek nadčasový. Bohužel, zbytek desky tuto kvalitu nepotvrdí. Mimo jiné zbytečně všudypřítomný vokál začasté kazí pracně vybudovanou atmosféru zmaru. Skladby sice dokážou každá zvlášť udržet pozornost, ale co si budeme namlouvat, podle stejné šablony se osm diamantů na tu třičtvrtěhodinu stopáže vybrousit nepodařilo.

Debut Forsmán není světoborná deska, ale svou chutí znovu objevovat objevené a dělat to pořádně (opravdu velmi dobrý zvuk je velkou devizou této desky), si mě získala. Zbytečně hlasitý vokál je sice výraznou chybou, ale odpustit se dá.


Vložit komentář

Zkus tohle