Kde: Německo, Lipsko, Hellraiser
Kdy: čtvrtek 23. října 2025
Dødheimsgard patří mezi kapely, které mi evidentně nestačí vidět pouze jednou za rok. Ono se ale není čemu divit. Nejenže je dlouhodobě řadím mezi své největší oblíbence, ale jejich koncerty jsou zkrátka poslední dobou pokaždé tak výborné, že i když jsem je už viděl aspoň desetkrát, každý jejich gig vás pouze opět motivuje k tomu, abyste je chtěli vidět znova, a to ideálně co nejdříve. Důkazem budiž jejich letošní set na Enter the Eternal Fire festivalu.
A vzhledem k tomu, že DHG právě vyrazili na krátké šestidenní turné spolu s britskými Winterfylleth, během kterého k nám sice nedojeli, ale hráli kousek za hranicemi v dojezdové vzdálenosti, pochopitelně padlo rozhodnutí, že se jede opět na výlet. Osud se nám sice snažil házet klacky pod nohy, jak jen to šlo - hodinová cesta z Vinohrad do Letňan nebo kolegovo chcíplé auto hovoří za vše, ale nakonec naštěstí vše klaplo.
O předkapelách tentokrát s dovolením psát nic nebudu. Jednak mě nezajímaly, byly docela špatné a většinu jejich setů jsme akorát prokecali venku. Dødheimsgard ovšem včera v Lipsku potěšili minimálně tím, že po delší době konečně zase zahráli trochu jinej koncert než všude jinde poslední dobou. Minimálně jejich festivalový setlist se poslední roky nijak výrazně nemění, ale na tour si evidentně nachystali větší výběr skladeb a každý večer hrají něco jiného.
Vicotnik na začátku zahlásil něco ve smyslu "Live in Leipzig, so let's play an old school set tonight" a vpálili do nás tenhle výběr skladeb (setlist sedí s realitou). Osobně mě nejvíc potěšila asi The Paramount Empire ze Satanic Art, kterou jsem tentokrát slyšel live úplně poprvé. Ony ale i skladby z debutu Kronet til konge, hlavně Å slakte Gud, byly taky dost Gud :) Ta podoba, ve které tyto prehistorické skladby naživo prezentují, je přeci jen o dost jinde než před třiceti lety.
Na trojnásobné
tempo zrychlená The Crystal Specter byla rovněž dobře zábavná kokotina :) Co si
ale budeme nalhávat, vrcholy koncertu asi tradičně patřily Sonar Bliss s Traces
of Reality. Oba kusy z předloňské Black Medium Current vyzněly taky super, ale
už se těším na to, až si z této desky poslechnu naživo i jiné skladby.
Hrálo se jinak v klubu Hellraiser, což je vlastně dost velký prostor, kde jsem byl třeba na Watain, ale až včera jsem zjistil, že stejná budova má ještě i druhý mini sál pro necelých 200 lidí (uvnitř mohlo být tak 150?) o velikosti cca strahovské Sedmičky. No a DHG hráli překvapivě tam.
Vlastně se jednalo o nejmenší jejich gig, na kterém jsem kdy byl. I pražské HooDoo před dvanácti lety bylo minimálně! dvojnásobně větší. Zvukově to zde ale DHG v rámci možností samotného prostoru docela sedlo a tomu old school setu celkem prospělo. Nebo je dost možné, že Norové zvolili tyhle skladby právě i kvůli samotnému klubu? Nacvičených jich mají evidentně dost, a tak chtěli zavzpomínat na to, jak to vypadalo v jejich blackmetalových začátcích?
Je každopádně
zajímavé, že podobný koncert nepřitáhl více návštěvníků. Jasně, kdo chtěl
Dødheimsgard někdy v poslední době vidět, už měl několik
možností. Ale jenom z ČR nás jelo minimálně šest. Že by jen Němci měli divný
hudební vkus? Asi ano. Winterfylleth jsou naživo pičovina, která hraje furt to
samé dokola a “hej, hej, hej” opakuje několikrát v každé skladbě. Evidentně tam
ale na ně došlo více lidí než na Dødheimsgard a jak Britové dohráli, část lidí
dokonce odešla, takže na Nory bylo v už tak malém klubu ještě prázdněji.
Nevadí. Kvůli čemu jsme primárně přijeli, stálo opět za to. Opakuju to sice furt dokola, ale musím i teď. Ta forma, kterou momentálně Dødheimsgard mají, je nejlepší v jejich historii a chodit na jejich koncerty je radost. Škoda jen, že odehráli hodinu a šli pryč. V klubu by si mohli dovolit klidně hodinu a půl dlouhý set. Ale zase bych se nedivil, kdyby s tou typicky slabou německou reakcí už neměli motivaci se vracet. Plus jim i pořadatelé v názvu eventu zprznili jméno na DØDSHEIMGARD.
Já se každopádně už teď těším na to, až je uvidím znovu příští rok
na Bugrfestu a na Fortress festivalu v Anglii, kde zahrají celé své poslední
album Black Medium Current.
Vicotnik smrdí jak dobytek.