Kdy: 1. - 5. červenec 2026
Kde: Trutnov, Bojiště
Report: úvodní dojmy / čtvrtek / pátek / sobota
Fotky: vihkav, bizzaro

Dostavím stan a stíhám akorát CHOOF, powerviolence výbuch, kde jsem slyšel i trochu klasických HC postupů. Nikdo z nich se toho nebojí a zpěvák rád propůjčuje mikrofon stagediverům na pódiu.

Můj hlavní cíl byl ale přes brzký začátek stihnout maďarské gore slammery PAEDIATRICIAN a povedlo se. Mám je vysledované z Death Coffee Party, bubeník v tomto žánru má možná nejpřesnější gravity blasty, jaké pamatuju. Už začínají hrát dost často a přeju jim úspěch, má to potenciál.

Další slam, který mě zajímal, byli GUTTURAL DISGORGE z Dánska. Klukům je kolem osmnácti a přesto už vědí přesně, jak udělat show a ovládnout stage. Zvukově se to poslouchalo hůř, všechno bylo celkem přepálené, spíš vzadu to celkem šlo. I tak jejich nasazení do velké míry nedostatky překonalo. Vzhledem k nějakým samplům a hecování publika (takový modernější core přístup) by se kapela hodila více jinam, ale je vlastně super, že tu dostali šanci.

BAD ACID TRIP hrají takový grind, který je dost rozbitý, podle popisu avantgardní, což podle mě sedí jen trochu. Jo, nevšedních rytmů se tam dočkáme, v každém případě se drží dost oldschoolového zvuku a spíš mi připomínali klasiku. Samozřejmě ale chápu, že když něco takového děláte už od roku 1989, lidi to na prdel posadí.
bizzaro: Drobný doplněk ke zvuku BAD ACID TRIP. O avantgardnějším pojetí by se vlivem jeho ladění, které vlastně tvoří pouze rytmická sekce a zpěv, dalo, stahuje k tomu taktéž hudební složka, která na nahrávce může dokonce připomenout i domácí freaks !T.O.O.H.!, živě však zvuk oldschoolově vyzníval, občasnými momenty z něj na mysl díky „zpívánkám“ vyskočili i Macabre.

PURULENT svůj oldschool brutálek odehráli dobře, ale vokály bych moc brutální nenazval. Určitě by to nějaký guttural ještě o úroveň pozvedl. OXIDISED RAZOR nejsou na festivalu nic nového a tentokrát se mi jejich show hodně líbila. Dostali úplně ideální zvuk na svoje nenudící gore riffy.

Jak je tradicí, středa bývá ve znamení jiných žánrů a jednou z takových „výjimek“ byli EYEHATEGOD. Ani pro festival není kapela nijak nová, ale přestože už hráli na různých akcích, kde jsem byl, se mi celou dobu vyhýbali, asi mě tehdy moc nezaujala alba. Měl jsem tedy možnost je vidět letos v Trutnově vůbec poprvé.

Na letošní středě zapadli dost pěkně, ačkoliv se žádné jiné kapele nepodobali. Podle stylu to tipuju na takového předchůdce dnešních uřvaných stoner doomů, jako je Dopethrone apod. Měli tu svoje publikum a očividně se i s crustovými a DM kapelami fanouškovská základna překrývá. Přeci jen zde už hráli např. Belzebong.

Zvuk byl hodně podladěný, hutný a zároveň čistě srozumitelný – říkal jsem si, že by kytara mohla určitě víc řezat a že uřvané vokály úplně extra dobře nedoplňuje, ale po chvíli jsem si na to zvykl a byl vlastně s vystoupením spokojený.

Otázka je akorát, jestli končit unylou opakovačkou Every Thing, Every Day je nejlepší volba, protože jsem doufal, že mě něčím ještě dokopou a najednou byl konec. Pokud opravdu hráli 45 minut, tak to docela uběhlo a klidně bych jim dal delší set. Každopádně je rád uvidím znovu.

DWARVES jsem kousek zkusil a asi jsem to nepochopil. Kde byli ti trpaslíci? Ale teď vážně, z popisu jsem čekal nějakou nezkrotnou mašinu a pódiově to spíš stagnovalo (ok, věk). Nahrávky a hudba ale docela v pohodě. Hrajou taky pěkně dlouho a pro některé to určitě nostalgie byla. A než mě ukamenujete, o punk rocku vím fakt kulový, o tom žádná!

Okolo CONVERGE na OEF jsem slyšel různé domněnky – hodí se tam, nehodí se tam, bude to zvláštní. Já si už po jejich oznámení říkal jediné: Už bylo na čase! A přesně podle toho koncert i dopadl - bylo to samozřejmě od samého nástupu geniální. Lahodný konkrétní zvuk v kombinaci s vřešťákem frontmana upřímně trumfnul oba koncerty Converge, které jsem viděl.

Bannon byl furt dost šílený, možná si ho pamatuju o něco pohyblivějšího, ale jasné, že věk není prdel. Ten ječák tam furt hluboko zarytý má, s lidmi na pódiu si poradil, občas mu i pomohli se zpěvem. Jo a nechal si celkem narůst háro.

Průřez diskografií byl slušný, ačkoliv největší fokus dostalo první letošní album Love is Not Enough. Přál bych si někdy uslyšet titulní track Jane Doe, jelikož jsem to u nich nestihl, tak snad na to není pozdě. Nedivil bych se, kdyby ho sami měli dost s tím, jak je dlouhý.

U tohohle koncertu jsem si vlastně uvědomil, proč kapela na Obscenu není to samé jako na větším festivalu a tím pádem proč se mi to líbí ještě víc než na posledním Brutalu, kde byli Converge hodně silní – byli prostě blíž. Vysoké pódium a vzdálenost zážitek skoro úplně odosobňují, a přestože se díváte na něco skvělého, ta energie je prostě z kratší vzdálenosti Bojiště silnější. Jak to berou samotní hudebníci obklopení lidmi, to je samozřejmě věc druhá.

Z tohohle důvodu si říkám, že když něco zajímavého bude hrát v Trutnově na Bojišti, určitě bych to právě tam vidět chtěl. O to víc teď doufám, že se festival nepřesune. A přestože Converge byli možná „něco trochu jiného“ a matematický hardcore se svými kroutivými postupy tu jen tak neuslyšíte, znělo jim to prostě fakt dobře.

Bojiště nebylo sice tak plné jako další večer, což mi přijde vzhledem k některým jménům trochu zvláštní, ale možná to tak bývá normálně, osobně si už nevzpomínám. Ovšem pokud mám další dny poslouchat převážně death metal a grindcore, tak bych středu velmi rád viděl odlišnou i nadále.

Poslední kapelou večera byli HIDEOUS DIVINITY – technický death metal z Itálie a s jistotou bych řekl, že to tam chápalo méně lidí než samotné mimožánrovky. Hrají ale docela dost intošskou hudbu, na kterou se víceméně nekotlí a v tomhle ohledu bylo publikum spíš odrazené, ale dost lidí je zůstalo sledovat a obdivovat muzikantský um.

Já už jsem je viděl potřetí a zvuk byl tak nějak za dva kvůli často zanikající base v sypačkách. Na druhou stranu musím ocenit konkrétní kytaru, protože jsem zažil koncert, kde tak čistá nebyla. Málokdy si navíc v tomto stylu kapela skladatelsky poradí s jednou kytarou dostatečně vkusně - tady žádná druhá fakt potřeba není. Hutný zvuk zůstával ve středech a žádné nechtěné frekvence se neslívaly. Pokud mají Italové dobrý zvuk, tak to zaujmout dokáže.

Bavilo mě to celé už jen pro ten techničtější aspekt. Skládání je tu takové své, až mi někteří známí říkali, že technika byla skvělá, ale hudba jako taková je nudila. Docela ten názor chápu, ale mně kombinace všech aspektů vychází jednoznačně do plusu.

Tradičně ještě následovala nehudební vystoupení. FLY HIGH TRIBE mě docela zaujali – představení bylo na půl hodiny a mělo několik členů. Hádám, že šlo u každého o nějaké propichování, jelikož jsem přes svou blízkost k pódiu na všechno neviděl.

Nejzajímavější byl asi ten, jenž vydržel zavěšený za kůži ve vzduchu skoro po celou půlhodinu a dva další, co se kolem něj zavěšení zhoupli na lanech. Slečny si zase propichovaly krky. Možná bych ocenil lepší přenos na obrazovku, protože pokud jste nebyli v první řadě u pódia, hodně detailů vám uniklo.

Například jsem vůbec neviděl, co se dělalo s členem, který měl bílou látku na hrudi a zbytek představení zůstal uprostřed pódia. Dost možná tam bylo něco dalšího, čeho jsem si nevšiml vůbec. Kamera na detaily zaměřit nedokázala a osvětlení v noci také nebylo ideální. Každopádně to, co jsem viděl, si mou pozornost udrželo.

Druhý a poslední zdravotní hazard předvedl dlouhán SAMORA SQUID z Tasmánie. Ani ten nebyl na Obscenu poprvé. Byla to novinka asi jen pro mě, protože prý vždycky dělá to samé. Zaprvé se na některých místech vykloubil, aby celé jeho tělo mohlo projít tenisovou raketou, zadruhé polykal meče a zatřetí si nechal vybouchnout petardy na přirození. Vlastně to byla docela sranda, ale Selfie the Clown předváděl větší extrémy. Škoda, že už to nedělá. Každopádně jsem rád, že jsem pro zajímavost vydržel celý večer a další den zase vstávačka na první kapelu.