Čau Pepo, v červnu 2025 vám vyjde v pořadí již šestá deska Po ovoci poznáte je u Lavadome. Co symbolizuje ten název? Jak bys představil toto album?

Ahoj Martine, s názvem přišel brácha a mně se to hned líbilo. Je to sice citát z Bible, konkrétně z Matoušova evangelia, ale také to přiléhavě sedí na naši novou tvorbu, na naše ovoce, po kterém nás určitě poznáte, jestliže jste naši fanoušci, nebo jste znalci tvrdé muziky.

Album bych obecně shrnul asi takto: Hudebně navazujeme na řadové album Free Speech a EP Premiant, takže můžete očekávat mohutné hrozny tónů, spoustu rychlých úderů, ale i přímočaré pasáže a bicí ve středních tempech. Na Po ovoci poznáte je (dále jen jako: POPJ) používám své osvědčené skladatelské fígle, jako jsou: různé speciální chromatické a diatonické postupy, různé klasické, církevní, lidové a speciální stupnice, vícehlasé pasáže až složité souzvuky a samozřejmě hodně elektroniky, která je v hudební mase promyšleně zasazena.

Na album zatím v renomovaných plátcích recenze nejsou, protože jsme album POPJ zatím nikam neposlali, ale první singl vyjde už velmi brzy.

Asi lze s trochou nadsázky říct, že jádrem vaší hudby bude pořád death/grind. Prvotní tvorba byla více grindová, tu novější někteří zinaři označují jako progresivní grindcore. Jak moc je tohle označení přiléhavé? Ustoupili jste od toho přeelekrizovaného zvuku z Democratic Solution, brácha začal znovu hrát na akustický bicí. Lze to označit za návrat ke klasickýmu znění doplněnému o klávesy?

V podstatě máš ty i zinaři částečně pravdu, že jádrem je progresivní grindcore. Já bych snad jenom dodal pro upřesnění, že dnes jsme spíše progresivní death grind, či progresivní technický death grind. A ano, přidali jsme klávesy, poprvé na Democratic Solution v roce 2013.

Rád bych ještě rozebral vývoj vaší textové stránky. Cynismus a nihilismus zkombinovaný v dekadentních verších jsou pro vás neměnné konstanty, řekl bych. Ovšem dodávám, že od typicky gore-grindových textů jste se v některých skladbách posunuli se stejnou vervou ke komentování současných událostí na naší společenské a politické scéně. Co způsobilo tento posun? Co je vlastně příčinou, že máte v sobě toto cynické básnické střevo? Plyne to z literatury, filmů, hudby či jiného umění, které hltáte?

Textová stránka je pro nás také hodně důležitá, jako samotná naše hudba.

Od naší první nahrávky Vy kusy mrdacího masa uplynulo mnoho let (1995), takže jak se časem vyvíjela naše hudba, vyvíjely se i naše postoje k životu a vyvíjely se tedy i naše texty. Dříve to byla hlavně misantropie, cynismus a nihilismus, byla nám inspirací například tvorba českého prozaika, dramatika, básníka a filosofa Ladislava Klímy, ale četli jsme i díla zahraničních autorů, například tvorbu od: Friedrich Nietzsche, Arthur Schopenhauer, Voltaire, François de La Rochefoucauld, Niccolò Machiavelli, Markýz de Sade…

Ale čím jsme starší, leze nám do textů více a více česká společenská a politická scéna. No a když k tomu přidáme „sem a tam“ nějaké to násilí, vraždu, ztopořený ocas, nějakou tu kundičku a natrhlou řiť, začíná to být ta pravá zábava. Samozřejmě to musí být v rýmu, jinak to už neumíme.

Takže bych to shrnul, že ten posun v textech je určitě věkem.

Nedá mi, abych se nezeptal na vaší fascinaci intimními místy lidského těla. „Pozná mýho bolševika, co má přes míru“, „mikuláš mi v gatích křepčí“, „a volízni mi drahoše“, „mrtvý hroudě prasím kanál, pouštím do ní droždí“, „to její kaďák zrovna obra polyká“… když bych vyjmenoval několik metafor. TVL, co se musí textařovi honit v makovici, že použije takovéto obraty?

Člověk je také krom všeho ostatního, většinou i „zvířecká mrdavá bestie“, takže tato stránka lidství nesmí v našich textech chybět. V makovicích se nám nic nehoní, je to jenom zábavná hra se slovy.

Kde reflektujete svou dekadenci, jsou rovněž obaly a celkové zpracování vizuálního obsahu nahrávek. Vím, že v minulosti jsi vytvářel olejomalby, které se pak přefotily pro použití na obal desky. Alba Free Speech a Democratic Solution z tohoto dozajista náročného zpracování obalů sešla, dá se říct, že jejich obaly jsou velmi minimalistický. Jaký bude další trend? Popiš obal k novému albu.

Demo Sen to není, nesmí a první desku Z vyšší vůle jsem maloval temperou na papír. Obraz Pod vládou biče je namalován temperou na dřevěnou desku.

Na albu Řád a trest jsem už použil olejové barvy, malý formát je provedený na tvrdém kartonu.

Na albu Democratic Solution jsme použili výřez z velkého oleje Waterloo 1815, který jsem namaloval na plátno pro bráchu. Na albu Free Speech jsem namaloval ke každé skladbě malý olej na plátně.

Pouze na POPJ jsme se rozhodli udělat výjimku, jako obal desky je použita upravená fotka. Zajímavostí je, že foto je foceno tak, aby byl za námi vidět měsíc v úplňku. Ale další řadové album, na kterém již pracuji, bude mít jako obal zase kvalitně přefocenou olejomalbu na plátně.

Drtivá většina vokálů na vašich posledních počinech je zpívaná čistým hlasem. Nebývá to terčem kritiky, že už v tomto stále extrémním stylu nepoužíváte chropot? Honza za bicíma kdysi pěl taky. Jak máte vokální linky rozdělený na novějších materiálech?

No, je to způsobené tím, že exaltovaný křik, který jsem dříve používal, tak dnes už hlasově nedám. Jinak brácha stále i na POPJ používá krom jiných zvuků, stále ty „medvědy“, co používal na naši starých albech jako backing vokály. Kritiku jsem zatím nezaznamenal.

V době druhého demáče Sen to není, nesmí a třetí desky Řád a trest jste hráli ve třech. Existuje varianta, že byste na koncertech obnovili opět tříčlennou sestavu? Nebo se s bráchou řídíte heslem „míň lidí, míň problémů“?

Ve třech jsme hráli jenom na Vy kusy mrdacího masa a Sen to není, nesmí, pak jsme hráli zase ve dvou s basou nahranou na CD. Na Řád a trest jsme hráli už jako kvartet.

Od Democratic Solution hrajeme už zase jenom ve dvou. A ano, máš pravdu, řídíme se heslem: míň lidí, míň problémů. Dnes hrajeme s VST nástroji z notebooku, konkrétně to máme v DAW Cubase. Máme tam naprogramovaný synth bass a stereo syntezátory.

Jediné, co může nastat, je, že ten doprovod přestane hrát, to se občas stane. Takže když se to přihodí na akci, tak to stopnem, restartuju notebook a můžeme pokračovat. Ale stává se to výjimečně. S lidmi jsou jen komplikace. A hlavně, s koncerty to nepřeháníme, vybíráme si.

Jak vlastně vypadá vaše živé představení? Schizoid sedí za bicíma, ty hraješ na kytaru, pěješ a řídíš, co dalšího se bude pouštět z notebooku? Neubírá to atmosféře vašeho vystoupení? Kde se cítíte líp – na velkém festivalovém pódiu, anebo v klubu?

Ano, přesně tak to je. Myslím, že i když hrajeme s programem, tak to může být dynamické a živé. Je to spojení živé hudby s přesností digitální technologie.

Říkáme tím vlastně: koukejte, jak se to dá dělat i ve dvou členech.

Máme to rádi jak v klubu, tak na festivalu.

Letos po 25 letech budete hrát na Obscene Extreme. Prozraď pro fanoušky váš hrací čas, případně playlist? Chystáte se pořadatelům věnovat nějakou skladbu?

Hrát budeme ve středu 9. července od 16:50 do 17:20. Playlist si necháme jako překvapení. Pořadatelům určitě nějakou skladbu věnujeme.

Smím prozradit, že v roce 2026 vás čeká účinkování na Maryland Deahtfestu v Americe? Můžeš to více rozvést? Lze vůbec srovnat podmínky hraní na takovém festu s českým festem? Nabídku jste už kdysi dostali, proč to tenkrát nevyšlo? Již tam hrálo několik českých kapel. Mohl bys trochu nastínit případně pro další kapely, které by se tam mohly ukázat, několik detailů? Plánujete nějaký speciální set? Přeju vám, ať tato událost proběhne k plné spokojenosti všech zúčastněných.

Ano, už je to venku. Ozval se nám hlavní pořadatel, jestli příští rok zahrajeme, tak jsme samozřejmě souhlasili. Srovnat podmínky, jak se hraje na zahraničním festu a na českém festu nemůžu, protože jsme ještě v zahraničí na festivalu nikdy nehráli.

A ano, máš pravdu, nabídku jsme už dostali, když jsme vydali Democratic Solution, ale sešlo z toho ze zdravotních důvodů.

Když to trochu zobecním… Jak to máte aktuálně s koncerty? Provozujete stále výměnné akce v tuzemsku? Jak často během roku hrajete? Pořádáte koncerty?

Ano, jezdíme na výměnné akce. Tento rok jsme zatím odehráli jednu akci a čekají nás ještě dvě, konkrétně Obscene Extreme 2025 a akce Pavoučí terror 2025 v Radvančicích. Každopádně, sami budeme ještě tento rok nějakou tu akcičku pořádat.

Jaká kapelní aktivita vás dva baví nejvíc: skládat nové skladby, nahrávat je, sepisovat ty vaše cynický texty nebo koncertovat?

Každá aktivita, na kterou se ptáš, nás baví. Ale nejvíce srandy, je samozřejmě s texty.

Jak probíhá proces skládání a zkoušek u tak starejch pardálů? Preferujete společné skládání či jeden z vás něco vymyslí, pošle druhému a poté se daný motiv dále rozvíjí?

Probíhá to tak, že skladbu nejdříve napíšu do programu GuitarPro, pak pošlu Wave soubor bráchovi, ten to namaká a pak se sejdeme ve zkušebně a tam si to zahrajeme společně. Spolu hrajeme tak 4x až 5x měsíčně.

Kdo víc skládá – Humanoid nebo Schizoid? Jak to máte rozdělené s psaním textové stránky?

Dříve jsme dělali hudbu tak, že jsem přinesl do zkušebny nápady a společně jsme na nich pracovali a různě je upravovali. Dneska to děláme tak, jak jsem uvedl výše, že komplet hudbu skládám do Guitar Pro a pak to pošlu bráchovi jako Wave a on si do toho udělá bicí. Takže, hudbu dělám komplet já a brácha si udělá celé bicí také po svém. Necháváme si navzájem volnost.

Co se týče textů, tak to máme většinou půl na půl. Na POPJ mám mírně převahu.

Jak je to dnes zcela běžné, nechystáte reedice starších nahrávek? První demáč Vy kusy mrdacího masa již před lety vyšel na CD. Sen to není, nesmí si za mne určitě zaslouží vinyl! Pomazlí se fyzicky někdy v budoucnu váš fanoušek s nahrávkami Komouš a Democratic Solution, co jste vydali pouze v digitální formě?

Ano, něco chystáme. Konkrétně plánujeme reedici alba Pod vládou biče. Kdy to bude, tak to je zatím ve hvězdách. Momentálně restauruji a vylepšuji obraz Pod vládou biče, protože jsem ho tenkrát namaloval na nevhodný podklad a obraz popraskal.

Takže na tom pracuji příležitostně v Gimpu, je to fakt piplačka. Co se týče tebou zmíněných dalších nahrávek, tak zatím nic neplánujeme.

Na závěr pár dotazů trochu mimo !T.O.O.H.!. Jak vnímáš, když zajeté kapely dělají turné ke svým třeba 20 let starým kultovním deskám? Fanoušci staré fláky určitě chtějí slyšet, ale není to kapku o menší oblíbenosti jejich novějších počinů?

Myslím, že to je dobrý nápad. Každopádně máš také pravdu, že je to kapku o neúspěchu jejich novějších počinů. My to máme tak, že hrajeme průřez celou svojí diskografií. Ale musím podotknout, že z našeho nového alba POPJ nemáme ještě žádný song v koncertním playlistu. Ten správný song na koncerty budeme teprve vybírat.

Jak široký záběr hudby posloucháte? Jinak řečeno, jaká hudební tělesa bys označil, že jsou pro tebe a pro bráchu inspirativní? Jaký dosavadní koncert, kdes byl jako fanoušek, bys označil koncertem svého života?

Já poslouchám krom metly i hudbu vážnou, převážně od romantismu až do současnosti, ale občas si pustím i starší hudbu. Mám rád orchestrální, varhanní, instrumentální komorní i vokální hudbu. Tady je výběr konkrétních kapel a skladatelů, kteří mě ovlivnili: raní Overkill, Living Death, raní Sodom, Bulldozer, Napalm Death, Suffocation, Morbid Angel, Cannibal Corpse, Incantation, Immolation, Monstrosity, Malevolent Creation, Cryptopsy, Nile, Terrorizer, Cyclone, Deranged, Carcass, Broken Hope, Incubus (Opprobrium), Flotsam and Jetsam, Pariah, Sabbat, Manilla Road, D.R.I., M.O.D., Sadus, Lääz Rockit, Exodus, Testament, Vader, Viogression, Baphomet, Assassin, Lawnmower Deth, Hypocrisy, Kataklysm, Meshuggah, Marduk, Emperor, Enslaved, Kreator, Tublatanka, Kryptor, Törr, Arakain, Vitacit, Depeche Mode…

J. S. Bach, W. A. Mozart, P. I. Tchaikovsky, C. Franck, E. Grieg, N. Rimsky-Korsakov, A. Dvořák, L. van Beethoven, F. Chopin, F. Mendelssohn, F. Liszt, J. Brahms, C. Franck, M. Reger, A. Scriabin, R. Strauss, G. Mahler, G. Holst, M. Mussogorsky, S. Rachmaninoff, A. Schoenberg, H. Villa-Lobos, P. Hindemith, B. Bartók, D. Shostakovich, A. Kchatchaturian, D. Kabalevsky, O. Messiaen, M. Dupre, J. Alain, A. Hába, R. Wagner, S. Prokofiev, B. Martinů, P. Eben, O. Respighi, M. Ravel, A. Schnittke…

Z moderních kapel se mi líbí například: Vitriol, Vulvodynia, Infant Annihilator…

Ale čím jsem starší, tím poslouchám hudbu méně a méně. Je to zřejmě tím, že mi stačí bohatě práce na naší tvorbě. Brácha poslouchá hodně metlu, občas vážnou, občas rock, ale poslouchal i jazz.

Koncertem svého života, bych asi označil koncert Overkill v klubu Rock Cafe 1. 6. 2002 a koncert Suffocation v Praze, Abatonu 12. června 2004.

Lze s klidem tvrdit, že vaše hudební dráha trvá již 35 let, samozřejmě s několika přestávkami. Jak za tak dlouhou dobu vnímáte pojem underground? Mám na mysli fanoušky, kapely, vydavatelství a organizátory koncertů? V čem nové technologie undergroundu prospěly, v čem mu uškodily?

My !T.O.O.H.! jsme přece underground. Fanoušky máme rádi a vážíme si jich. Jisté je určitě jedno, že to, co s bráchou děláme, děláme hlavně pro sebe, protože nás to baví. Takže když má naše tvorba fans i v zahraničí, jsme potěšeni. Jako zajímavost uvedu, že nejvíce CD a triček si kupují fanoušci převážně ze zahraničí, zejména převládají fanoušci z USA. Takže jsme rádi, že můžeme používat internet a získat si tak přízeň i třeba Američanů.

Jinak, fanoušci, kapely, vydavatelství, to všechno patří k undergroundu. Fanoušci chtějí slyšet dobrou muziku, kapely chtějí dělat dobrou muziku, vydavatelství chtějí vydávat dobrou muziku. To, jestli se to vždy podaří, je jiná otázka. Nové technologie undergroundu spíš prospěly, vše je dnes dostupné.