Kdy: 5. - 9. srpen 2025
Kde: pevnost Josefov
Report: úterý / středa / čtvrtek / pátek / sobota / afterparty
Galerie: úterý / středa / čtvrtek / pátek / sobota

28. ročník Brutal Assaultu je za námi. Akce vyrostla do rozměrů, které se asi všem nebudou líbit. Pořadatelé dopředu hlásili, že mají vyprodáno, což se v josefovské pevnosti nutně projevilo. Organizátory „full house“ určitě potěšil, z hlediska návštěvnického komfortu to už bylo horší. Zejména ve večerní headlinerovské špičce (hlavně ve čtvrtek) byla hlava na hlavě a někam se dostat trvalo věčnost. Nebyl jsem jediný, kdo tvrdil, že areál není nafukovací, a kdyby se limit počtu příchozích snížil cca o 1 500 až 2 000, v pevnosti by byla větší pohoda.

Na druhou stranu je potřeba říct, že běh festivalu jako takového to moc nenarušilo. Odbavení mně ve středu trvalo několik minut, fronty na pivo se netvořily, organizátoři se na to očividně připravili lépe, než tomu bývalo dřív. Protože se areál v minulosti stále rozšiřoval, lidi se rozprostřeli; jako dobrá oáza klidu se ukázala ulička za KAL stage i tamní Meet and Greet, kde fanoušci líbali svým hudebním miláčkům nohy. Klídek byl i v Bastionu X, kde si o brzkém odpoledni člověk mohl vychutnat produkci v jazzové vinárně.

Podstatně horší to bylo u prodeje kapelního a festivalového merchandise, kde se tvořily kolony jak na dálnici do Chorvatska. Prodej merche kapel a festivalu sice byl rozdělen, ale ne všichni ze značení chápali, že jdu-li podpořit koupí trika kapelu, nestojím frontu v té festivalové. Všechna čest těm, kdo si to poctivě vystáli… i když vlastně vůbec nemuseli. Tohle by zkrátka chtělo výrazněji oddělit: koridory, značení cedulkami, obrácené fronty? Jako dlouhodobě nevyřešené kritické místo taky vidím uličku u kobky hned u Marshall stage, kde se večer střetávaly davy a tvořil se špunt – jedni tu sledovali kapely, druzí se skrz ně snažili protlačit dozadu, ostatní zas dopředu nebo mířili na Octagon nebo dál dozadu. Peklo.

V téhle tlačenici vzalo brzo za své přebíhání na kapely, protože aby se člověk dostal dopředu na nějaké pořádné místo, musel si ho jít „zabrat“ aspoň 15 minut před vystoupením, jinak byl odsouzen k tomu sledovat muzikanty o velikosti blechy ze vzdálenosti 30 metrů. Člověk si nakonec víc vychutnal menší, ne tolik divácky atraktivní kapely, na které se nemusel mačkat.

Zvuk na BA? Na Marastu tolik oblíbené a hojně probírané téma. Snad se nikdo neurazí, když řeknu, že to byl standard a vcelku průměr. Nějaký produkční velekiks jsem nezaznamenal, některé skupiny měly sound úžasný (třeba Obituary, i když v úvodu to taky haprovalo), jiným se holt nezadařilo. Ale takhle to bylo vždycky; vytvořit u metalu atmosféru a poslech jako doma v pokojíčku je zkrátka věc častokrát nemožná a celý žánr to limituje. Nicméně ten, kdo hledal, většinou našel. U kapel vhodných spíš pro klub se vyplatilo jít blíž k pódiu, aby si člověk „došel pro větší porci kytar“ (třeba Car Bomb), jindy to zas víc tlačilo až vzadu.

Co se týče areálu samotného, ten se mění spíš jen kosmeticky, gró zůstává stejné. U servisu pro návštěvníky jsem ocenil pitnou vodu zdarma (konečně!) – potíž byla vepředu u hlavních pódií, kde byly u cisterny jen dva kohoutky, takže se tu tvořily fronty. Vzadu u Obscure stage byla situace mnohem přijatelnější, kohoutků zde bylo asi deset. I u festivalové hygieny mi přišlo, že se to zlepšilo (na BA jsem byl po tříleté pauze), s hnědým zadkem snad z toiky nebo klasického záchodu nikdo neodcházel…

Nabitý byl i doprovodný program a ten, koho už nebaví jenom koukat na kapely, ale chce zažít něco jiného a zainvestovat do jiných aktivit, se mohl dostatečně zabavit. Potěšila výstava Franty Štorma (Master’s Hammer), z jehož naivních obrázků byl znát osobitý nadhled, i Maria Duplantiera z Gojiry, k mání byla i drum clinic Gena Hoglana, přednášky (Attila Csihár), herna Carrom, workshopy atd. Tyhle věci nad rámec klasické festivalové náplně oceňuju.

Zbývá si jen zanadávat na všudypřítomnou drahotu, která nás v posledních letech pronásleduje na každém kroku. Faktem je, že skoro týdenní výlet ze zahraničí k nám do metalové pevnosti vyjde na stejné peníze, jako když člověk jede na regulérní dovolenou. Plzeň byla za 85, za pořádné jídlo člověk méně než 250 korun nedal. Člověk se s tím asi musí smířit, ale ušetřit bylo možné. Daly se najít i levnější alternativy, naopak cenové úlety á la čtvrtka pizzy za 190 korun zaváněly špatným vtipem. Momentálně nemám srovnání s akcemi v zahraničí, pravdou ale je, že pivo ve městě bylo za poloviční sumu (zkusil jsem Krakonoše 12 za čtyři pětky, šlo to), dalo se konzumovat vlastní jídlo u auta…

Takže jaký je finální verdikt? Akce má zavedené renomé, pro mnohé (včetně mě) jde o příležitost vypnout, vyřadit rychlost a zapomenout na všední starosti a strasti, které nás teď obklopují víc než dřív. Ideální šance pro vypuštění páry v dnešní šílené době? Metal jako jediná jistota v nejistých časech? Ještě že ho máme, hýčkejme si ho.

S většinou věcí, o kterých píše kolega, lze souhlasit. První věc, která člověka zarazila a nejvíce ovlivnila jeho život v areálu, byl počet lidí. Ano, v minulosti už BA vyprodaný byl, ale mám za to, že nikdy nebyl až takto nacpaný. Osobně jsem si tedy jasně stanovil priority, co chci vidět, na které kapely přijít včas a kam se naopak nehnat. Díky tomu jsem tedy viděl bez problému všechny vybrané sety, a to i v Octagonu, kam se v několika případech pár fanoušků už nedostalo.

To, že se areál hodně rozrostl, a že v něm lze (pokud na to máte dost peněz) bez problému strávit celý den, jsme psali už hodněkrát. Čeho jsem si ale letos všiml, je výrazné omezení stánků a života v samotném Josefově. Ne, že by za to snad festival jakkoliv mohl. Co jsem tak pochopil, jedná se hlavně o rozhodnutí místních a současné politické reprezentace. Ale tam, kde dříve byla od rána do noci hromada lidí, kteří si mohli koupit cokoliv kdekoliv, bylo většinu dne nesrovnatelně klidněji. Dokonce i před samotným vstupem do areálu bylo letos jen pár stánků, které bys na prstech spočítal. Jestli to tak místní chtějí, je to asi dobře. Ale osobně mi trochu chyběla interakce s místními, která bývala v minulosti velmi přátelská a zajímavá.

Jestli je ale jedna věc, kterou musím vyzdvihnout a od Ondry nezazněla, je to posílení služeb na samotných parkovištích a kempech. Téměř celých 15 let jsem na Brutal Assault jezdil bez potřeby si platit VIP kemp nebo parkoviště. Kromě covidového Josefstadtu, kdy to bez placeného kempu nešlo, prostě vždy nějak šlo sehnat parkování a místo na stan zdarma a neměl jsem potřebu řešit cokoliv navíc. Až loni jsem prvně využil Parkingu číslo 6, kde za pětikilo lze celý festival parkovat, bez omezení odsud odjíždět a zase se sem vracet, a také můžete stanovat hned vedle svého vozu. Netřeba si tedy platit zvlášť parkoviště i kemp.

Dle slov pořadatelů je sociální zařízení a zabezpečení na P6 oproti ostatním omezeno. Loni to možná ještě platilo, kromě pár záchodů zde vlastně nebylo nic. Ne že by mi to tehdy nějak vadilo, ale letos i zde bylo nonstop několik zaměstnanců, záchodů výrazně přibylo (pravda, aut a lidí také), šlo si zde nabít čip a koupit jídlo s pitím hned v několika stáncích. Nejvíce mě ale v neděli ráno potěšilo, když sem přijely slečny, u kterých jste si mohli před odjezdem udělat alkotest zdarma. Pokud toto jsou omezené služby a standard dalších kempů a parkovišť je ještě o poznání vyšší, dávám palec hore.

Jako pravidelný účastník festivalu jsem zaznamenal cca tři věci, které mi přišly jiné oproti zkušenostem z minulých ročníků:

1/ Přešvihnutá kapacita, která byla obtěžující nejen kvůli všudypřítomné tlačenici, ale také nebylo možné se díky tomu rychle přesouvat a stíhat tak všechny vybrané kapely. Přesuny po areálu bylo třeba zkrátka více plánovat a to včetně návštěvy toalety, protože vše trvalo delší dobu. Tento problém byl nejhorší ve čtvrtek, kdy hrála nejen Gojira, ale i věhlasný český Hovnomet, což asi přilákalo hafo jednodenních návštěvníků a ti areál doslova ucpali. Další dny to pak bylo o fous lepší, ale pořád se dá mluvit o nepříjemnosti.

2/ Nárůst procenta cizinců. Co si pamatuji, tak na BA byla vždy tak třetina Poláků, kteří letos z nějakého důvodu nepřijeli. Namísto nich dorazila kvanta kosmopolitních cizinců. Aktuálně je tak skladba osazenstva slabší: _1/3 Češi a silnější _2/3 cizinci z celého světa. Ti samozřejmě nemají problém platit něco málo přes €3 za půllitr Plzně, takže bych se cenám moc nedivil. Apropos ceny jídla podle mě byly ok. Opravdu velká porce rizota nebo nebo italských těstovin za 200 Kč je podle mého v pohodě. Srovnám-li to s cenami na monstr akcích v Letňanech, tak je to ještě levný.

3/ Zvuk. Názor na ozvučení mám z větší části kladný, kdy zejména ve středu a ve čtvrtek byl sound většinou opravdu nadstandardně kvalitní. Třeba druhý set BTBAM anebo Cult Of Luna byly po zvukové stránce opravdové lahůdky. Povedla se i Gojira anebo Mastodon. Ovšem v pátek přes den jako by se zvukaři na hlavních podiích zbláznili a začali to již od poledne neskutečně tavit. Přišel jsem do areálu něco málo po 13h a na hlavním place se prostě nedalo vydržet ani se špunty do uší. Musel jsem si dole u stánku nabít kredit do náramku a za těch 5 min mi málem upadla hlava, jak to bylo nahlas. Večer se to pak srovnalo a třeba Mayhem měli zvuk super, přes den to ale byla vražda. Zajímavé je, že další den v sobotu to pak zas bylo ok.

Jinak asi bez výhrad. Poprvé jsem bydlel v HK a dojížděl shuttle busem a dá se říct, že v poho. Třičtvrtěhodinová cesta zpět ve 2 ráno je sice úmorná, ale komfort na hotelovém pokoji vyváží útrapy cestování. Pochválit musím i vychytanou appku do mobilu, kde bylo vše podstatné, takže člověk nemusel po ničem pátrat. Nato, o jak monstrózní akci jde, organizace funguje výborně, a co jsem se bavil s cizinci, tak každý říkal, že ve srovnání s jakoukoli akcí v Německu nebo Francii je Brutal o parník lepší. Zamrzelo, že dramaturgie tentokrát nenabízela tolik HC punku jako dříve, ale zas tu bylo hodně kvalitní avantgardy. Každopádně to bylo opět fajn a už se těším na příští ročník.

Dodám jen pár věcí pro úplnost. Aplikace skutečně fungovala, ale opět teprve těsně před festivalem byla odstraněna většina chyb. Praktický nebyl akorát filtr stagí v sekci Můj program, po jehož nastavení nežádoucí stage nezmizely a názvy kapel a jejich časů se zkrátily. Tohle za mě dělá celou sekci nepoužitelnou a bylo tedy nutné koukat na program úplný. Uživatelé Androidu mohli mít jinou zkušenost.

Co se taky úplně nepovedlo, bylo prvotní oznámení některých kapel s tím, že hrají v oficiálním festivalovém termínu, načež jsme se z pozdějšího denního rozpisu dozvěděli, že se jejich koncerty budou konat na warm-upu, který v onom termínu není. Na tohle jsem četl oprávněné rozhořčení cizinců, kteří si plánují cestu hodně dopředu a kapely proto nemohli stihnout.

A já to už uzavřu jen drobným komentářem. Jako bývalý několikaletý člen produkce musím opravdu vyzdvihnout organizaci. Nikde nic nehaprovalo, vše šlapalo, nikde žádné kiksy a případné dílčí námitky budou u každého už spíše osobního charakteru. BA letos prostě šlapal a staví ho to v mém pohledu do festivalové špičky, která za svou cenu nabízí adekvátní služby. Areál doznal dalších zvelebení, na pár větších pivních místech byly nově LEDky, naopak už chyběly telky. Aplikace s mnoha novými funkcemi hodně pomohla a co v ní cením snad nejvíc, byl online streaming (od čtvrtka už i z Obscure stage), což mi pak dovolilo festival sledovat i v momentu, kdy jsem tam už nemohl být.