Datum vydání: 31. říjen 2025
Label: Nuclear Winter Records
Žánr: death metal, doom metal
Čas: 48:17

Je vidět, že v Abysmal Descent si dali dostaveníčko velmi zkušení muzikanti, protože jde o velice dobře odvedenou deathmetalovou robotu. Nevidím sice žádnou velkou nadstavbu ani ohromující nadšení pro žánr, milovníkům pravé hniloby (Autopsy) asi bude deska znít trochu sterilně a mladým (Sněť) zase málo intenzivně, ale dobře provedená hipsteřina a čistá žánrová pocta neurazí.

Skoro bych se vsadil, že v každé (druhé?) recenzi, kterou na internetu najdete, se objeví přirovnání k Morbid Immolation a Drawned and Incantated. Nebuďte překvapeni, neboť promomateriály, ze kterých se snadno a rádo kopíruje, právě tyto skupiny tlačí. Já si ale myslím, že z této klasické čtyřky Abysmal Descent mnoho neuzmuli.

Celek desky by se podle mě asi spíš chtěl blížit doomovější inkarnaci Black Curse spolu s pomalými a říznými Dead Congregation. Tolik riffařiny jako obě zmíněné skupiny sice nepřináší, ale obě vlastně kvalitativně umí uctít. Čím mi (-v dobrém-) připomněli Black Curse (přesně řečeno jejich první album), jsou ve scéně, řeklo by se, sdílené motivy, které jsou ale provedeny velice precizně, a ačkoli tu každý nápad připomene ledasco, nikde není opsáno doslova ani okatě. Dead Congregation zase připomenou valivé náznaky jeskynního doom metalu, pořádného a nekompromisního tlaku. Ve stopáži skoro padesáti minut velmi temné, depresivní až monolitické hudby to ke spokojenosti bohatě stačí.

Čím Dismal Thought obzvlášť potěší, je netriviální tvorba skladeb. Bruselská kapela se skládá ze zkušených muzikantů, kteří se pohybovali v projektech jako Dehuman, Echo Solar Void, Putrid Offal nebo Saqra’s Cult — což zní jako seznam temných stránek v notýsku nekrofilního sběratele nadějných riffů. Písničky se pohybují stopáží kolem 7 minut a na této ploše umí pozvolna každý nápad rozvést. Navíc, riffy doplňují jemnějšími, velmi osvěžujícími vsuvkami a detaily, které posluchače při každém poslechu potěší.

Dismal Thoughts není deskou, kterou by bylo pro každého milovníka death metalu povinné naposlouchat, ale milovníkům hniloby v death metalu radost určitě udělá. Jako velké plus vnímám přívětivou produkci, díky které si i náhodně kolemjdoucí alias občasný fanoušek death metalu přijde na své, aniž by se musel pro každý riff brodit příslovečným zvukovým chlívkem.