Kdy: 5. - 8. srpen 2026
Kde: pevnost Josefov
Fotky: Brutal Assault
Report: tipy / ÚVODNÍ DOJMY / úterý / středa / čtvrtek / pátek / sobota
Nemládneme. I Brutal Assault už dospěl do věku, kdy se zakládají rodiny a plodí děti. Příští rok oslaví tři dekády existence. A spolu s festivalem zestárli nejen jeho návštěvníci, ale i kapely. Tak si to vezměte, pojďme si namátkově projít věk některých interpretů - Sy Keeler (Onslaught, 64 let), Joey Vera (Armored Saint, 63), Thomas Gabriel Fischer (Triptykon, 63), Ice-T (Body Count, 68), Les Claypool (Primus, 62), King Fowley (Deceased, 58), Leif Edling (Candlemass, 63). Stává se z Brutalu festival důchodců?
Trochu se tomu uzpůsobila i letošní programová nabídka. Byť neokoukaná jména nechyběla, stylově dominoval (zejména thrash) metal staré školy na sto způsobů - tu s příměsí hardcore punku, jinde se špetkou síry, onde s hnilobným zápachem smrti. Někdejší výlety do ne úplně tradičních, alternativních stylových vod vzaly dost zasvé. Čest výjimkám, bez nich by byl Brutal Assault jen dalším z řady klasických metalových festivalů. Ale míním, že větší generační obměna a menší důraz na prověřená (a provařená) jména by neškodily.
Nicméně i letos bylo důvodů zavítat do josefovské pevnosti přehršel. Naprosto unikátním vystoupením byla živá prezentace deathmetalové symfonie Yeah! Yeah! Die! Die! od žánrových chameleonů Waltari spolu s orchestrem. Obav a otazníků, jestli si organizátoři neukrojili příliš velký krajíc, bylo hodně, ovšem výsledek dalece předčil veškerá očekávání. Husarský kousek se organizátorům povedl také přitáhnutím amerických bizarních funk rockerů Primus, kteří se na starém kontinentě neobjevili takřka deset let. A staromilce musel potěšit teatrální koncert 84letého Arthura Browna.
Co bude příště? První kapely už jsou na světě, ale 30. výročí by mělo být extraordinérní. Co třeba vzkřísit Edge of Sanity a chtít po nich přehrání 40minutového songu Crimson? Jen drobný tip pro pořadatele, fantazii se meze nekladou.
Co pochválit a co naopak vytknout? Začal bych pozitivy. I přes vyprodaný festival jsem neměl pocit, že by se areál někde vysloveně přeplnil a hrozil kolaps (snad jen Octagon býval ucpaný). Bylo to i díky ohleduplným návštěvníkům? Asi také, lidé se rozprostřeli po pevnosti jako mravenci díky tomu, že současně hrající kapely spolu moc nekolidovaly. Doprovodný program byl nabitý a stíhat vidět všechny interprety, k tomu jít na přednášku nebo výstavu (Zbigniew Bielak byla dobrá volba!) se ukázalo jako nemožné.
Zázemí pro fanoušky? V úterý a ve středu bylo supervedro, na pitnou vodu se stály větší fronty než na pivo, avšak bylo jí dost a dost a k přežití spalujících teplot byla nezbytně nutná. Potěšila i venkovní sprcha u hlavního vstupu. Nabídka jídel byla opravdu široká, ceny klasicky festivalově vyšponované a s mnohdy velkým cenovým rozptylem. Za klobásu jste mohli dát 130, ale taky přes dvě stovky. Chtělo to hledat. Jasně, za akci šlo vyhodit majlant, ale dalo se vyžít i s menším rozpočtem. Jak je libo, záleží na každém, jak si představuje metalovou dovolenou.
Také bych rád vypíchl dobrý zvuk kapel. I když metal má své zvukové limity a domácímu poslechu se koncert většinou audiokvalitou nepřiblíží, nezaznamenal jsem žádné velké fiasko. Ba naopak, třeba taková symfonie od Waltari byla smysly uchvacujícím zážitkem. Tohle se za ty roky opravdu zlepšilo. Velkým plusem byl stream, kdy člověk mohl sledovat vystoupení v mobilu - třeba dopoledne, kdy se mu ještě nechtělo ze stanu. Daly se na něm sledovat jak skupiny hrající na velkých pódiích, tak i na zadní Obscure stagi.
Mínusy? Asi snad jen drobnosti, ale na druhou stranu - pořád je co zlepšovat. Zamrzí šotek na kartičkách s rozpisem kapel, kdy se smíchaly dva festivalové ročníky. Škoda, mělo se to odchytit (dělalo se to na poslední chvíli?), ale dobře, že lidi na to pořadatelé upozornili ve festivalové aplikaci. Loni i letos jsem někdy bojoval s výpadky signálu a s ním i nefungujícím internetem. Byla přetížená síť? A nedá se udělat něco s tím protivným sluníčkem na Octagonu, které prvním podvečerním kapelám svítí přímo do tváře? Nějak pověsit na hradbách plachtu? Asi sci-fi…
Do areálu Pevnosti jsem se na celou dobu trvání festivalu vrátil po velmi dlouhé odmlce od roku 2019. Zkrácenou variantu covidového Josefstadtu nepočítám, stejně jako jednodenní záležitost na otočku před dvěma lety. Důvod byl zejména v trvání festivalu, který s oslavou 25 let byl prakticky celý týden. Ale letošní Warm Up byl přeci jen komornější a šlo tak zejména o to, být na místě v první den festivalu.
onDRajs už toho hodně zmínil - areál toho opět nabízel tolik, že nebyl problém v něm strávit celý den, ale přidal bych ještě zmínku o výstavách Milana “Banána” Trachty z chystané fotoknihy, výstavu Skinless hledající inspiraci v kůži nebo Deset Deka Dekadence s tématikou jazykových vulgarit, tradiční Plechovou hubu, účast post-apo nadšenců z Convoye, možnost vyjít si na prohlídku po hradbách nebo zkusit odhalit triky kouzelníka Vemínka.
Největší posun jsem nicméně zaznamenal u stánků s jídlem, a to primárně těch exotičtějších. V tomto ohledu mne zaujal už příjezd do Josefova - pryč jsou ulice obložené stánkaři - zůstali pouze ti, kteří akceptovali přechod na oficiální festivalovou platbu čipem, s výjimkou provozoven, které si mohly udělat u sebe zahrádku a dalo se tak platit klasicky.
V areálu přibylo i spousta potřebných sedátek, byť se na mnoha nedalo sedět na slunci přes den, večer byly obsypány roji fanoušků s unavenýma nohama. Nejvíce oceňuji volně přístupnou pitnou vodu, a to jak vzadu na louce, tak i vepředu. Naopak největší zmar vidím v odebrání “raket” právě na zadní louce a nahrazení osmi koryty. Bohužel pouze jedno bylo postaveno odtokovou částí směrem po svahu, což už během zahřívacího dne vyústilo v nepěknou věc. Asi bych byl i maličko přísnější k výběru kapel pro jednotlivá pódia (třeba Vader na Obscure stagi to totálně zabili) a dostat se na Octagon včas znamenalo být tam o 20 minut dříve.
Budeme zmiňovat politiku? Asi bude třeba - ač je festival od začátku apolitický, vzhledem ke své velikosti a zvyšující se popularitě přitahuje i různé osobnosti naší současné scény. Ale zmiňuji to hlavně kvůli tomu, že opravdu mnoho kapel se vyjadřovalo k tomu, co se děje ve světě - u některých se to dalo čekat a v podstatě to bylo očekávané, mnohé ale prostě tu potřebu apelovat na své fanoušky měli tak nějak spontánně. Není to samozřejmě nic nového, ale i téma války a současného směřování Ameriky se letošním ročníkem vinulo jako červená nit.
Nejvíc se ale srdíčko sevřelo hned u vstupu, kde byla umístěna vzpomínka na našeho Rouru aka uproara / Me2díka / Temnora. Vzpomínáme stále, kamaráde.
Takže? Takže Brutal Assault se rozhodně 30 let dožije, ale podle řečí nejednoho z redaktorů - možná (možná?) to bude pro řadu z nás i rozloučení se s tímto nejlepším tuzemským festivalem, na který řada z nás zavítala již při jeho prvním ročníku. Brutal Assault totiž rozhodně není pro starý.
Zde musím bohužel nesouhlasit s kolegou Ondrajsem
ohledně přeplněnosti areálu. To jsme asi chodili každý po jiných trasách.
Přesun od hlavního podia dozadu na Obscure a zpět byl již totiž od podvečerních
hodin opravdu utrpením, a pokud jste měli v plánu kapely na střídačku
vzadu a vpředu, tak jste ten plán mohli rovnou hodit do koše. Třeba sety Solstafir, Vader nebo Deicide byly vzadu tak přehuštěné, že se prostě nedalo protlačit
ani ke zvukaři, a když se pak celý ten dav dal na pochod zpět na hlavní stage,
nechtěli jste u toho být. Na Octagon bylo lepší radši zapomenout, pokud jste
nešli zabrat flek čtvrthodiny předem.
Další point, který lze diskutovat, jsou záchody. Zejména malý
počet čistých, placených, před kterými se tvořily mega fronty a dámy, které
nechtěly absolvovat ponižující zážitek na posrané toitoi, tak trávily ve
frontách hodiny. O neodtékajících žlabech na pánských a všudypřítomném zápachu raději
nemluvit, to byl chvílemi opravdový extrém.
Naproti tomu pivo lze hodnotit pozitivně. Kilo za Plzeň je
sice hodně, ale zase byla pitelná a každé desáté jste měli zdarma. Fajn bylo
též nealko pivo Proovan, bohužel velice záhy došlo a pak už nebylo. Zato
nedošla pitná voda zdarma, což cením velmi, protože mít v tom vedru
možnost napít se vody, je fakt důležité, a jsem rád, že tuto věc pořadatelé
vědí a nezanedbávají.
Ohledně kapel to letos nebyla až taková sláva jako dříve, ale našly se zajímavé sety. Za top věc z hlediska originality považuji Waltari se symfoňákem, kteří vyzněli nad očekávání dobře a navíc měli při takto technicky obtížném setupu super zvuk. Cením i přítomnost Primus, byť si dovedu představit mnohem lepší playlist, než nám byl naservírován. Dál už to byly, až na Wardrunu, která bavila tak 20minut, víceméně klasiky, kdy vychytat něco nadstandardního nebylo snadné. Fajn zahráli Periphery, Deafheaven, Fu Manchu, Satyricon a třeba Slift, ale že jeden z nej koncertů Brutalu předvedou Deicide, o něčem svědčí. Jako Clawfinger a Body Count jsou určitě cool, no offense, byť Švédům se zkraje vysrala kytara a po celý set hrála dost potichu, ale toto zrovna nejsou kapely, kvůli kterým bych jezdil na BA.
Suma sumárum letos to byla taková rutina, která občas
nebaví a občas nakonec nadchne. Ohledně výběru kapel to byl ze strany
organizátorů z mého pohledu až moc low budget, což se projevovalo hlavně
večer, kdy po setmění v prime timu na hlavních pódiích vlastně nic extra zajímavého
nehrálo. Drtivé většině návštěvníků tento fakt asi nevadí a myslím, že festival
pojede určitě pár let ze setrvačnosti naplno i v tomto módu, náročným
jedincům zhýčkaným kvalitou minulých ročníků však důvodů k radosti a
účasti bohužel zvolna ubývá.
Bývám na první grupy, tak jsem viděl Cryptic Shift a pecka, jak to mlaďoši odehráli...spolu s Beast a zmíněnými punkáči super start toho dne.
Po dlouhé době prima Kylesa, maďarský jinometal Thy Catafalque, skvělý Coffins...a Waltari to dali...
O absolutorium za mně trio Nevermore(Loomis je jen jeden, všechno jak z desky a turecký pěvec)/Tryptikon(temná atmosféra a strejda Tom)/Satyricon(po nich už jsem nechtěl nic vidět, abych si to nezkazil).
Pivo všude studené, krom U Lemmyho, sic do skla, ale teplota nepitelná, to nikomu nevadilo?
Musel jsem to střídat, ať změním chuť, ale stejně vyhrál Cobolis(ale po ránu, kdy to chlazení ještě stíhalo...)
Placené záchody u Obscure je potřeba posílit a korýtka byly nechutné, bez nějakého sítka a permanentní obsluhy to bohužel nepůjde(viděl jsem tam zamračeného borca v monterkách s trubkama v ruce...asi to vzdal...Některé bahniska u zvonů taky o hubu, chtělo by to asi na falešné děravé podlaze...
Kritika musí být, držím palce pořadatelům, ať si z toho vezmou to, co je posune dál ke spokojenosti VŠECH...
Defakto asi stačila jedna/dvě na festival, ale tucek bylo pořád hodně (asi poptávka evidentně funguje). V sobotu jsem byl vepředu na Revocation - (13 hod), kus Monstrosity (16 hod) a pak až na poslední kapelu Satyricon. Pravdou je že se něco odpískalo díky kobce... :)
Areál se nikam neposunuje, naopak komfortu pro odpočinek ubývá. Dík za vodu, ale to byla tak jak tak povinnost. Jaroměř a Josefov je nyní jako poušť extra depresivní místo.
Dramaturgie je čím dál více rozmařilá, nebo jak to nazvat. Ano, klidně "metalový" festival obohaťte, ale nikdy by tyto výlety neměly být na úrovni headlinerů. Už Gojira loni ukázala, že je něco špatně. Letos se tyto pokusy opět nepovedly, zajímavé a skutečně "brutal" kapely se tísnily na Obscure, zatímco na hlavním mají prostor čím dál větší bizarnosti. Primus? Ano. Les je virtuos a génius, ale netahejte to na brutal. Synthwave mám taky rád, ale 3 kapely v ročníku, proboha?
Začíná z toho být trochu Rock for People se vším všudy.
Octagon patří jako stage zrušit, to je čiré zlo a všichni asi víme proč. Nedá se tam v klidu poslechnout ani 5 minut. Kvůli tomu jsem odpískal 3 kapely, které mě jinak zajímají a rád bych je opět viděl. Je to průšvih.
Btw glorifikovat Waltari a jiné bizarnosti, které nudí nebo nejdou poslouchat, zřejmě patří k dobrému bontonu. Mě to ale fakt nebaví. Stejně jako folk; proboha!