MAYHEM – Liturgy of Death

recenze black metal
vaněna
Hodnocení:
7.8

Mayhem je víc než legenda, je to slovníková položka. Nové album nepřekvapuje svěžestí, což ale neznamená, že je slabé.

Datum vydání: 6. únor 2026
Vydali
Century Media
Žánr: b
lack metal
Délka: 48:53

Black metal - extrémní subžánr metalu, který se vyznačuje syrovým zvukem, rychlými kytarovými riffy, agresivním vokálem a temnou, často okultní nebo antikřesťanskou estetikou. První vlna (80. léta): formování stylu, vlivy thrash/speed metalu (např. Venom, Bathory). Druhá vlna (90. léta): ustálení žánru, zejména v Norsku, důraz na atmosféru, ideologii a underground (např. Mayhem, Burzum).

Mayhem - norská hudební skupina, která vznikla v Oslu v roce 1984. Její hudební styl a raná tvorba sehrály klíčovou roli při definování black metalu. Ve svém počátku se Mayhem pohybovali ve velmi radikální části extrémní metalové scény: jejich raná díla, jako Pure Fucking Armageddon a EP Deathcrush, výrazně ovlivnila další interprety a podílela se na formování sonického a estetického rámce black metalu. Skupina si získala pozornost nejen svým syrovým a temně atmosférickým hudebním projevem, ale také spojitostí s řadou žhářských útoků na historické dřevěné kostely v Norsku, sebevraždou a vraždou v rámci skupiny. Jejich hudební odkaz vedle radikálně dekonstruktivistických raných děl obsahuje i umělecky cenná díla jako je dlouhohrající debut De Mysteriis Dom Sathanas (1994), Grand Declaration of War (2000) nebo Ordo ad Chao (2007), které je vrcholem jejich tvorby. Estetickou hodnotu nepostrádá většina tvorby Mayhem, ačkoli u některých děl je zpochybňována (Chimera (2004), Daemon (2019)).

Euronymous (vlastním jménem Øystein Aarseth, 22. 3. 1968 – 10. 8. 1993) - norský kytarista, skladatel a vizionář black metalu. Jako ústřední postava Mayhem a okruhu soustředěného kolem obchodu a klubu Helvete zásadně přispěl ke kodifikaci zvuku, estetiky a ideologie tzv. norské scény. Právě z jeho popudu a jeho vize vzešly impulzy pro skupiny jako Darkthrone, Emperor, Gehennah či Burzum. Není žádnou nadsázkou, když řekneme, že bez Euronyma by black metal, jak jej známe, nevznikl. Byl zavražděn Kristianem Vikernesem, taktéž členem skupiny Mayhem.

Blasphemer (vlastním jménem Rune Eriksen; nar. 13. ledna 1975) - norský kytarista, skladatel a jedna z výrazných osobností druhé, „po-vražedné“ a kompozičně nejambicióznější éry Mayhem. V dějinách extrémního metalu je vnímán především jako klíčový autor novodobého zvuku Mayhem a jako hudebník, který zásadně přetavil syrové dědictví norského black metalu do techničtější a intelektuálnější podoby. Do Mayhem vstoupil v polovině 90. let jakožto náhrada hlavního uměleckého mozku Euronyma a v kapele působil až do roku 2008.

Kýč - estetický nebo výrazový postup, který usiluje o silný emocionální, heroický, temný, vznešený či „hluboký“ účinek, ale činí tak pomocí předem hotových, snadno čitelných a opakovaných znaků, aniž by nesl odpovídající vnitřní napětí, ambivalenci nebo skutečné riziko.

Riff - krátký, opakující se hudební motiv — nejčastěji pár tónů nebo rytmická fráze, která je snadno zapamatovatelná a často „táhne“ celou písničku.

Stáří - závěrečné ontogenetické období lidského života, které je charakterizováno postupným degenerativním úbytkem biologických, psychických a sociálních funkcí organismu.

Smrt - nevratné ukončení všech životních funkcí organismu.



Liturgy of Death
 (2026) - 
Mayhem vydali desku, která hudebně navazuje na Blaspehemerovo období. Byť kapela stárne s vkusem, těžko je od ní čekat po čtyřiceti letech radikálně svěží a nové riffy, aniž by sklouzly ke kýči. Dostáváme v podstatě to, co očekáváme, a podezírám Mayhem z toho, že po ne zcela úspěšném albu Daemon, které se inspiračně obracelo až někam k Chiméře, je to racionální a vědomá volba. Euronymovo umělecké dědictví je opravdu již skrz naskrz vykradené, ale téma smrti v užším smyslu je na albu zpracováno dostatečně vkusně i naléhavě zároveň. Dokonce si dovolím tvrdit, že co se textů týká, jde o nejambicióznější a nejvkusnější album v historii Mayhem. Stáří nelze zastavit, a protože jsme spolu s Mayhem oslavili jejich čtyřicáté výročí (nejen) na Brutal Assaultu, nemůžeme se tvářit, že jejich nové album bude překvapovat svěžestí. Nepřekvapí. To ale neznamená, že je slabé.


Vložit komentář

Ondrew - 14.05.26 13:21:54
Odpověď Cronic: haha. kazdopadne tam to elektro stale beriem len ako doplnenie atmosfe...
pokud myslíš tu 2018 verzi GDoW, tak to není ani tak remaster, jako hlavně remix. A jo, WLA by to slušelo bezpochyby taky
Ondrew - 14.05.26 13:17:39
Odpověď Tripl: Obal je jedním slovem geniální a každým poslechem s hudbou adekvátně r...
Líp bych to nenapsal :) Jen komu patří ta hlava? Tý babičce hobby čarodějce?
Tripl - 14.05.26 09:08:03
V: u mě obal bez výhrad...žabí lízátko je imo underrated.
vanena - 14.05.26 08:10:19
Tripl: ohledně obalu jsem měl velký výhrady, ale teď ho shledávám na hranici geniality (právě kvůli skleničce z Ikea) - ale teda nejdem znalcem pravidel malby zátiší, ani neumím dekódovat šifry v obraze schované.
brutusáček - 13.05.26 21:11:15
Odpověď bizzaro: Ordo je Dead, Ordo je choroba, plesnivák na půdě, co prolejzá trámama ...
plesnivák přesně, ideál na noční cestu autem, thx Vaněnnovi za nosič :)
bizzaro - 13.05.26 16:41:24
Odpověď vanena: Původně jsem místo recenze chtěl udělat jen anketu, které album Mayhem...
Ordo je Dead, Ordo je choroba, plesnivák na půdě, co prolejzá trámama až do tvý ložnice. Má to svý kouzlo a především mě k tomu albu poutá samozřejmě zvuk, ale jinak jsem tým GDoW (nej riffy neasi, hrátky s elektrem v roce 2000 vůbec jely: Mutant Star, ehm :D) a Ch, která je pro mě v diskografii nejextrémnější a nejnatlakovanější. do WLA se asi nikdy pořádně nedostal, asi zvuk?
Franta N. - 13.05.26 16:38:49
Remaster WLA by se hodil. Bicí tam mají nevyvážený zvuk, což by mi nevadilo u nějaké totálně primitivní raw BM rubanice, ale u desky, kde bicí hrají celkem dost technicky, je to škoda.
Cronic - 13.05.26 15:42:17
Odpověď vanena: Původně jsem místo recenze chtěl udělat jen anketu, které album Mayhem...
haha. kazdopadne tam to elektro stale beriem len ako doplnenie atmosfery, resp ako intermezza medzi jednotlivymi skladbami (kt to elektro uz ani neobsahuju). co sa o DHG povedat neda, tam to elektro hra dost velku rolu aj v ramci skladieb.
inac mozno kokotina, ale mohli by spravit podobny remaster ako dali GDOW aj WLA. minimalne bicim by to celkom prospelo si myslim...
Tripl - 13.05.26 15:17:51
Obal je jedním slovem geniální a každým poslechem s hudbou adekvátně roste. Sbírka cetek z kůlny po babičce hobby-čarodějce, nehodící se inventář z hradu hrůzy a prefabrikovaný sklo, to album naprosto vystihují. K poslechu do každé klášterní vinárny, když je sluneční den a návštěvník má dostatečně temné sluneční brýle.
Hellhammer hraje fajn, díky němu je to aspoň trochu seriózní legrace.
Vanena - 13.05.26 15:02:27
ANO. Správné pořadí je ORDO, WLA, GDoW.
mIZZY - 13.05.26 14:51:18
Jako pravda, že nějaké experimenty s elektrem atd. udělali už mnohem lépe a o rok dříve DHG na 666. Ale jinak bych WLA zařadil po Ordu asi na druhý místo.
vanena - 13.05.26 14:50:07
Původně jsem místo recenze chtěl udělat jen anketu, které album Mayhem je nejlepší, a proč je to Ordo :). Nicméně GDoW je pro mě v poměru estetické a umělecké hodnoty i napříč žánry obrovsky vysoko.
Franta N. - 13.05.26 14:40:38
Grand Declaration of War má hrozně super ty části, kde fakt hrají nástroje. Experimenty s elektronikou znějí trochu naivně a neohrabaně. Tam je poznat, že Mayhem vyšli z jiného kadlubu a dark elektro hudbu prostě neměli v krvi. Ale i tak zajímavá deska a na svoji dobu určitě odvážně experimentální.
Cronic - 13.05.26 13:56:52
a za vrchol Mayhemu by som stale povazoval Grand Declaration of War :) Ordo sice zaujimave a vlastne aj dost dobre, ale GDoW je masterpiece.
vanena - 13.05.26 13:48:11
Mizzy: z Daemon si pamatuju pár momentů, pár riffů, jednu skladbu +- celou. Z nový desky o dost víc. Ale obojí jsem teda slyšel o hodně víc než 10x. Je na místě se ptát, jestli i z velmi dobrých desek (třeba Aerdryk, Erbet Azhak) si "z fleku" vybavím nějaké motivy... a upřímně, většinou ne. A to jsem ty desky jezdil a jezdím furt. Možná slabší paměť?
mIZZY - 13.05.26 12:50:35
Odpověď bizzaro: jsem si diky recce udelal dva dny s The True. dodal bych, dej mi adres...
Na to, že jsem tu desku v době vydání poslouchal docela dost, řekněme třeba 10x, a vlastně se mi celkem líbila, dnes si z ní bez nápovědy až na závěrečné "kokoté" a třeba Weep for Nothing nevybavím jediný opravdu silnější motiv. To snad aj Daemon, kterej jinak považuju za slabší album, se mi v paměti zapsal víc. Oproti Blasphemerovým deskám, které jsou výraznými nápady fakt napěchované, to působí jako nějaký derivát. Na nějak kvalitní album, které by prověřil čas, to tedy moc nevidím.
bizzaro - 13.05.26 12:31:32
jsem si diky recce udelal dva dny s The True. dodal bych, dej mi adresy vsech, kteri Chimeru zpochybnuji :)
nova deska furt kvalita a neortodoxne ortodoxni muzika s vlastnim rukopisem
bizzaro - 12.05.26 08:57:16
Nej pojednání k nový desce, ktery můžeš dostat

Zkus tohle