Datum vydání: 28. červen 2025
Label: Lavadome Production
Žánr: death metal

Touto recenzí plním již starší dluh směrem k Lavadome Production. Proč se ale neohlédnout pár měsíců zpět, nota bene, když hudba Beyond Mortal Dreams za opětovnou návštěvu určitě stojí.

Beyond Mortal Dreams není třeba představovat, recenzi na předchozí desku Abomination of the Flames máme na dosah, a jestliže jsem i tam převážně chválil, rovnou řeknu, že novinka je prakticky po všech stránkách lepší. Největší radostnou novinou je mnohem ostřejší zvuk, příklon k suššímu a oldschoolovějšímu vyznění nejen bicích. Zvukově a vlastně i kompozičně se navazuje na klasické desky přelomu devadesátých a nultých let.

Hudba samotná je oproti Abomination of the Flames přímočařejší a nasypanější. Na pěti původních skladbách Devastation Hymns kapela sází na naprostou destrukci – jako kdyby se na nás v reálném čase řítila zeď z kamene a ohně, kteroužto představu hezky sugeruje obal. Typická razance kapely se spojuje s novými nápady a výsledkem je co do rozsahu drobnější, co do dosahu ale plnohodnotná dávka brutální a promyšlené agrese.

Experimenty a úkroky jsou pouze drobnější a osvěžující (Bred fo Possession a čisté vokály a vrstvy chorálů, na které pak naváže parádní masivní riff). Nic jako vokodér z minulé desky se naštěstí nekoná. Výkony všech muzikantů jsou precizní a i starší předělaná Living Yet Dead z doby, kdy kapela hrála pod jménem Suffering, skvěle do konceptu EP zapadá. Riffy se sypou jeden za druhým, všechno je promyšlené a rytmicky výborně postavené. Navazuje se velmi poctivě na tradici klasických Hate Eternal nebo Angelcorpse/Krisiun (to především díky bicím Henryho Inglise).

Kontroverzi ve mně budí snad jen šestá skladba Forbidden Evil – cover Forbidden, původní píseň z roku 1988. Asi rozumím, že jde o poctu a přiznávku thrash metalu, a zaznamenal jsem spíš pozitivní reakce, ale já osobně jsem ji musel z playlistu smazat. Ne, přes tenhle vokál já se dostat nemohu.

Nikdo asi nečekal, že se BMD vrátí s novým materiálem tak brzy – když si vezmeme, že mezera mezi posledními dvěma deskami trvala dlouhých deset let. Devastation Hymns ale ukazuje kapelu ve špičkové formě a směle se řadí k nejlepším deathmetalovým nahrávkám roku 2025.