Kdy: 13. červen 2025
Kde: ATC Brodský, Červený Kostelec
Report: čtvrtek / sobota

AddSatan: ADOR DORATH vnímám převážně jako soundtrack k čištění zubů a snídani. V době debutu (2002-3) mi, myslím, přišli fajn, dnes už mi tenhle typ romantizujícícího “dark fantasy” black/gothic (?) metalu přijde přežitý, zvlášť zvuk kláves i některý motivy byly echt naivní. Bylo tam i pár slušnejch pasáží, mj. se zajímavější, až jazzy/progy (?) rytmikou i nějakej sypec (kopáky!), vokál ušel, kdo to rád, tak byl asi spoko, pro mě už to není.

mrkvivit: Nestíhám celé vystoupení, ale z toho, co jsem viděl, mám podobné pocity. Kapelu jsem naposledy viděl na BA 2006 ve Svojšicích a tehdy mě to bavilo víc. Ale osazenstvo překvapivě hojně zaplněného kotlíku má jiný názor. Hned první kapela dne má prima odezvu.

AddSatan: LAID TO WASTE předchází dobrá pověst, já je teď viděl poprvý a spíš příjemně překvapili. Jejich thrash metal i díky dobrému, čitelnému zvuku vyzněl správně nabroušeně a energicky, kytary řezaly, bubeník rychlotupal s průšlapy, občas proložil kobercem, fofrfillem apod. Kromě přímočarý drbačky byly v kytarách i takový harmo/melo/heavy/speed (?) tendence, celkem osvěžující nápady a sóla, i špetka toho crossover thrashe atd. Smrťákův výškový, heavíkovější zpěv mi nejdřív přišel trochu srandovní, ale postupně jsem si zvyknul a fajn, dal i fakt pěknýho Aaaaarayu! Na to, že hráli v 11:20 měli slušnou odezvu i kotel. Mám radši zlobivější thrash(/death/black), doma si je nepustím, ale koncert díky energii atd. docela bavil.

mrkvivit: Tohle byl dost dobrý set! LAID TO WASTE jsou skvěle vyhraní a na pódiu sebejistí. Hned se pozná, že přípravu ve zkušebně neberou na lehkou váhu a na stagi si pak můžou vesele zadivočit, i když jde o technicky docela namakanou hudbu. Ve sborech slyšitelná inspirace crossoverem. Zpěv, jak píše nahoře AddSatan, spíš do heavy metalu, ale na druhou stranu to kapele dodává vlastní ksicht. Image taky pečlivě vyladěná - všichni strunmistři pěkně v křivácích. Je vidět, že mají všechno promyšlené, ale přitom je to pořád primárně zábava.

Následujícím SPACE HAMSTER se musím omluvit. Jejich set jsme s AddSatanem proklábosili ve stínu březového háje. Příště napravím.

AddSatan: Pak si jdu na pár hodin od metalu vorazit do Kostelce a lesa, další 4 kapely nic pro mě. Navíc se mi nějak nepodařilo objevit vegan guláš, zmíněný v programové brožuře - kde byl schovaný? V roce 2017 tu byl stánek s vege jídlem, teď bych si tam dal max hranolky nebo možná mexickou polívku, škoda. Takže dávám na náměstí výbornej falafel a pokec s místním Kurdem a za domem Boženy Němcové narážím na hrob šílený Víktorky od splavu, hřbitov ale nic moc. Po cestě jsem se spolu s dalšími návštěvníky velmi podivoval mega přehnaný zahrádce s dětskými vláčky, spoustou sošek, dekorací, skalek, domečků a dalším ultrakýčem – to muselo dát práce a přitom taková blbost!

mrkvivit: Vláďa Třískala v čele PRIMARY RESISTANCE tady má solidní fanklub (“Vláďa je bůh!” bylo slyšet z kotle), a tak se i téhle partě hraje dobře a uvolněně. Základna jejich hudby spočívá na poctivém staroškolském HC, ale zvuk zhutňuje sedmistrunná deathová kytara (v kontrastu s třístrunnou basou). Vládis se na chvíli vypraví do fotokoridoru, kde zahvízdá do mikrofonu efektní sólíčko a pozdraví věrné fans. Set odsýpá, přímé skladby nikde moc zbytečně nezastavují - prostě tah na branku (Banik, pyčo!). Příjemné vystoupení!

S NOISEBLEED se vydáváme pro změnu do hájemství moderního metalu/djentu. Mám pocit, že volume jde najednou trochu nahoru a tak se zvuk ve výškách a středech chvíli trochu slévá a hledá. Vlastně je tady všechno, co chce fanoušek žánru slyšet: podladěné kytary a samplované backing tracky, které vytvářejí solidně válcující zvukovou masu, zasekávací riffáž, breakdowny, kytarové melodie ukryté pod tím vším rachotem, ale především energickou zpěvačku. Ta si prakticky krade celou show pro sebe. Dahlien je všude plno. Chvíli na pódiu, chvíli na stupínku za odposlechy, nějaký čas ve fotokoridoru. Přitom pořád naplno ve vokální robotě. Zvládá přesvědčivě řev, growl, místy až pigsqueelové momenty. Velký palec nahoru za absenci zpívánek, které mi většinou u podobných spolků kazí dojem. K žánru jako celku si asi ani teď cestu nenajdu, ale tohle bylo velmi fajn.

Severomoravský allstar band ANTIGOD (muzikanti mj. z Disfigured Corpse, Euthanasia, Dead Carnage, Solar System, Isacaarum…) je s Deathfestem spjatý od kolébky a letos můžeme říct, že se tu odebere i do věčných lovišť. A tak se i při rozlučkové show kolem základní trojky Ferencz (bicí), Žabák (kytara) a Pedy (kytara+zpěv) porůznu střídají basáci a řvouni. První tři kusy z více thrashového debutu přednese Štěpán a na base Hadgi. Na chvíli se dvěma kusy ze druhého alba za mikrofonem rozehřeje Chymus, který tu bude zanedlouho mít full time job s Isacaarum. Tady se představí v deathovějším rozpoložení. Něco pak odzpívá Pedy sám a zbytek válů obstará Martin, který to tlačí až skoro do grindu. Ná pódiu a pod ním panuje dobrá nálada i trochu dojemná atmosféra. Butylka slivky koluje mezi muzikanty skoro v každé pauze. Fans opět ukázali svou loajalitu a kapelu do hrobu doprovodili s parádou. Tak teda R.I.P. Antigod!

Chymus se z elegantní bílé košilky převléká do černé doktorské/řeznické zástěry a se starými perverzáky ISACAARUM rozjíždí očekávaný grindový sypec s reziduálními zbytky blackové minulosti. Opět musím konstatovat, že nejsem fanda, ale chovám ke kapele hluboký respekt za promyšlený koncept. Všechno do sebe zapadá od image přes výtvarnou a tematickou stránku (mrzí mě, že jsem nestihl vyfotit smyslnou citrusovou plachtu, kterou měla kapela za zády). Hudebně je to grindová masáž, která nepolevuje a křepčící kotel dostane pěkně naloženo. Zvukově prima, jen Chymusův jedák možná moc nahoře. A palec nahoru za mou oblíbenou hitovku Teenage Cunt Powerplay.

AddSatan: Na ADE a jejich „starořímský“ death metal jsem zpět. V legionářských uniformách muselo být teploučko, ale pro Italy asi normálka. Hráli death metal nasypanější, silovější i epicky odpočinkovější, houpavý, porůznu se blížící Hour of Penance, Behemoth i nějaký modernější sekačky (skoro deathcore? - i na kvičení došlo, heh). Chvílemi i odmocniny z MA, Nile nebo H8E, ale i atmo samply středomořský loutny apod. - v hudbě působily trochu úsměvně, naroubovaně, no, jako ty kostýmy. Dojmy tak nějak napůl - něco dost fajn, něco rozpačitější nebo nudnější. Došlo i na cosi ze Spartakus. Nevím, dál.

mrkvivit: Podle kostýmů jsem čekal nějakou epiku ve stylu Ex Deo, ale došlo k příjemnému omylu. Tihle páni nám přivezli velmi solidní death metal, kterému dominují dvě řezající kytary. Valící se masu protkávají technicky precizní vyhrávky. Škoda jen prořídlého davu, který si patrně líže rány po předchozí nakládačce. Ade mě mile překvapili.

Druhá italská kapela GAME OVER v řadě přehazuje výhybky na thrashovou kolej. Je to zase oldschool se silným heavy odérem a podobnou stylizací jako ráno hrající Laid to Waste. I Game Over mají parádní pódiovou prezentaci, ze které čiší sebejistota a radost ze hry. Je tu ale několik rozdílů. Zpěvák je téměř celé vystoupení ponořený v heavymetalové manýře včetně heroických póz. Vokál je čistý hevík - chybí mi tam aspoň nějaká žiletka, jakou používá třeba Blitz v Overkill. Postupem času má tahle show tendenci (přes veškerou energii) posluchače zasytit až přesytit. Jakoby se z bezchybně vyplněné šablony stalo spíš klišé. Muzikantsky i zvukově ale dobré.

AddSatan: Souhlas, nevím, co bych GAME OVER vytknul, marný to rozhodně nebylo, ale oproti Laid to Waste jsem se do toho nějak nedostal. Přesycenost už úřadovala rozhodně.

V Turecku umí i hodně dobrý death metal, ale dobrý black jsem odtamtud ještě neslyšel a MORIBUND OBLIVION na tom nic nezměnili. Pochválit můžu bubeníka, ten občas slušně zasypal a kobercoval (kopáky!), přišlo mi ho pro tuhle kapelu/hudbu až škoda. Ten jejich spíš melodičtější black metal nebyl ani vyloženě špatný, spíš takový neutrální, bezzubý, ani nevím, co o tom psát, v jednu lepší chvíli mi to trochu připomnělo rané Negură Bunget, ale jinak nic pamětihodného.

mrkvivit: Přesně tak, marně dumám, co by se dalo na MORIBUND OBLIVION vyzdvihnout - chybí mi nějaké pozitivní záchytné body, které by utkvěly v paměti. Vyskytlo se tu několik dobrých atmosférických momentů, ale bohužel zabalených do množství nevýrazné vaty. Set navíc brzdí dlouhé prostoje mezi skladbami a už tak rozpačité vystoupení ještě víc ztrácí drive. Komunikace s obecenstvem též vázne a reakce je vlažnější, než tu bývá zvykem.

AddSatan: PANDEMIA aneb nathrashlý death metal vzor „polská Florida“ (a další vlivy) v západočeském provedení mi po dvou rozpačitějších setech sednul výrazně víc a dolil potřebnou energii. Žádná věda, ale docela dobrý, funkční riffy, sypec i valivější tempa, dynamický změny a vývoj skladeb, lehce potemnělý odér, vokál taky ok. Občas jsem měl dojem, že by se jim hodila druhá kytara (mj. v sólech) a že by se ty skladby mohly ještě nějak zajímavěji vyvinout a místo toho skončily, ale nenudily. Zvuk taky v pořádku, kytara řezala, jen zase ty čvachtáky místo kopyt. Ale spíš dobrý, klady převládly.

mrkvivit: Po předchozím nevýrazném výkonu rozhodně živá voda! PANDEMIA předvádí velmi solidní řemeslo. Nástroje jsou čitelné a kapela nakládá výborně. Instrumentálně jsou na tom borci dost dobře. Plusové body navíc za poctivou prezentaci - tahle kapela se umí naživo prodat a baví!

Musím poctivě přiznat, že ačkoliv sem jezdím už řádku let, pořadatelskou kapelu TORTHARRY jsem dost často z nejrůznějších příčin vynechával. Jednou z těch příčin je i fakt, že mě prostě nikdy nepřesvědčili silou prezentovaného materiálu. Letos tedy po letech vyrážím zkontrolovat, jak si povedou.

Je jasné, že si na vlastním festu nebudou chtít utrhnout ostudu, protože zájem fans je tu opravdu enormní a účastníci přicházejí vyjádřit svůj vděk za organizaci akce v masivním počtu. Mám pocit, že jsou tu letos snad všichni. Areál je už pár minut před startem fakt natřískaný.

Tortharry nic neponechávají náhodě a jejich nástup je doprovázený pódiovými pyroefekty, kterými si párkrát přitopí i během setu. Kapela hraje s nasazením, kdo by to taky chtěl před takovým kotlem flákat? Ačkoli hrají jen ve třech, nakládají slušně. O zpěv se poctivě dělí oba strunaři, instrumentálně jsou všichni tři borci též na úrovni. Potud za mě vše v pořádku.

S jejich hudbou se ale bohužel stále “nepotkávám.” Ať už jde o starší, strukturovanější kusy v angličtině nebo o ty novější, přímočařejší české z alba Paměť kamenů, nedokážu se na ně napojit. Přitom je to celkem efektní mix prvků tu z Floridy, tu ze Švédska, ale na můj vkus je tu až příliš cítit poněkud tuctový bigboš. Každopádně letošní překvápko v podobě Roots Bloody Roots s několika hosty z dnes vystupujících kapel, secvičené narychlo krátce před setem, velmi potěšilo, až mi zamrazilo v zádech!

AddSatan: Tak nějak, pár tremolo i groovy riffů TORTHARRY směr death metal i death´n´roll Gorefest, Entombed apod. bylo docela fajn, ale jinak spíš nezáživná vata, rovný muting hobling bez nápadu, na mě moc tupacích rytmů, ty český texty z toho tak trochu dělaj deathovou obdobu Debustrol apod. (né každej je Štorm no). Něco fajn, ale spíš zív. Ovšem na place měli lidu jako zahraniční headlineři, to se musí nechat. Roots si chvíli zablil i Žlába (dobře ti tak, haha).

Téměř celý set I AM MORBID si vychutnávám z cca třetí řady. Výhodou menšího festivalu jako CZDF je, že i vepředu to bylo bez tlačenky, s jistou volností pohybu. Nejdřív jsem chtěl jen chvíli koukat na Sandovala a spol. zblízka a když to bude přebasovanej bordel, tak jít dál, ale zvuk tam byl od druhý skladby až překvapivě skvělý. Úvodní Dominate to čertužel odnesla (měli dát spíš něco z Altars), jednu z kytar (žel tu vedoucí) jsem si musel domýšlet.

Ale dál už vše v pořádku - čitelnost i tlak, pomalá, hutná Where the Slime Live bagrovala parádně. Mám sice zvuk raných 90s desek rád, ale se současným koncertním zvukem dostávají konečně pořádný grády. Zvláště ty pomaláče se specificky morbidní divno groovy rytmizací jako Slimák, začátek World of Shit a Blessed are the Sick tlačily fest (stále víc tyhle shoggothy doceňuju). A ten blast ve WoS – to byla střelba panečku, Commando krutovládne!

Z jubilejního Domination zazněla i Dawn of the Angry a oba kytaristi zahráli i začátek Caesar's Palace, ten ale utnuli a rozjeli Fall from Grace, Blessed a pak tři death/thrash slayeorovky z debutu (Immortal, Maze, Visions) – i ty dobrý, šlapaly, ale radši bych Nothing but Fear (nebyla). A pak přišel předpokládaný trojvrchol – Eyes to See výtečně propojuje hitovost a temnou triumfálnost (až blackened prvky) a nejvíc naložila nasypaná dvojka Rapture (až proto-Obscura skříp od 2:33) a Pain Divine. Závěrečná Chapel of Ghouls už je spíš takový nostalgický dojezd, byť pořád hodně fajn – bez Vincentova vyzpívávání onoho motivu bych se obešel (i v Immortal), je to spíš úsměvný, ale extra nevadilo.

Jinak David frontmanil a hecoval poměrně umírněně a vkusně, žádná větší macho arogance apod. Jeho řev už je míň brutální než kdysi, chybí část hloubek a agrese, ale furt v tom projevu určitý charisma a razance je, dal to fakt dobře, místy teda stíhal frázovat jen tak tak - hráli to možná i malinko rychleji než na albu? Basu prstil taky výtečně a i oba kytaristi to odehráli profi a věrně - některý sóla možná spíš “variace na téma” než úplně přesný (to by musel říct nějaký Azagthotholog), ale neva, ze Sandovala jsem byl ještě nadšenější než u Terrorizer (neasi). Jen trochu víc čvachtáky, ale vepředu i s kopáky/basy.

Morbid Angel jsem sice viděl 2006 ve Svojšicích, ale tehdá jsem je ještě neuměl docenit (dobrý, ale Zyklon lepší!) a už si z toho skoro nic nepamatuju, na Brutalu 2011 starý fláky bavily dost, ale hráli i z Illud no :/, ani jsem to neviděl celý. Co naplat, že jsou I Am Morbid bez Treye zakladatele revival, tentokrát mě Morbidi zkrátka bavili zdaleka nejvíc – z většiny setu vyloženě nadšení. Ale doufám, že nás v Evropě ještě někdy poctí svou přítomností i šílený bůh kytarového chaosu s Tuckerem a skladbami z Formulas a Gateways.

mrkvivit: Sandoval a Vincent letos na CDF podruhé a jinak. Bez mučení se přiznávám, že k pochopení kvalit Morbid Angel jsem dosud zkrátka nedospěl a nedokážu jejich muziku docenit v její rafinovanosti a přínosu scéně, natožpak smysluplně ohodnotit, takže jen několik dojmologických poznámek.

Mně naopak dlouho trvalo, než jsem zjistil, že nejlíp to hraje právě vepředu a z ex-post reakcí od některých přítomných vím, že Morbid (ani včerejší Terrorizer) se jim vzadu moc nepozdávali (hlavně kytary). Od Eyes to See už si to ale v předních řadách docela užívám. Je to velice mazácká sada. Sandoval excelentní, Vincent překvapivě komunikativní a v pohodě. Líbilo se mi sledovat, jak někdo sedí za bicí soupravou nachystanou pro následující Berzerker Legion a bez paliček jede se Sandovalem každý úder.

Poslední kapela dne BERZERKER LEGION sice taky hraje death, ale o poznání přímočařeji. Sešli se tu tři Švédi a jeden Holanďan, kteří mají za sebou koncertní angažmá v mnoha jiných kapelách (včetně Asphyx či Hypocrisy). A taky to tak zní. Jsou tu ke slyšení jak elementy severské školy (celkem řezající kytary), tak té nizozemské (hutné, valivé riffy a rytmy). Hudebně jde o posluchačsky přívětivý materiál k tanci a poslechu, podaný s nadhledem - týpci házejí úsměvy na všechny strany. Holanďan Alwin sází povedená melodická sóla a vůbec je to celé víc majestátní a hrdinské než masakrující. Ale zase to není žádný prvoplánový kýč. Příjemná chuťovka na dobrou noc.

AddSatan: Když zněli BERZERKER LEGION cca jako starší Hypocrisy, tak to šlapalo fajnově, ale napůl to byla spíš Amon Amarth roztáhlejší epika vikingů pochodujících, nebo spíš vzpomínajících na dávné bitvy s rohem medoviny a prostě zíív. No a po IAM to byl takovej čajíček na dobrou noc celkově.