Datum vydání: 7. března 2026
Vydali: Amor Fati Productions
Žánr: black metal
Délka: 44:53

Nestává se mi až tak zřídka, že od někoho slyším názor typu, že Belgie, na rozdíl od zbytku Evropy, nepatří zrovna k zemím se silnou blackmetalovou scénou. A byť lze asi objektivně říct, že co se opravdu velkých jmen týče, tak např. Skandinávii nebo některým okolním státům úplně konkurovat nemůže, neznamená to však, že by se zde nenašlo několik klenotů.

A ne, Belgie opravdu není pouze o Enthroned, Wiegedood a pár dalších. Pochází odsud samozřejmě také námi oblíbení Alkerdeel, Emptiness nebo Lugubrum. Ze zlejších kapel se vyplatí určitě zmínit Goat Torment, Kosmokrator, Possession a třeba Heinous. Poslední dobou zde ale také vzniká čím dál více hodně zdařilých undergroundových nahrávek.

Velmi zajímavá blackmetalová scéna, která určitě stojí za pozornost, vznikla také kolem hudebníků, kteří hrají např. ve Wolvennest. Déhà se svým milionem projektů je snad pojmem sám o sobě. LVTHN, jejichž výbornou loňskou desku jsem na Marastu také recenzoval, snad rovněž znáte. No a dalším jménem, které má prsty v již zmíněných Wolvennest, ale i dalších super kapelách, je Corvus von Burtle.

Corvus hraje mj. v relativně známých Cult of Erinyes, má svůj projekt Aerdryk a mezi jeho nejnovější díla patří i kapela Erbeet Azhak, o které bude tentokrát řeč. Erbeet Azhak je vlastně další Corvusova sólovka, se kterou vydal své poměrně dobré eponymní demo už před dvěma roky. Mou pozornost však získal pořádně až letos, když u Amor Fati Productions vyšel debut s názvem Only the Vile Will Remain.

Vlastně kecám, to, že od Erbeet Azhak mohu čekat něco zajímavého, mi bylo jasné už ve chvíli, kdy odehráli svůj první koncert na letošním A Thousand Lost Civilizations festivalu. Vzhledem k tomu, že se kromě Corvuse v živé sestavě objevili hudebníci mj. z LVTHN, Häxenzijrkell, Brånd a dalších super kapel, okamžitě mě zaujali a já pak skočil po nově vydané řadovce jako pes po uzeným.

No a vzhledem k tomu, jak nesmyslně dlouhý úvod jsem napsal ještě předtím, než jsem se vůbec dostal k tomu, co vlastně Erbeet Azhak hrají, asi by šlo čekat, že se mi Only the Vile Will Remain opravdu líbí? A ano, vskutku tomu není jinak. Dokonce se nebojím říct, že se z mého pohledu jedná o jednu z nejlepších blackmetalových desek, co jsem letos slyšel, která má své místo v albu roku předem jisté.

Corvusovi se totiž s Erbeet Azhak podařilo stvořit nahrávku, která velmi chytře pojí jedovatě nasypaný black metal s hodně zajímavými a zároveň dobře chytlavými kytarovými postupy. Jak jednotlivé songy, tak i celá deska působí hodně energicky, svěže, ale zároveň pravověrně. V tomhle ohledu funguje svým způsobem podobně jako již zmínění loňští LVTHN. Místo většího důrazu na melodie se zde naopak s riffy ještě více kroutí, skřípe, sóluje a experimentuje. To vše dostatečně originálně na to, aby tohle belgické dílo neevokovalo pouhou vykrádačku jiných známějších jmen.

Pokud bych měl ale zmínit aspoň pár kapel, které přistupují k black metalu minimálně trochu podobným způsobem, rozhodně by si šlo vzpomenout na chorvatské Petrale. Třeba ten nádherně výrazný riff z druhé skladby by jistě na The World Down There hezky zapadl. Hodně progresivní songwriting mi nejednou připomněl i Thy Darkened Shade. A kdyby se někomu vybavili Volahn nebo zde zaslechl i nějaké ozvěny ze Sarajeva, asi taky nebude úplně mimo.

Tak jako tak platí, že i přes jakékoliv možné asociace s jinými kapelami hrají Erbeet Azhak black metal zase o trochu jinak, originálně a rozhodně víc než dobře. Corvus všechny své kytarové i basové linky zvládl skvěle a desku i vkusně odeřval. Hostující bubeník Laye ji zase velmi poctivě a dost agresivně nasypal. A i díky velmi vydařenému zvuku výsledek parádně funguje.

Když se tedy vrátíme k samotnému úvodu tohoto článku, Erbeet Azhak letos rozhodně potvrdili, že Belgie není zemí, jejíž blackmetalová scéna by měla být ignorována. Only the Vile Will Remain je toho dobrým důkazem. Amor Fati Productions, kteří desku vydali, tím zároveň potvrzují, že patří mezi nejlepší současné blackmetalové labely, které třeba pečlivě sledovat, protože poslední roky mají čuch na samé klenoty.