Kdy: čtvrtek 4. prosinec 2025
Kde: Praha, Subzero
Pořádali: Obscure Promotion

Akci v „novém“ smíchovském klubu Subzero otevírali tuzemští STONER TOAD. Mladá kapela z našeho hlavního města, která se pohybuje někde v oblasti grunge – stoner rock, zahrála asi tři čtvrtě hodinu a nebylo to špatné.

V těch silnějších, tvrdších momentech mi přišli na mysl třeba kalifornští Fu Manchu, jindy táhlé melodie a protahovaný zpěv upomínaly na devadesátkové grunge kapely. V hudbě sice bylo místy slyšet trochu mladické neujasněnosti, na druhou stranu některé songy, konkrétně třeba ten s názvem Drive, docela makaly. Kapela je dle mého na správné cestě, a pokud si trochu pohraje se soundem a usadí songwriting, bude to zajímavá záležitost.

Hlavní kapelou pak byli stonermetaloví DOPELORD. Polskou kapelu spíš než za stylotvůrce považuji za jednu z těch poctivých stoner partiček, které obětavě pracují pro scénu, kde kapely, jejichž jména obsahující slova Weed, Witch, Void, Acid anebo právě Dope, znějí hodně podobně. To však neznamená, že kterékoli z těchto uskupení nemůže zahrát výborný koncert, a Dopelord to jen potvrdili.

Hned nástup měla kapela povedený, kdy intro v podobě folkového songu It´s Nice to Get Stoned ze sedmdesátých let naladilo příjemně uvolněnou atmošku, do které když pak zahřměly hutné kytary, tak to vyznělo super. Zvukař velice rychle srovnal zvuk na tradiční Subzero (Underdogs) kvalitu a nic nestálo v cestě poctivému stoner-doom rituálu.

Tentokrát to, pravda, nebyl tolik macatý buldozer, jako třeba nedávno v případě kolegů Conan, o což se Dopelord ale ani nesnaží. Hudba Poláků je spíš melodická, táhlá a příjemně houpavá, razanci ovšem též nepostrádá. Pokud bych měl přirovnat, tak bych zmínil Electric Wizard.

Songy nejsou složité ani náročné na poslech, naopak díky srozumitelnému melodickému zpěvu mají vcelku stadionové parametry. Konkrétně třeba opakující se refrény v Childern Of The Haze anebo The Witchin Hour Bell si dovedu představit, že zafungují v pohodě i na velkém open airu, kde není jedním žánrovým směrem vyhraněné publikum.

Hlavní melodický zpěv (dle mého výborný) basáka při koncertě střídal ostřejší řev kytaristy, takže to zas taková limonáda nebyla, nicméně fakt, že kapela má svůj projev hodně postavený na zapamatovatelných textech, kvituji a v dnešní době, kdy si málokterá ug parta dává práci s vymyšlením kvalitního refrénu, beru jako plus.

Celkově se tak dá říct, že Dopelord jsou i přes svoji vizuální přísnost a estetiku vcelku pohodová kapela. Kvartet nakonec ani nehrotil žádné zamračené drsňácké pózy. Naopak vousatý frontman mezi skladbami docela často vtipkoval, což trochu kontrastovalo s přísnou lyrikou skladeb jako Hail Satan či Addicted to Black Magic, ale ve finále to vyznělo dobře a dojem byl fajn.

Kapela zahrála průřez diskografií a většina skladeb měla valivé střední až pomalé tempo, abychom ale v tom repetitivním houpání neusnuli, tak do nás ke konci kapela nahustila jeden rychlejší rokec, který tempo výrazně nakopnul. Závěr včetně přídavku se pak opět nesl ve znamení hutného stoner doomu, na který jsme všichni přišli, a líbil se nám.

Bylo to zábavné vystoupení, hodinu a čtvrt dlouhý koncert utekl jako voda. Vyprodáno sice nebylo, opticky však byl sál zcela zaplněn, což považuji při současné koncertní nabídce a na méně známou stoner kapelu za solidní návštěvnost. Proti hlášenému konci v deset se show nakonec protáhla asi do půl jedenácté, což počítám, nikomu ze zúčastněných nevadilo a všichni jsme odcházeli spokojeni.