Datum vydání: 13. červen 2025
Label: DIY The Young Gods
Žánr: industrial rock
Švýcarské The Young Gods považuji za oblíbence, kteří mne provázejí valnou část posluchačské kariéry. Oheň zažehl v úsvitu devadesátek na Radiu 1 rotující singl Skinflowers, a byť od té doby jsem se posunul jak já, tak kapela, pouto vydrželo. Přiznávám, že ne vše z diskografie považuji za zlato, nakonec u experimentální kapely se tomu nelze divit, ale ty kusy, co za zlaté považuji, se blyští celé ty roky stále stejně jasným leskem.
Průlomové T.V. Sky z 1992 bylo (a je)
samozřejmě top, nadšení však pokračovalo i v případě dalšího díla Only
Heaven (1995). Pak jsem trojici hudebních mágů na pár let ztratil z radaru,
abych pozornost navrátil v období Super Ready/Fragmenté (2007) a zejména výborného
Everbody Knows (2010), které považuji, když ne za úplný, tak určitě novodobý
vrchol jejich tvorby.
Mix alternativního rocku a elektroniky podpořený osobitým skladatelským rukopisem mi v podání kapely přišel vždy originální, kdy zaujal zejména způsob, jakým hudebníci umí spojit avantgardní přístup s hitovým potenciálem.
Desky působí jako ucelené, zároveň ale v detailu
různorodé. Najdou se tvrdé i měkké, složité i jednoduché pasáže, některé kusy
obsahují více melodií, jiné jsou více industriální nebo krautrockově šponované.
Dohromady jako celek však hudba zní kompaktně, bez pocitu, že by se skákalo sem
tam. Hodně dělá ale také výrazný zpěv, který bez toho, aniž by nějak exhiboval
nebo tlačil na pilu, působí charismaticky.
Pravda některé experimenty typu Music For Artificial Clouds nebo Play Terry Riley In C jsem úplně nedocenil, stejně jako mi úplně nesedlo předposlední album Data Mirage Tangram. Věřil jsem však, že Mladí Bohové neřekli ještě poslední slovo a ukázalo se, že jsem věřil správně.
Novinka Appear Disappear je totiž povedená, a navíc kapelu vrací přesně do té polohy, kterou mám nejraději a kterou lze považovat i za jejich nejúspěšnější. Jde o spojení řízné tvrdosti T.V. Sky, alternativně laděné písničkovosti Everybody Knows šmrncnuté avant-industrialním vibem alba Super Ready/Fragmenté. Některé songy jsou zde přímočaře šlapající, jiné pomalé, zahloubané, něco zní více drásavě, něco naopak docela hitově. Slabších momentů je každopádně minimum a po vcelku utahaném předchozím albu se novinka nese přesně ve stylu, který mi vyhovuje.
Úvodní tři ostřejší a více kytarové kusy odkazují do hřmotného období devadesátých let, celé album takové ovšem takový nářez není. V přemýšlivém, psychedelicky laděném prostředku kapela ubere plyn, hudba však pulsuje stále velmi silně. Viz třeba song Blackwater, který působí zprvu klidně a nenápadně, po čase však vyroste v jednu z nejsilnějších položek kolekce. Baví mě ale též blouznivý track Intertidal, stejně jako fakt, že i v těch pomalých psycho-industrial věcech zní stále kytara a není to čisté elektro, k čemuž často v minulosti docházelo.
Povedený je ovšem i závěr alba. Výrazná basová linka v předposlední Shine That Drone je cool, stejně jako závěrečná haluz Off The Radar, která dokazuje, že dnes již šedesátiletí borci se stále nebojí experimentovat a jsou v tom zatraceně dobří.
Těžko hledat srovnání na globální scéně už jen
proto, že The
Young Gods fungují nepřetržitě od roku 1985. V různých obdobích měli
různé stylové souputníky a většina průběžně odpadala. Jediná relevantní, podobnou
dobu fungující jména jsou Laibach a třeba Einsturzende Neubauten, kteří ale nejsou
natolik rocková záležitost, anebo Nine Inch
Nails, kteří ovšem drahnou dobu vězí v tvůrčím úpadku, případně ještě Killing
Joke, ti jsou ale zas méně experimentální.
The Young Gods dokázali po čtyřech dekádách na scéně předložit v podobě Appear Disappear kvalitu a z mého pohledu jedno z nejsilnějších alb diskografie, což ne každá takto služebně pokročilá kapela dokáže. Málokterá parta, potažmo muzikant (připomeňme, že leader Franz Treichler má letos 63), zvládne být v pokročilém stadiu kariéry natolik kreativní a originální. Přijďte se o tom přesvědčit 12. 11. do Brna nebo 14. 11. do Olomouce, protože 15. 11. v Praze je už vyprodáno, a proto jsou tu přidané koncerty: 19. 3. 2026 v Praze, 17. 3. 2026 v Dobřanech a 18. 3. 2026 v Ústí nad Labem.
https://m.youtube.com/watch?v=GR5gyCCIQoE&list=RDG...
https://m.youtube.com/watch?v=GR5gyCCIQoE&list=RDGR5gyCCIQoE&start_radio=1&pp=ygURUGF0dG9uIHlvdW5nIGdvZHOgBwE%3D
je furt znám dost málo, ale z toho, co jo, mám paradoxně nejradši akustický Knock on Wood, to jsem slyšel i víckrát, než bych chtěl (manželka :) ), ale je to fakt dobrý, zvlášť ty předělávky z T.V. Sky a I’m the Drug
bych se na ně rád konečně někdy dostal, snad na jaře, ale jak jsou tu furt a vždycky je něco důležitějšího atd.