Datum vydání: 5. prosinec 2025
Label: Relapse Records
Žánr: industrial hip hop
Čas: 54:18

Následující řádky jsou volnej přepis rozhovoru odposlechnutýho v tramvaji mezi Andělem a Národkou, odpoledne kolem třetí hodiny, sepsáno večer po návratu domů tak přesně, jak mi to jen paměť dovolila.

Sedím na zadní sedačce, nade mnou dva borci kolem třiceti čtyřiceti, těžko přesně odhadnout, ale mladíci už to nejsou. Borec napravo, říkejme mu Ondra, má delší, trochu umaštěný vlasy, na sobě křivák, z pod kterýho čouhaj černý, úzký nohavice, který od podlahy oddělujou kožený boty s kovovou špičkou. Borec nalevo, říkejme mu Petr, si vlasy umyl líp a schoval je pod kšilt, ale mastnota se mu vpíjí do starejch, vybledlejch džínů, který nosí už léta. Podrážky Vansek dávno prodřel až na ponožky. Na rozdíl od Ondry z něj není cejtit pot, navíc se ráno pečlive oholil.

Došla mi baterka ve sluchátkách, tak koukám z okna, ale venku chčije, ulice jsou prázdný, a válčí v nich jen odstíny šedi. A tak se, lehce provinile, zaposlouchám.

Petr: „Vole, žádný nový zábavný desky, jo? A tu novou věc od Dälek už jsi třeba slyšel?“

Ondra: „Tyvole, že vytasíš zrovna nový Dälek, to sem teda nečekal, ty už jedou na volnoběh tak posledních deset patnáct let, každá další věc je ještě o něco sentimentálnější a ještě o něco nudnější pičovina než ta předchozí. Tam mě teda k poslechu fakt nenalákaš, pokud jim to teda nezačalo zase pořádně skřípat. Což počítám nezačalo, na to už nemaj.“

Petr: „Nojo, ale tentokrát je to docela jinde než minule, protože je to kolaboračka s Charlesem Haywardem.“

Ondra: „Počkej, Hayward Hayward, to je ten borec co kdysi bubnoval v This Heat? Toho jsem nedávno slyšel, už ani nevím v čem, Asbtract Concrete se to myslím jmenovalo, a pořád mu to hrálo slušně, až jsem se divil kolik toho ještě v sedmdesáti nabouchá.“

Petr: „Jojo, to je von, a pořád mu to bouchá, má v ruce super groove, kterej pod tu Dälekovu flow prostě sedí. Docela tím tu nahrávku nakop.“

Ondra: „Ty vole, že nahrávky Dälek bude nakopávat zrovna pětasedmesátiletej dědek, co kdysi hrál v chytrým art rocku, to to teda dopracovali… No a skřípe jim to teda zase?“

Petr: „Kurva, ty si s tím skřípáním nedáš pokoj, to víš, že jim to už neskřípe, a i kdyby jim to skřípalo, tak už by to nebylo vono, dyť si sám před chvilkou říkal, že už jsou na to starý. Ale z This Heat si to něco bere, celá ta deska je taková opravdovější, pracuje s náladou víc do hloubky, občas je to až překvapivě potemnělý a zneklidňující. Konečně to má zas něco do sebe a jenom to neklouže po povrchu provoplánovýho emíčka.“

Ondra(js): „No jo, to je všechno hezký, ale když už to neskřípe, tak to já na to seru. To už si radši pustím Absence, tam už stejně řekli všechno důležitý.“

Ale to už tramvaj stojí na Národce, já vstávám ze židle a vystupuju. A říkám si "Ondro, ty čuráčku staženej, já tě moc dobře chápu, ale tady jsi prohloupil. Ti noví Dälek totiž konečně zas maj něco do sebe…"