FLESH NARC – Yokers

recenze noise rock
Kotek
Hodnocení:
9

Zatím nejvysmaženější noise rock letoška. Divný, zkroucený, vyfetlý, super.

Datum vydání: 19. září 2025
Label: Decoherence Records
Žánr: noise rock, no wave, experimental, electronic

Pokroucený riffy, divoký rytmy, nepříjemný pískání, drzý zpěvy - no řekni, zní to jako něco, co ti pravidelně končí v nákupním košíku? Zrychluje se ti tep, když se riff vymkne kontrole a dostane se do nekontrolovaný vývrtky? Sbíhaj se ti sliny, když se z pěknýho sóla stane skřípající pahýl utopenej ve vazbení, nebo když basa válcuje ostatní nástroje jak buldozer a bicí se místo udávání tempa rozpadnou do nervních tiků? Máš rád, když se ti zatočí hlava, protože se děje moc věcí najednou?

Ptám se, protože Flesh Narc s Yokers bezostyšně cílí na úzkou, soudružnou skupinu konzumentů - sběratele vysmaženýho noise rocku ze špinavejch zákoutí americkejch velkoměst jako jsou třeba Flying Luttenbachers, White Suns nebo Child Abuse. Pokud uctíváš (rozuměj odpovídáš ano na předchozí otázky), tak ani nemusíš číst dál a můžeš rovnou vypláznout peníz. Pokud ne, tak to budeš mít složitější.

Flesh Narc se totiž v rámci rockovejch mantinelů držej přísně u krajů. Zapomeň na finesy, co lahodí oku, žádný střely z kruhů nebo vápen přesně pod víko, tady nejde o to vyhrát, získat fanoušky, nalákat sponzory. Zajíždí se co nejdál do rohů a střílí se z nesmyslnejch úhlů, klidně zpoza branky. Takový ty střely, co můžou skončit v brance jen díky momentu překvapení, nešikovnýmu odrazu nebo protrhnutí boční síťky. Jako by se hrálo podle jinejch pravidel, kde se místo výhry snažíš rozšířit hřiště a místo střely posunout branku.

Pro nezasvěcený ale přece jen nabízí Yokers úzkou, ale schůdnou cestičku – hitovej potenciál. Děje se toho moc, je to bordel, skřípe to, ale i přes všechny tyhle překážky je Yokers svým způsobem chytlavá deska, kde se vždycky někde schová hezkej sled akordů nebo rytmus, do kterýho si najednou můžeš podupávat. Je to divnost, ale pořád můžeš rozpustit vlasy a roztočit mlýny.


Vložit komentář

Kot - 30.10.25 11:15:41
Jo, na Yowie jsem byl. Na zacatku na me trochu moc profesura (coz mi obecne trochu srazi i novinku treba proti predchozi synchromysticism), ale postupne to rostlo, druha pulka uz slusna dira do hlavy. Nakladaly hlavne bici, fakt me prekvapilo jak uderne hral slozity rytmy, suveren. Kytara hodne introvertni borec, co si tam pak poustel naky mathy videjicka pred klubem s fanouskama na mobilu:)
AddSatan - 30.10.25 10:15:37
Odpověď Kot: Fotka paradni, by me zajimalo, kde ji bizz vyhrabal. Cenim nejen pozy,...
btw byls na těch Yowie? zvažuju, že bych na ně v neděli vyrazil, byť je těch koncertů teď až moc (jen ten den min. 3 další zajímací), ale to mi asi sedí víc než FN i tim, že bez vokálu a míň punkově veselý, byť taky hravý atd.

kdo neví - neuro dis math rock s kytaristou z Cleric v neděli v Café v Lese
https://www.facebook.com/events/4660012007558685/
Kot - 30.10.25 09:14:43
Fotka paradni, by me zajimalo, kde ji bizz vyhrabal. Cenim nejen pozy, ale i evidentne falesny pouzivani brejli aspon u dvou clenu...
AddSatan - 30.10.25 09:12:32
jojo, fešáci, koštuju už od hlášení v Albu a skřípe a kroutí se to moc pěkně, občas až rozbitý výlohy, sypající se střepy a parytmy Sightings :), Luttenbachers taky, vokál napůl baví/irituje (klasika) a zatim nevim, jestli mi tam sedí ty chytlavější, jednodušší prvky/rytmy, spíš dobrý, ale dávkuju
bizzaro - 30.10.25 09:03:13
Odpověď vanena: Nejlepší fotka kapely co jsem viděl. Od těchto borců si jen na základě...
Já myslím, že u Kotkových kapel jsou fotky často slibující nekonvenci :)
Hudebně teda slušná rošťárna, skřípot a úlet, docela i punk avantgarda (to je ten no wave?), kde místy hledám Pattonův fantohlas. Pro mě tentokrát docela rozsypaný a až naddimenzionální :)))
vanena - 30.10.25 08:28:02
Nejlepší fotka kapely co jsem viděl. Od těchto borců si jen na základě fyzické přitažlivosti chci něco poslechnout.

Zkus tohle