Kdy: sobota 25. dubna 2026
Kde: Německo, Lipsko, UT Connewitz
Pořádali: A Sinister Purpose & Into Endless Chaos Records

O své oblibě a návštěvách dnes již nefunkčního festivalu A Sinister Purpose jsem na Marastu několikrát psal. A byť se jeho finální ročník odehrál loni, neznamená to, že by jeho pořadatelé s organizací koncertů nadobro skončili. Nedávnou akci poskládanou ze tří kapel, nesoucí název Ancient Spells Over Leipzig, mají rovněž na svědomí stejní lidé a dala se tedy považovat za takové malé jednodenní pokračování A Sinister Purpose festivalu.

Koncert se odehrál na stejném místě, tedy ve skvělém klubu UT Connewitz a hlavním tahákem celého večera byli bezesporu švédští Morbid. Ano, ti Morbid, ve kterých kdysi dávno zpíval Dead, který se nejvíce proslavil svou sebevraždou a také jako frontman norských Mayhem. Lákadlem k účasti však byly i dvě velmi slušné předkapely.

Večer otvírali rakouští SERPERE. Jedná se o kapelu Crise z Hagzissy, který rovněž hrával ve Whiskey Ritual a dalších, jemuž vypomáhá bubeník s kytaristou z Kringy a také borci z Konfession. A vzhledem k tomu, jaké hudbě se věnují, nikoho moc nepřekvapí, že naživo hrají jen s párem velmi slabých červených světel a několika zapálenými svíčkami. Jak taky jinak?

Hudebně se totiž jedná o dost silný, a myslím, že i jasně přiznaný Mare worship. Těch kapel, které se snaží o navázání podobné atmosféry jako tento trondheimský kult, je docela dost. Málokomu se to však podaří. Serpere patří rozhodně k těm úspěšnějším, navíc s velmi dobře funkčními riffy a uvěřitelným feelingem.

Rakušané (byť Cris je původně Ital) se primárně drží old-schoolového přístupu. Jejich skladby tedy více připomenou EPčka Mare než Ebony Tower. Možná to není až tak vysoká škola, což v případě, kdy srovnáváš kohokoliv s tou úplně nejlepší blackmetalovou kapelou na světě, asi není úplně fér. I tak lze ale bez přehánění označit Serpere za jednu z nejvydařenějších rakouských kapel pracujících s tou pravou blackmetalovou esencí.

Prostor UT Connewitz jejich hudbě rovněž dobře sedl a až na lehce dunící začátek měli dobrý zvuk s dobře čitelnými kytarami. Crisův vokál byl spíše utopenější, ale stejně šlo poznat, že má dobrý hlas. Jako frontman působil spíše introvertněji a schovával se v kouři, což je ale u kapely s podobnou estetikou rovněž v pořádku. Celkově dobrý koncert a něco mi říká, že se se Serpere uvidíme v dohledné době i u nás.

Následující EVIL WARRIORS jsou pro mě tak trochu staří známí. Viděl jsem je už před hromadou let na Chaos Descends festivalu, ale také loni v Drážďanech před Black Curse a Concrete Winds. Vždycky mě naživo celkem bavili, ale nikdy jsem z jejich koncertu nebyl vyloženě odpálený. To se však tentokrát změnilo, protože v Lipsku odehráli rozhodně nejlepší set, co jsem od nich zatím zažil.

Někteří možná víte, že v Evil Warriors hrají dva členové live sestavy Death Worship, konkrétně kytarista a bubeník. A pokud si myslíte, že i jejich domácí kapela je pekelně nasypaná, pak tušíte správně. V posledních letech se však sestava EW rozrostla také o saxofonistu. Neznamená to ale, že by se jednalo o nějakou přehnaně intoušskou avantgardu. I se saxofonem zůstává zvuk kapely stále dost bestiální a trve.

Na pódiu jsou všichni nastoupení hezky s painty. Celý jejich set pak doplňovala pouze bílá, ale fakt moc pěkně propracovaná světla. A byť měl saxofon během jejich koncertu rozhodně svou roli, místo nějakých ambientních ploch hrál celkem výrazně a kvílel, hudbu stejně především atmosféricky doplňoval. Tedy žádný norský Shining nebo Voluptas a další.

Zbytek hudby Evil Warriors je jinak nariffovaný a fest násilný black. Jisté psychedeličtější prvky se objevily také v kytarách, ale když to přeženu, skoro se jednalo o propracovanější war metal se ságem, což jsem v minulosti fakt ještě neslyšel. A vzhledem k tomu, že kapela měla i parádní zvuk, fungovala stejně dobře jako námrd, tak i jako experiment. O dost lepší než v minulosti a rozhodně mě tímto koncertem motivovali si znovu poslechnout jejich letošní eponymní album.

Osobně musím říct, že jsem docela rád za to, že se pořadatelé rozhodli dát jak Evil Warriors, tak Serpere před jednu z nejvíce oldschool a vlastně i nejprimitivnějších kapel ever. Vývoj večera byl tedy pestrý a podle mě mnohem zajímavější, než kdyby zde hrály akorát tři tupé rubanice. Otázkou ale je, co na to říkal zbytek návštěvníků? Byť bylo vyprodáno, tak ani na jednu z předkapel v sálu zrovna moc lidí nebylo.

Ono ale ani na ty MORBID nebylo kdovíjak přecpáno. Jasně, bylo plno, ale furt se dalo v klidu hýbat a jít, kam sis usmyslel. Jó, v Německu asi přistupují ke kapacitě klubů trochu vážněji než třeba Obscure na nedávném koncertě Full of Hell na Štvanici. Morbid jsou každopádně starý švédský kult z osmdesátek. Jak jsem již zmínil, jedná se o původní Deadovu kapelu z dob, než se přidal k Mayhem.

Od osmaosmdesátého byla ale kapela nějakých pětatřicet let u ledu a na koncertní pódia se vrátila až v roce 2023. Jak to ale udělat, když váš zpěvák a dokonce i bubeník (v kapele bubnoval L-G Petrov z Entombed), kteří byli nejznámější z celé kapely, jsou oba mrtví? Morbid se k tomu postavili tak, že se Deadovy role chopil jeho mladší bratr Daniel, v kapele pojmenovaný jako Necrobird. No a na bicí zde hraje jistý Rötan, což není nikdo jiný než Erik z Watain.

A nelze sice říct, že by se z dnešních Morbid stala vyloženě tourující kapela, ale postupně hrají čím dál více. A snad až na Suda, který je totálně vypičoval, prakticky od všech známých slýchám nadšené reakce a chválu na to, že jsou jejich koncerty fakt dobré. Jako hele, raději jsem mírnil svá očekávání, přeci jen se jedná o fakt primitivní mlátičku z osmdesátek, která určitě více stojí na svém kvltovním jménu než na kvalitě samotné hudby. Když se ale objevila možnost je vidět v dojezdové vzdálenosti, řekl jsem si, že aspoň jednou v životě bych na ně jít měl.

A světe, div se, i já jsem se samotným koncertem Morbid docela spokojený. Jistou dávku nadsázky a nostalgie to sice chtělo, ale dostali jsme hodinu dlouhý set, během kterého jsem se fakt dobře bavil. Už jen samotný tyjátr, kdy hned na samém začátku skupina několika lidí s lucernami přinesla na pódium Necrobirda zavřeného v rakvi, byl k popukání. Během gigu jinak celou dobu hrozil, na dva songy mával s obřím dřevěným (pochopitelně) převráceným křížem atd.

Ale i po hudební stránce to dopadlo lépe, než bych čekal. Sice jsem úplně nepochopil, proč na pódiu měli tři kytaristy (tohle by pomalu zvládl zahrát i jeden), makalo to ale docela dobře. Necrobird se s vokálem rovněž popral statečně. Na to, že v minulosti asi nikde nezpíval, tak se mu Deadovu hlasu podařilo dobře přiblížit. Holt to maj Ohlinovic asi v rodině. Jinak jejich skladby nejvíce stály na thrash metalu. Jestli máme mluvit o black/deathu, tak opravdu o tom nejvíce archaickém ještě z dob, kdy se od sebe jednotlivé subžánry až tak neodlišovaly.

Rozhodně zde šlo hodně slyšet Venom. Jeden song byl fakt skoro Countess Bathory cover. Na rozdíl od současných Venom ale tohle bylo několikrát lepší. Dále zde šli poznat i Master’s Hammer, pochopitelně také Hellhammer. Jak riffy, tak sóla byly ale Slayer jak hovado, byť v podstatně nižším tempu. Co se ale bicích týče, tak ani zde si nemohu stěžovat na to, jak to Erik zabubnoval.

Zvukově byl koncert taky ošetřený celkem dobře. Byl dost nahlas, ale rozpoznatelný. Nejvíce ven lezla lead kytara, což si nejsem úplně jistý, zda bylo dobře, protože občas byla lehce křivá, ale v normě. Jestli si ale někdo zaslouží pochvalu a dostat přidáno, tak určitě osvětlovač. Ten se fakt věnoval ovládání světel nonstop, a byť to zrovna byl přesně ten druh osvětlení, ve kterém nic nevyfotíš, vypadalo to celou dobu parádně.

Co se jednotlivých skladeb týče, nejsem takový znalec, abych zde poskládal detailní setlist. Demo December Moon určitě odehráli celé a k tomu hromadu dalších archivních skladeb. Úplně nejvíce mě z celého koncertu bavil asi song Necrodead. Ten dobře zakončili se zacykleným echem opakující slovo 'dead' několikrát po sobě. No a dalším vrcholem budiž Disgusting Semla.

Kdo viděl nějaké fotky nebo záznamy z koncertů Morbid, nejspíš tuší, co nás v tu chvíli čekalo. Dr. Schitz před začátkem skladby přišel do středu pódia s obří semlou (nebo jakýmsi jiným dortem) na stříbrném podnose a během prvních dvou tónů vše hodil do davu. “Are you disgusting?” vyřvává Necrobird a kusy pečiva létají vzduchem. I po hudební stránce se jedná ale o jednu z nejlepších skladeb, ve které nechybělo ani závěrečné úsměvné “la lalalala”.

Pak následoval ještě jeden song a po hodině byl konec. Na to, že jsem od koncertu Morbid nečekal žádný velký zázrak a primárně jsem si chtěl hlavně odškrtnout, že jsem je viděl, musím říct, že to byl až překvapivě dobrý a zábavný gig. Velký podíl na tom měly samozřejmě i super předkapely a místo konání. Cestou do Lipska jsme se mimochodem také zastavili v Míšni, což je hodně hezké městečko na půl cesty, kde je ideální dát cca dvouhodinovou procházku. Po koncertě v Lipsku jinak nezůstáváme, sedáme do auta a ještě před druhou ráno jsme byli doma. Jo, na podobné akce sem má rozhodně smysl jet klidně i na otočku.