Datum vydání: 24. duben 2026
Vydavali: Sumerian Records
Žánr: mathcore, chaotic hardcore, metalcore
Délka: 31:33

O kapele Roman Candle toho na internetu moc nenajdete. Pokud tedy omylem nekliknete na indie rock partu stejného jména, tak zjistíte, že emo-hardcore kvartet z Las Vegas má teď akorát venku první velkou desku a že před ní bylo EP. Jinak žádnou zajímavou historii, příběh či personální spojení nečekejte. Prostě parta mladých lidí dala před pár lety dohromady kapelu a začala dělat kravál.

Zajímavé to však začíná být v momentu, kdy onen kravál pojmenovaný Unadulterated vyšel u Sumerian Records, což je přeci jen label s nějakou reputací. Takže je na místě být prozíravý a kapelu registrovat. Přirovnání ke Converge, Touche Amoré či Every Time I Die a promo kecy o nové svěží mathcore krvi zní sice hodně odvážně, úplně mimo ale v tomto případě nejsou.

Debutové album obsahuje na jednu stranu syrovou intenzitu a nespoutanou energii, jež má btw velkou měrou má svědomí dračice Piper za mikrofonem, zabaví ale též pestrostí hudební složky. Kapela během playlistu roztáčí poctivý chaotic-hardcore šrumec, kde buřičský index dosahuje opravdu vysokých hodnot, provedení má ovšem muzikantskou kvalitu. Songy zkrátka zařezávají, mají groove, nejsou monotónní a nenudí.

Album z toho důvodu funguje na více úrovních. Nakope prdel z pohledu energie, nářezu a zároveň nabídne na poslech solidní momenty. Kapela střídá tvrdší riffy, rychlé náklepy, disso-skřípačky s mathrockově zamotanými figurami, sem tam zazní breakdown nebo lehčí alternativně rockový výklus s tím, že všechny prvky jsou dobře namíchané do sice agresivní a nespoutané, nicméně hudebně chytlavé podoby.

Hudbě dominuje naléhavý hlas zpěvačky, která se do témat typu násilí, zneužívání nebo náboženství pokládá s opravdu velikou vervou. Ať jde o hněv, úzkost či depresi, zní opravdu přesvědčivě možná proto, že diva do textů promítá osobní nepříjemnou zkušenost. Na druhou stranu, byť je vokál vyhrocený, nejde o uši rvoucí jekot. Naopak, je poslouchatelný a hudbě přidává jakýsi lidský rozměr.

V neposlední řadě je třeba také pochválit zvuk, který je hlasitý a krásně břinčí, zároveň ale není nepříjemný. Z mixu netrčí zpěv, nejsou utopené kytary a dobře jsou slyšet i basové frekvence. Osobně mám zato, že takto nějak by nahrávky z daného ranku měly po zvukové stránce vypadat.

Půlhodinová jízda je v tomto případě akorát. Kapela v kratších kusech na rozhraní dvou/tří minut stihne říct vše potřebné a nekoná se žádné nastavování ani opakování, což beru jako plus. Prostě rána na solar a čau.

Samozřejmě jedná se o debut, takže kdyby se chtělo, mouchy by se našly, z mého pohledu je však formát, obsah i provedení v naprostém pořádku. Řečeno odbornou terminologií, kope to velmi slušně. Už teď se těším na živé provedení.