ARTIFICIAL BRAIN zveřejnili skladbu Quantum Malignancies

novinka new song

První singl ze čtvrté desky Antillia přináší i snový háv.

Uskřípaní a technicky ladění deathmetalisté Artificial Brain oznamují čtvrtou desku Antillia, která vyjde 13. listopadu u Profound Lore Records.


Devět příběhů o kosmickém utrpení má opakovaně vyvolávat obrazy invaze a pronikání: z nebe se snášejí podivné nemoci, znečišťující látky kazí vodu a půdu, lékařští nanoboti vyvolávají rakovinové epidemie, mimozemští podvratníci podkopávají pozemské vlády. Lidé jsou znovu a znovu znesvěcováni a proměňováni, zatímco se snaží proplouvat mořem hvězd.


Zakládající členové kytarista Dan Gargiulo a basista Samuel Smith spolu s kytaristou Olegem Zalmanem zřídili novou základnu v Richmondu a vstřebali do sestavy místní „kontaminanty“: zpěváka Mikea Papara (Inter Arma) a bubeníka Alexe Tomlina (Battlemaster).


Premisa hudby Artificial Brain zůstává neměnná: spojení klikatých, futuristických blackmetalových melodií s hutnou a impozantní deathmetalovou kostrou. Antillia je dosud nejkratší a nejagresivnější album a jeho kakofonii plnou blastbeatů střídavě prořezávají bouřlivá sóla a zahaluje ji aura zamlžených textur. Navzdory zuřivému řevu je primární emocionální náboj Antillia melancholický, ba až zasněný, což prokazuje i nový singl Quantum Malignancies.


Antillia nahrál a smíchal Ian Jacyszyn (Miasmatic Necrosis, Aeviterne) a mastering provedl Colin Marston. Obal vytvořili Fleshflies.



Vložit komentář

Franta N. - 10.11.26 09:59:49
Melo black to není. Je to průřez širokým spektrem death a black metalu. Silný melodie tam jsou důležitý, ale stejně tak jejich přerušení a rozklady do disharmonie nebo melancholický post- rozjímání. Komplexní a vyvážená deska. A to z jejich předchozích alb nijak zvlášť na větvi nejsem.
brutusáček - 10.11.26 09:07:16
jop techno dm je pryč a nastupuje melo black, byť pořád to jsou pořád AB, ale odsýpá to, má to flow, baví to
Franta N. - 09.11.26 18:37:22
Nikdy jsem nebyl zvláštní fanoušek Artificial Brain, ale nová deska po pár prvních posleších super. Oproti předchozím hodně pomohla změna vokalisty. Směšně vyjetý chrochtání nahrazeno pevným, sytým growlingem plus pár hosty, kteří občas znějí trochu víc do black-skřehotu. Pomohl i vyváženější zvuk. Hlavně se ale kapela konečně začala trefovat do riffů a melodií, které jsou výrazné a zároveň ne laciné nebo prvoplánově vlezlé. Neudělali žádný veletoč ve stylu, ale skladatelsky hodně vyzráli. Udržet takový death metalový pel-mel (disso, tech, melodic) ještě s občasnými výlety do moderního blacku a neudělat z toho pejsko-kočičí dort je těžký a jim se to za mě povedlo. Některý momenty jdou až do víc post- a melancho- poloh Deathspell Omega, jindy je to tech-deathová sekanice a kupodivu to na sebe plynule navazuje a dává to dohromady smysl.

Nakonec i obal desky je krok k lepšímu oproti těm přechozím legračním malovánkám robotů. Není to nějaký vizuální zázrak, ale minimálně u toho člověk nemá tendenci vyprsknout smíchy. Hudbu samotnou bych si dovolil označit za špičkovou, poprvé v jejich diskografii. Musím to samozřejmě víc naposlouchat, ale zatím fakt hodně dobrý.

Zkus tohle