Kdy: 9. duben 2026
Kde: Praha, Subzero
Pořádali: Obscure Promotion
Na čtvrtek 9. dubna jsem měl v kalendáři naplánované hned čtyři akce. Lákavé byly všechny, jelikož ale byla chuť na pořádný sypec, padla nakonec volba na dvojboj Ultha & Yellow Eyes. Rozhodování napomohlo mj. i to, že turné dvou nových a nadějných blackmetalových kapel hostilo pražské Subzero, což je fajn klub s kvalitním zvukem, a také že se hrálo bez dalších předkapel.
V programu byli jako první psaní Yellow Eyes
z NY, čemuž jsem neměl důvod nevěřit. Pochvaloval jsem si impozantní vichr,
jaký kapela hned od začátku rozpoutala, stejně jako zvuk, který byl výborný. Vystoupení
mělo i skvělou atmosféru, kdy v klubu byla mlha tak hustá, že
z hudebníků byly vidět sotva siluety. Prostě hned od startu paráda.
Druhý song byl o něco přemýšlivější s lehce
psychedelickým odérem a ve mně začaly hlodat pochybnosti, protože jsem před
koncertem poslouchal novou desku Ultha
(mimochodem povedenou), že to, co sleduji, nejsou Yellow Eyes, a že se kapely
prohodily. A taky že jo. Onen druhý song byl totiž Her Still Singing Limbs tohoto
alba, který je natolik výrazný, že si jej zapamatujete.
Ultha neměli set postavený jen na nářezu, jejich dlouhé,
často desetiminutové songy jsou více variabilní, kdy z blackového základu
občas kapela vyběhne lehce avantgardním směrem. Občas trochu psycho ve stylu Pazuzu,
jindy drží dlouhý tón jako Sólstafir,
což se jako celek poslouchá dobře. Většinu času však zněl blackmetalový sypec,
který hoši zvládali opravdu bravurně. Kapela měla na podiu i klávesy, což není
v daném žánru úplně preferovaný nástroj, kupodivu mě ale tentokrát bavily,
a myslím, že tím, jak vkusně měnily náladu hudby, celkovému dojmu hodně napomohly.
Němci hráli hodinu a nenudil jsem se. Zaznělo šest, sedm skladeb z posledních dvou alb, hudba měla tlak, makalo to, občas proběhl fajn nápad a zvuk byl skvělý. Ze všech pohledů parádní koncert. Pokud tedy budete mít možnost německé Ultha někde shlédnout, neváhejte. Je to dobrý.
Akce nabrala skluz a Amíci Yellow Eyes nastupovali až v půl desáté, což ale díky kvalitní
první kapele a dobrému pivu v klubu nevadilo. Kvintet z New Yorku,
který je zaměřený taktéž na ne úplně ortodoxní black, zněl jinak než Ultha.
Yellow Eyes do černé smršti přidávají více pidliků, což je věc trochu ošemetná
a přiznávám, že během prvních dvou skladeb jsem s tím trochu bojoval.
Zvuk byl ostřejší, hlasitější a vysoké tóny kytar
mi zkraje do sypaček moc nepasovaly. Dojem byl místy zbytečně složité skřípání,
vrzání a taky jsem měl pocit, že kapele dlouho trvá, než se pořádně rozjede. Ovšem
když se nakonec rozjela, byl to taky parádní válec.
Někde v polovině
setu výrazné pidlikání polevilo a začalo se
pořádně sypat, čímž se dojem změnil na definitivně kladný. Mám dojem, že
šlo o starší
věci. V první půli se hrály nové songy z aktuálního Confusion
Gate, které není špatné (sbírá víceméně pochvalné recenze), je však zaměřené
více post black směrem s oněmi výraznými, tklivými tóny, zatímco v druhé
části setu se hrály starší kusy, které jsou větší mazec.
V sálu byla pro zajímavost v jeden
moment taková mlha, že nebyla vůbec vidět kapela ani publikum v první
řadě. Fakt pekelný kouř. Když se později trochu vyčasilo a na podiu se objevil nějaký
holohlavý člověk, který s kapelou zazpíval jednu skladbu, vůbec jsem netušil,
kde se vzal, a až poději se dozvěděl, že to byl bubeník, kterého jsem díky dýmu
do té doby vůbec neviděl.
Poslední dva kusy Yellow Eyes byly každopádně neskutečný
nářez. Nevím, jestli se kapela rozehrála do takové krásy nebo dobře zvolila
playlist, každopádně závěr opravdu drtil. Předpisově intenzivní, rychlý a
nekompromisní black metal, který leckteré žánrové ikony strčil do kapsy. Zpětně
hodnoceno ovšem ani ten začátek nebyl špatný, protože to bylo něco jiného, a
vystoupení díky tomu nebylo na jedno brdo.
Koncert se tedy povedl, obě kapely zahrály výborně. Konec byl v půl jedenácté, což je také příjemné. Piva byla, metal byl, zkrátka všechno bylo a po dvou hodinách přísného rachotu jsem z naplněného klubu odcházel spokojen s pocitem, že jsem to trefil a z křížící se nabídky koncertů, vybral tu správnou.
Oproti tomu Yellow Eyes působili do puntíku přesně, jako je popisování v pražské zastávce. :-)
Ze začátku mě moc nenadchli, chvílemi mě to možná až sralo, na to, kolik tam mají pidlikání a tak dokázali solidní klepačku proložit až agro tupačkami ale v druhé půli se to zlomilo a nabralo to grády.