Pokud hned na úvod napíšu, že ze všeho nejvíc mi Cresset svým debutem silně připomněli Söngvar elds og óreiðu od Misthyrming, nejspíš to connoisieuři budou brát jako až přehnanou pochvalu. Žel, tak úplně jako pochvalu to nemyslím. A upřesním proč. Söngvar je pro mě deska, do které jsem nikdy pořádně nepronikl a po určité době jsem se přestal pokoušet. Má sice všechny formální náležitosti výborného alba, má super atmosféru i techniku, ale postrádá, jak to vnímám já, ucelenou myšlenku. Často se v něm ztrácím, aniž bych rozuměl, třeba na intuitivní úrovni tomu, co se právě děje.

Podobně jsem na tom u nové slovenské kapely Cresset. Pasři z Bratislavy nasypali dost dobré album. Nevytahuju už ze zásady Šéfem pevně stanovené klišé o „našich poměrech,“ je to prostě dobré album. Chalani ho odporúčujú fandům Mortuary Drape, ale já bych se nebál doporučit obecně všem, kteří si libují v ne přímočarém death/blacku. Ostatně i obal (křídla z očí, zahalená tvář) ve mně evokuje atmosféru islandských disonantních kapel.

A tušíte vzhledem k prvnímu odstavci, že se chystá „ale.“ Přichází právě teď: přes všechny jmenované klady mi s rostoucím počtem opakování klesá chuť právě slyšené si pustit znovu. Je to právě kvůli tomu, že mnohdy jsou riffy neukončené, přelévají se, ale negradují. Chybí momenty, které by tu kterou skladbu úplně vyhrotily, přinesly uspokojivý konec.

Jako nejlepší songy na albu hodnotím Il Sangue Dei Monaci Guerrieri a Iuste Iudicate Filii Hominum, patrně proto, že zde hostující Svarthern na klávesách skvěle doplňuje kapelní zvuk. S ním má tu potřebnou sytost a kvalitu, jinak jakoby Cresset něco pořád chybělo a nebylo to tak úplně ono. Možná za to je z určité části zodpovědný zvuk, který je nezvykle basový. A to nejen ve smyslu hodně výrazné basy, to by určitě nevadilo, naopak (i když, ruku na srdce, velkou technickou parádu neudělá). Spíš jsou v celkovém mixu potlačené u kytar středy a výšky - jasně, nahrávka zní víc hustě a deathmetalově. Jenže potom podle mě v celku zaniknou některé jemnější tóny v riffech a ty pak zní poněkud jalově.

Přesto Cresset k poslechu jednoznačně doporučuji. Ani si nevzpomenu, kdy jsem to řekl o kapele nových tváří, ale borci to u mě téměř vyhráli. K úplnému docenění mi ale výše zmíněné detaily přece jen chybí. Na další desku se budu těšit, určitě si ji rád poslechnu, ale zatím si v kalendáři nebudu kolem loga malovat srdíčka.