Dánů Oxx jsem si poprvé všimnul loni, když jeli evropskou koncertní šňůru s oblíbencema Cleric, kterou jsem ale bohužel minul. Na první poslech pěkně natlačená technická palba, ale v přehráváči se mi nezasekli a posléze se ztratili z hledáčku. Čerstvá novinka na Nefarious Industries tak přináší ideální možnost se s tvorbou kapely zevrubněji seznámit.

Už první poslech napoví, že koncertování s Cleric nebylo žádnou náhodou, styčnejch ploch je tu hned několik. Oxx taky stojí neobvykle rozkročení mezi několika extrémními žánry – je tu poctivá nálož techmetalový riffáže, rytmy nakukujou do světa pokročilý matematiky, zvukovej tlak připomene noiserockovou hlukařinu, náladově je někde v pozadí cejtit screamo srdíčko. Sem tam problesknou i jiný vlivy, třeba v The Fishing Village se zpomalí a zabředne do sludgeovejch kil. Rukopis kapely poznáš rychle, zní pěkně svojsky, ale škatulkuje se blbě.

Celkovej dojem z poslechu The Primordial Blues trošku připomene nátlak, kterej Cleric předváděli cirka kolem vydání Regressions. Hutnej zvuk, natlakovaný riffy, krkolomný rytmy a temná atmosféra – posluchače je od začátku nutný zatlačit do sedadla a tlak poté zarputile udržovat, a pokud možno ještě trochu hrotit. Svěrač se zatne hned na začátku a pak už by neměl nic pustit skrz. Oxx se tenhle přístup daří se střídavým úspěchem. Někdy je to slušněj papiňák, jindy se člověk ve změti not a zprasenýho zvuku trochu ztrácí.

To mě přivádí k důvodům, proč se mi Oxx nezasekli v přehrávači na první poslech. The Primordial Blues je deska sveřepá, která sází na intenzitu na úkor hitovějších motivů nebo jasnejch záchytnejch bodů. Riffový spletence vyžadujou pozornost a trpělivost, posluchač nedostane nic zadarmo a často si ani neuvědomí, kolik not se tu za změtí hluku a synkop skrývá. Chce to pár poslechů na to se do desky dostat a dalších pár na to začít rozpoznávat jednotlivý motivy a něco si zapamatovat, ale ani notná dávka trpělivosti nezakreje hlavní kámen úrazu – Oxx staví na spojení nabuzenýho zvuku s přísně sevřeným skladatelským rukopisem, kterej se jen zřídka odchýlí od mustru nastavenýho už v první skladbě. A tak má The Primordial Blues i přes bohatou plejádu vlivů a inspirací nepříjemnou tendenci slejvat se do monotónních ploch, u kterých dá práci udržet pozornost.