Datum vydání: 13. listopad 2026
Label: Transcending Obscurity Records
Žánr: death metal, technical death
metal, brutal death metal
Délka: 33:45
Cutterred Flesh nepřestávají překvapovat. Jednak co dva (tři) roky
vyplivnou desku, která si nezadá nic s tou předchozí a jednak se furt, tentokrát
i přičiněním obměn v sestavě, posouvají. Jak je to s aktuální deskou?
Jestli Sharing is Caring z 2021 byla brutal death s atmosférou a Love at First Bite (2024) vše prohloubila až do moderních tendencí klidně směrem ke coru, nová deska The Shapes of Hidden Malice obsahuje vše zmíněné a navíc je ve všech myslitelných ohledech intenzivně techničtější, zběsilejší a našláplejší. Však si pusťte úvodní The Mad Farmstead doplněnou pianem a bude vám vše jasné.
Cutterred Flesh na novince zkrátka zúročuji vše, co předchozí tři desky budovali a co svou intenzivní koncertní činností nabyli. Je tu brutal, tech i atmo (nejednou mi upomenou Spawn of Possession nebo v The Letter U třeba Deeds of Flesh) a precizní muzikantství navrch. Vlastně přemýšlím, zda tady takhle nasupěná a v death metalu přitom rozmáchlá deska vůbec vznikla.
Cuttered Flesh totiž konečně mají sestavu, která nestrádá na hráčských limitech. Konzervatoří a intenzivním hraním vybroušený Jakub Bayer (do sestavy se přidal až po nahrání předchozí desky, takže Shapes je s kapelou jeho debut) je schopen odbubnovat vlastně úplně vše, a to i v tempech 300bpm. Basový novic Klabi nesekunduje zdatně jen rytmicky, ale též kytarovému zápřahu a z nahrávky jeho nástroj i zvukově příjemně vyplouvá. Vlastně k charakteru nahrávky nemám námitek, zvuk i mix je špica.
A pak je tu třetí novic. Martyho Meyera (btw po Jakubovi druhý hudební akademik v sestavě) u druhé kytary vlivem jeho projektu Supreme Conception a působení v Heaving Earth v hudbě identifikujete. Když jsem desku poslední měsíce naposlouchával, původně jsem vlivem výrazného ztechničtění myslel, že se na materiálu podílel i skladatelsky, ale album při jeho příchodu bylo letitým kapitánem Vitalijem už připraveno, a tak se jeho party na desce zúžily „jen“ na doprovodné vyhrávky/arpeggia. Ale i z nich Martyho poznáte a k muzice Cutterred Flesh sedí parádně a dodávají jí další rozměr.
The Shapes of Hidden Malice je deska koncepční a přináší deset dějství inspirovaných temnou tvorbou jedinečných autorů a mistrů hororu, jmenujme např. známé povídky The Colour Out of Space (H. P. Lovecraft), The King in Yellow (Robert W. Chambers) nebo Berenice (E. A. Poe). Skladby pak hudebně i textově jednotlivě rozebírají obsažené mechanismy strachu a především je - nehledě na místo vzniku a dobu původu - spojuje okamžik, kdy se realita přestane chovat tak, jak by měla. A to kapela implementuje nejen formálně, ale též obsahově.
Nevím, jak k hudbě Cutterred Flesh, potažmo Vitalij, přistupovali, ale v temnější (na pár místech dokonce melancholické) atmosféře alba se to odráží včetně užitého podsamplování, a to i v opět vynikajícím zpěvu Jiřího, který má čich na moment, kdy ve skladbě zpívat, jakou pro něj užít intenzitu, emoci a polohu. Ty jsou na desce taky o něco hutnější a zlověstnější, odpovídají tedy obsahovému naturelu nahrávky, až jsem v pár chvílích přemýšlel, zda se nejedná dokonce o nějakého hosta.
Kratší skladby
v délce lehce přes tři minuty motivy švihají jak Baťa pověstné cvičky,
jsou nabušené intenzitou a soudobým death metalem, který při zachování posledními
roky vybudovaného xichtu těží ze všech jeho širokých možností. A když jsem psal
o výrazném ztechničtění, protože v USBDM kytary obvykle technické bývají, tyká
se to především práce s dynamikou hudby a přicházejících změn, které Cuttered Flesh
na desce opravdu střídají intenzivně, až si místy říkám, že jde o osobitou, ale
poslouchatelnou variantu brutálního tech deathu. Tyto pocity pak karlovarsko-pražská
kapela zintenzivňuje i konkrétními tech-motivy, viz třeba úvod Mimi-Nashi-Hōichi
nebo úvodní jeba.
Jestli mi předchozí
desky do uší šly dobře, novinka v tomto nestrádá, ačkoli vlivem rozšíření
hranic, napěchovaností muzikou a ztechničtění i přes svou kratší délku
(necelých 34 minut) přece jen vyžaduje trošku času. Ale nějakého zatížení vaší
CPU a pozornosti se obávat nemusíte, materiál má až hitový charakter a
potenciál. Nejde o desku komplikovanou, v níž by se nedalo orientovat, však
posluchači moderního, komplexního death metalu našlapaného na max jsou na
určité nároky na ně kladené už zvyklí.
Cutterred Flesh jsou aktuálně jednou z nejdynamičtěji se rozvíjejících kapel na scéně a The Shapes of Hidden Malice jejich ambiciózní úsilí posunuje a otevírá (viz překvapující hostující ženský zpěv Hanky Hajdové v závěru The Feather Pillow) zas o pořádný kus dál. Neříkám, že vytvořili něco nového, protože podobně pracovali už na Code: Violence z 2018, ale daří se jim věci dávat do nových souvislostí a posouvat celkovou intenzitu a výraz. A když pomyslím, že nás do budoucna teprve čeká rozvinutí potenciálu současné sestavy, která se ke tvorbě aktuální desky dostala jen částečně, už teď se nemůžu dočkat, co s death metalem tahle parta zas provede. Jedna z desek roku!
King in yellow i další od Chamberse jsem četl cca před 11-12 lety (mj. je tim lehounce inspirovanej Trve Detective) a celkem fajn mj. The Repairer of Reputations, ale už je to holt dost naivní ... i víc než Lovecraft ... a taky mi to spíš k tý hudbě nesedí, byť nějaký atmo to má
na to, ze jde o takovyhle death metal, ta muzika a nahravka ma fakt atmosferu a nalady, ale to uz je specifikum vnimani posluchace a o jeho naposlouchanosti