Kdy: 10. březen 2026
Kde: Praha, Rock Cafe
Pořádali: Obscure Promotion

Předminulý rok jsem byl na Brutalu svědkem výborného koncertu řeckých Villagers of Ioannina City, který mne donutil kapelu, jíž jsem z nahrávek měl zařazenou jako nekonfliktní rock k rozjímání, brát vážně. Rozmáchlé, řekl bych, až opulentní skladby s prvky folku nezněly jako nikterak promakané či složité, naživo však měly sílu, a když se nyní naskytla příležitost zážitek zopakovat, neváhal jsem.

V pražském Rock Café Řekům předskakovala polská, stylově ne zas tolik úplně vzdálená skvadra SUNNATA. Kapela, která funguje od roku 2014 a má na svém kontě pět alb, se během svého koncertu pohybovala po docela široké škále inspirací a žánrů. Tempo bylo celkově pomalejší s tím, že některé pasáže byly tvrdé, post-metalové, jiné zněly tišeji, minimalisticky a do stoner rocku hozené. Nemálo momentů působilo dost avantgardně a netradiční bylo i pojetí zpěvu.

Hudba zněla zajímavě, přičemž zejména ty tvrdší momenty byly výborné. V těch měkčích, zadumaných pasážích, kterých bylo možná příliš, trochu padal řetěz, ale celkově vzato hudba navzdory netypické stavbě držela pohromadě a bavila.

Zpívali oba kytaristé a často unisono, což cením, škoda ale, že v momentech, kdy se snažili po vzoru grunge kapel protahovat samohlásky ve vyšších tónech, jim to úplně neladilo. Dle mého zbytečná věc, protože při normálním (ostřejším) zpěvu zněly oba hlasy dobře a pasovaly k sobě výborně.

V závěru Poláci svůj set vygradovali nejtvrdším songem, kdy předvedli, že umí vytvořit pořádný tlak a všechny přihlížející v ten moment strhli na svoji stranu. Jejich netradiční, řekl bych až dobrodružně pojatý projev hodnotím každopádně kladně. Kapela hrála skoro hodinu a nenudila.

Po kratší pauze nastoupili VILLAGERS OF IOANNINA CITY a začali vcelku vlažně. Pomalý, na sólovém zpěvu postavený song s minimálním vkladem ostatních nástrojů byl ovšem, jak se vzápětí ukázalo, jen takový úvod pro hlučnější hudbu. Smekám v tomto ohledu před zpěvákem, který se nepotřeboval „rozezpívat“ a na své výrazné party šel hned zkraje bez výraznější podpory kapely naplno.

Následující skladby pak už byly příjemně plné. Dvě kytary, basa, bicí plus pátý člen, který střídal dudy, flétnu a klarinet, daly dohromady vcelku masivní a kvalitní sound, jenž po celou dobu koncertu nezakolísal. Kapelu nelze považovat za tvrďárnu, naopak jde docela o pohodovou hudbu, kdy přesnější termín než metal je asi rock, ale hlasité a intenzivní bylo vystoupení dostatečně.

Dá se říct, že Villagers na koncertě lavírovali mezi lehce psychedelickým, etno-stoner metalem a líbivější, komerční rockovou polohou. V těch momentech, kdy se kytaristé pustili do sólování a přidali se naplno dudy či klarinet, byl dojem výborný. Tyto instrumentálně vyhrocené pasáže v kombinaci s pomalými hypnotickými rytmy zněly skvěle a díky onomu proklamovanému folkovému aspektu i originálně. Na druhou stranu se ale Řekové nebáli ani obyčejných tancovačkových melodií.

Skladby jako Age Of Aquarius či Father Sun působí umělecky a velkolepě, ten večer ale zazněly i vcelku obyčejné rock n’ roll či heavymetalové odrhovačky. Vata, na kterou se tehdy na BA díky kratšímu setu zřejmě nedostalo.

Konkrétně mám na mysli ke konci setu zařazené dvě, mám dojem, lidovky či řecký lokální bigbít. Ty hodily dojem dost laciným směrem. Osobně s tímto nemám problém, z mého pohledu není třeba neustále honit originalitu či extrém, na druhou stranu je ale fakt, že kapela vydala zatím jen dvě alba, a to zásadní, průlomové Age Of Aquarius je už sedm let staré. A pokud se hoši vidí ve skoro dvouhodinových koncertech (jak tomu bylo v RC), tak by to chtělo další kvalitní matroš, kterým by Villagers of Ioannina City potvrdili svoji výjimečnost a svůj playlist vytunili novými top peckami.

Akce jinak v pohodě. Za mě spokojenost. V Rock Café bylo sice plno, nebylo ale narváno, takže se dalo koncert si užít. Zvuk byl kvalitní a jeho hlasitost byla akorát, což příznivému dojmu též pomohlo. Obě kapely vyzněly, byť s drobnými připomínkami, dobře a ucho náročného kritika potěšily.