Kdy: 24. leden 2025
Kde: Praha, MeetFactory
Fotky: galerie zde
V pátek 24. ledna hostila pražská Meetfactory tuzemskou
zastávku turné čtyř kapel, které se k tvrdé metalové muzice staví každá jinak.
Každá se stylizuje do trochu jiné image a každá pochází z trochu jiného
prostředí, takže večer sliboval po hudební stránce různorodý koncert, kde si
každý najde to svoje.
Večer zahajovala francouzská parta japanologů jménem Kami No Ikari. Kapela má hudebně nejblíž asi k deathcoru, ke kterému pak přimíchává ještě symfonickou složku. V hudbě se dají identifikovat i žánry související, takže bych je popsal jako ne úplně vyhraněný, tvrdě metalový koktejl. Začínající kapela má venku zatím pouze debut See You In Hell, který vyšel v loňském roce, takže očekávání nebyla nikterak veliká a překvapení se v tomto ohledu nekonalo. V přidělené půlhodince zaznělo celkem šest skladeb, kapela zvládla svůj set obstojně, ale do paměti se nijak výrazně nezapsala.
Následující Ex Deo
se pro změnu stylizují do válečníků z dob starého Říma, takže starověké
válečnické kostýmy a songy
plné starověké tematiky. Hudebně
to však bylo dost jednoduché. Zpěvák měl sice charisma i silný hlas, nicméně
jeho frázování bylo hodně klišé stejně jako celá hudba. Uznávám, že kytary byly
kvalitní, nicméně rytmus, flow a celkově songwriting byl dost předvídatelný a
dojmu nepomohly ani laciné symfonické samply. Kanaďané a Amík si hodně vypomáhali
hecováním publika, které vcelku reagovalo, měli v pořádku zvuk i nasazení,
nicméně půlhodina byla až až. Kapela je služebně starší, má na svém kontě čtyři
alba, takže jejich (záměrně) buranský easy metal pro začátečníky úplně nedokážu
tolerovat.
Následovala takřka půlhodinová pauza, která mi přišla na poměry Obscure zbytečně dlouhá. Věnuji se tedy konzumaci piva, což je v MeetFactory tradičně obtížná disciplína. Po dvou kusech příšerně navoněného Matušky zkouším radši místní Budvar, abych si jako vždy potvrdil, že oboje je prostě bída.
Po hodině a půl mrzení naštěstí ale konečně přichází to,
kvůli čemu jsem přišel, a sice set italských hřebců Fleshgod Apocalypse. Kvintet, v jehož řadách je krom poctivě
metalových chasníků i statná pěnice, začal svoji show intrem a pak úvodním
kusem z loňského (výborného) alba Opera.
Hned od začátku měl koncert
obrovský náboj a hlavně kvalitu. Nadrcený, nasypaný nátěr často přecházel v riffovačky,
nechyběly groove rytmy ani dvojkopákové palby. Skladby
se často měnily, ani na chvíli však nepolevoval tlak a intenzita. Do popředí
samozřejmě často vstoupil operní vokál zpěvačky a pak třeba také klavír,
nicméně primárně šlo stále především o growlující death metal, který byl onou
symfonickou vložkou pouze vkusně doplněný. Kapela se věnovala hlavně poslednímu
albu, starších
kusů bylo pomálu. Celkem asi padesát minut trvající nářez byl každopádně instrumentálně
i skladatelsky o několik pater výš než u předchozích kapel.
Headlinerem večera byl švédský black metal jménem Dark Funeral, který mne překvapil ještě
před koncertem,
a sice schopností takřka vyprodat sál pro sedm stovek lidí. Seveřané měli na
podiu impozantní piedestal pro bicí, po stranách velké pentagramy, samozřejmě
nechyběly pro žánr typické kostýmy a make up plus solidní světelný park. Vizuálně
byla show zkrátka v největším pořádku.
Na úvod zazněl jak jinak než maximální sypec mazec, tuším, že Nosferatu. Další songy se pak ale nesly překvapivě spíš ve středním tempu. Kapela během koncertu střídala výplachy typu The Arrival Of Satan’s Empire se songy ve volnějším, více atmosférickém vyznění, což fungovalo. Zvuk byl kvalitní, kytary byly příjemně vytažené a hodně dobře vyzněl zpěv. Hlasité kopáky možná zbytečně moc mlaskaly, ale na zvuk si stěžovat nechci. Kapela hraje spíše tu starší, ortodoxnější formu severského blacku, kde je hodně důležitý přiškrcený krákor, a ten zněl každopádně výborně a veškeré možné nedostatky s jistotou přikryl.
Švédové měli k dispozici jako headliner cca hodinu
dvacet, což byl nakonec trochu problém v tom smyslu, že to bylo moc a
delší set trochu odkryl nízkou variabilitu kapely. Jako bylo to celé zahrané a
zazpívané velmi dobře, ale hodinka je prostě dle mého na tento typ black metalu
asi maximum. Dark Funeral jsou fajn ostrej satanskej nářez, mrazivá vichřice,
běs a tři čtvrtě hodina na fesťáku
vás dozajista smete, ke konci dlouhého koncertu v pozici hlavní hvězdy se
mi však hudba zdála už trošku opakující se. Jako nebylo to špatné, show i hudba
se mi líbily, ale přiznávám, naživo jsem zažil lepší black metal.
Každopádně koncert se povedl, přišlo hodně lidí a všichni si to jistě skvěle užili. Fleshgod Apocalypse byli super, Dark Funeral pouze chvalitebně, předkapely slabší, ale tak to holt často bývá. Celá akce prostě proběhla tak nějak dle očekávání, což ve finále není ve srovnání s desítkami dalších koncertů jako hodnocení vůbec špatné.
Vložit komentář