Mathcore jako hudební styl zaznamenal za poslední roky jednoznačně ústup ze slávy. Doby, kdy tyto kapely platily za neokoukané a inovátorské, jsou pryč stejně jako zájem velké většiny fanoušků. Některá z velkých jmen to v mezičase zabalila, jiná polevila v extrémním vyznění a nováčků, kteří by v širším měřítku zaujali, moc není. Občas se ale přeci jen objeví parta, která dobu, kdy kapely jako Horse The Band nebo Iwrestledabearonce byly in, připomene a jedním z takových flashbacků jsou podivíni The Callous Daoboys, resp. jejich letošní deska Celebrity Therapist.

Partička čítající osm členů, kdy v sestavě figuruje mimo jiné hráč na saxofon či houslistka, rozjíždí na albu luxusní divočinu, do bláznivého vyznění však umí propašovat i zajímavé nápady a udržet tak pozornost nejen skrze energii a zničující nasazení. Kapela má svoje řádění navíc instrumentálně a zvukově dobře zvládnuté. Sekané breakdowny odměřují razantní, přesné, tvrdě nazvučené bicí, basa hraje zkušeně unisono s kopákem a kytary zní na daný styl nezvykle masivně. Kytaristé zvládají střídání pištivých figur s údernými riffovačkami s přehledem, stejně jako naladit kvílivé psycho harmonie.

Divokou hudební složku doplňuje povětšinou ostřejší, různě se pitvořící řev. Krom něho se občas ozvou ale i čisté, melodické hlasy, které má orchestr taktéž v nabídce a extrémní vyznění s nimi občas trochu uhladí. Hudbu pak ještě doplňují různé samply plus zmiňované housle se saxofonem, takže je toho v celkovém mixu poskládáno dost. Kupodivu to však v kombinaci s divokým nasazením není problém. Hudba zní navzdory nepravidelné struktuře přehledně a po produkční stránce je zvládnutá velmi dobře.

Kapela se povětšinou drží poctivě zběsilého mathcore mustru, to ji ale nebrání čas od času postavit do kontrastu k hlasité a chaotické sekvenci melodickou pasáž, která nechá posluchače vydechnout. Intenzita skladeb tak má nějakou dynamiku, což je pro poslech fajn a skladby navíc dostávají chytlavou „crazy“ fasádu. Plus ty melodické pasáže sympaticky shazují tvrďáckou image a kapela nepůsobí jako spolek zamračených přísňáků.

Z kolekce bych vyzdvihnul především úvodní Violent Astrology, Title Track a poslední Star Baby, které nejlépe vystihují variabilitu Američanů, jejich smyls pro dramatičnost (viz vtipně pojatý závěr alba) a také tendenci napsat hit.

Celebrity Therapist je třicetšest minut divočiny, která zní energicky, úderně, ale také zábavně. Není to jen urputné bušení a nekoná se ani žádné velké opisování. Kapela působí na oko bláznivě, přitom ale přesně ví, co chce hrát a hraje to dobře. Album Celebrity Therapist má navíc i trvanlivost, kdy se na něm dají objevovat věci, které na první poslech nejsou patrné. Nahrávka nepřináší nic extra zásadního a svoji povahou připomíná dobu cca 15 let nazpět, nicméně je fajn a ukazuje, že tento typ extrémní hudby ještě není na odpis.