Prakticky jak blesk z čistého nebe přišla dvojka, může-li být za ní považována, tohoto skoro Českolipského tělesa. Faktem je, že …Created… od Destroying Divinity jest za debut považován také, tak proč by předchozí, u Tortugy vydané, cd Shambles of Mind být debutem nemělo, že?
Obrat k člověku Mentisáci kutili po sedm dní v Hostivaři za asistence zdejšího týmu, k nimž si přizvali dva hostíky. Tím prvním byl k Fleshless navrátivší se Michal Filipi na pozici sólové kytárky a druhým, můj bývalý a milovaný (hehe) spoluhráč z Demimonde, Martin Čermák na klávesy. Nenechte se jimi ale zmýlit, Laniena od death metalu v žádném případě neobrátila tvář, jen se chlapcům (některým – hail Radim a David) jaksi pootevřely obzory a tušili, že by do jistých částí tento nástroj mohl padnout, a taky že jo!
Laniena stále valí poměrně dosti svojský a velmi nápaditý death metal plný zvrat(k)ů, do kterého se jim na pár okamžiků náramně podařilo naroubovat i ty klávesy. Ty těch několik partů skvěle dokreslují a umocňují tak celkový pocit. Lanieně to jářku dodalo punc něčeho, co jsme tu u nás v death metalu ještě neslyšeli! Sice přesně nevím, čí zásluhou se Laniena k tomuto kroku rozhodla, ale gratuluji, je to móc dobré. Dokonce jsem se i přistihl, že vyčkávám, kdy zas ten který moment přijde na řadu! Abych ale nekecal jen o klapkách, protože ty v hudbě eLeMek nehrají prim, skočme na to, je toho v ní více než dosti!
Desku nazpíval skvělý, škoda že opět již bývalý, pěvec Radim, jenž je uchýlen pod křídly pražské (mírně stagnující?) Lykathey Aflame, jako tomu v mezičase bylo u hostujícího Michala Filipiho. Když tak Turn Into a Man již po několikáté poslouchám, cítím, že je v této kapele hodně velký potenciál a doufám, že jim to tak vydrží bez případných zbytečných kopanců. Laniena se totiž již dávno vyléčila z nemoci začínajících skladatelů, i když bych občas něco udělal jinak (co člověk to jiná nátura), ale cd nemá výrazného kopance, a tak vystavuje kompozičně dost zajímavé kousky.
Je pravda, že od předchozího zápichu jejich muzika výrazně zmoderněla (že by kluci rádi Slipknot?), dospěla a posunula se dál – stále v rámci death metalu, ale pořád je tam ta Mentisovská pachuť! Kluci si nejvíce vyhrávají s moderně zasekávacími ríffky – mňam, mňam.., zmelodičněli a naučili se v pravou chvíli zpomalit, aby skóre změnili ve svůj prospěch. Celkově bych řekl, že je muzika i alternativnější (však po poslechu poznáte, co mám na mysli), protože tu nejsou jen deathové postupy a drbačky - jak kytary, tak muzika, jsou vskutku více otevřené. Třeba v titulní Turn Into a Man se mi hodně líbí ty do prostoru nahozená kila, pod kterými jede skvěle bustřená a vyhrávající basa se sypačkou. Ačkoli nejsou, globálně vzato, z nejrychlejších, LM umí i pekelně zrychlit a do všech kytarových rubaček padnou jak (-*-) /<=čti prdel/ na prkno. Takto bych ale mohl uvádět vlastně každou skladbu, protože v každé je něco neobvyklého, svěžího.
Již jsem řekl, že Laniena Mentis jako kapela dospěla, proto neočekávejte jen n(i)ějaké deathové běsnění, ale rytmicky (super jsou Tomovy dvojky) i hudebně promyšlenou moderní smrt mju:zik, kterou bych vám sice k přiblížení strašně rád přirovnal, ale jediné, co mne napadá, jsou takové občasné jakoby IntervalleBizzarovské postupy (třeba ve trojce Deep-Dyed Tracks i s nástupem), trochu ten Slipknot, ale v deathovém měšci, a snad možná (???) krapet Lykatheí nálady, a to je sakra málo.
Asi to tedy znamená, že si na tomto zvukově prakticky bezchybném nosiči (až na maličko “hostivařské bicí“, i když jsou to zatím snad ty nejlepší) LM v, dejme tomu, úzké deathmetalové škatuli našla vlastní tvář, směr a prostor. Pro úplnost dodávám, že poslední dva tracky jsou kratšími remixy, které rozhodně patří k těm z nezbytečných.

11/36:05