Autor: 75 Uživatelé: 84 Tvé hodnocení: hodnoť
Techno

ING. KRALIK - Techno

Ing. Králík namíchal disonantní metal s breakcorovou rytmikou a vydal jednu z nejlepších českých desek za dlouhou dobu.

Ing. Králík - Techno MCSakrblé, odysea jménem Inženýr Králík pokračuje. Po desíti letech od Lovení ještěrů další dobrodružství ze světa Yarrdeshe, Cataracta a masivních soundsystémů, tentokrát s prozaičtějším názvem – Techno. Na výpravu je samozřejmě třeba se pořádně vybavit, chlast, konzumace, od bedny pět centimetrů, špinky po ruce. Pouštím, čekám tuc-tuc-tuc, ale co to? Trrrr-tr-tr-trrr-džn-džn-trrrr, koberce, včelíny, mračna se mračí, krev krvácí. Malíček se nezadržitelně zvedá, ukazováček následuje, paroháč se rýsuje, místo přilepení k bednám se roztáčí kštice. Pičo, metal!

Jakože fakt, Králík valí slabikář disonantního metalu – jeho základy (Gorguts, Deathspell Omega), mathcorový mutace (Ion Dissonance) a i trochu Meshu polyrytmie občas vystrčí růžky. I přes tradičně poetický názvy (Smrdí ti hoboj!) je to překvapivě vážná záležitost, tentokrát se hádám u přípravy míň pilo a konzumovalo, víc hrozilo – kříže obrácený po celý sokolovně, pentagramy na každejch dveřích od hajzlu, kozel v tělocvičně. Ne že by se snad občas nezalaškovalo (viz tancovačka v Absolutní nástěnkář jak obludné), ale metalový základy jsou zvládlý precizně - křivák, hřebíky, nábojovej opasek, všechno.

A kde je teda to techno? Neboj, rytmika pořád staví na rozlámanejch breakcorovejch základech, který se ale zhluboka klaněj metalovýmu koberci. Na jednu stranu je tu rozlámaná elektronika osvěžující, na druhou stranu nezapomíná tlačit a je to víceméně nonstop masírka. Ta směs extrémní elektroniky a metalu tady prostě šlape - rozdíl mezi klukama, co tyhle žánry s láskou míchaj po celej život a někým, kdo najednou chce extrémní metal míchat s intelektuální elektronikou, aby byl ještě o kousek chytřejší (trk Autarkh), je znát.

No nic, cigára došly, pivo na dně, paroháč vadne. Závěrem snad jen tolik – do budoucna by mi nevadilo, kdyby se breakcore klaněl metalu trochu míň okatě, tady je na mě ta poklona možná až moc hluboká. Současnej Králík je metal, do kterýho je zakomponovanej breakcore. Zajímalo by mě, jaký by to bylo naopak.

Recenze dalších autorů

Přihlašte se pro přidávání recenzí.

  • Rated 9 out of 10.

Ing. Králík - Techno MC

O čem hernajz vypovídá fakt, že nejlepší loňské metalové album v ČR vydal pár technařů, kteří z toho navíc mají těžkou prdel? Je současná scéna úplně v hajzlu nebo jsou Yarrdesh s Cataractem prostě jen géniové? Osobně se přikláním k druhé variantě.

Tohle duo jsem viděl naposledy pohromadě asi před osmi lety, kdy do lidí sázeli až do noise rocku zprasený grindcore s rychtou puštěnou z kompu a byl to parádní set. Následně jsem dokonce i zaregistroval nějaký ohlášený kriplometalový koncert pod názvem Techno. Ale jak rychle se o Technu začalo mluvit, stejně tak i vše ustalo.

Yarrdesh následně pokračoval v různém elektro bordelu, třeba na Hradbách Samoty 2016 do nás nasázel totálně nekompromisní jihad breakcore, kterým zlikvidoval celý festival (na nahrávku se stále čeká, ale už jsem měl tu čest něco slyšet, a máme se na co těšit). V posledních letech ale dost koketuje právě s metalem, třeba v rámci své nejnovější inkarnace pojmenované Blití po keťáku nebo ve skladbě Držáky, kde zremixoval známou opravu Lakatoše. Vše pojaté spíše více než méně s humorem, ale kvalitně.

Nikdo ale nečekal, že v půlce loňského roku Ing. Králík zveřejní desku, kterou způsobí pořádný poprask na metalové scéně. Mno oukej, ten poprask až tak velkej nebyl, protože si jí skoro nikdo nevšiml, což ale nemění nic na tom, že se jedná o nahrávku, které by měla být věnována pozornost. V době, kdy polovina dnešních kapel slepě hledí do minulosti a vrací se k opakování oldschoolových postupů a ta druhá více či méně úspěšně navazuje na moderní trendy bez výrazného vlastního přínosu, Ing. Králík namíchal dohromady to nejlepší, co nám dal extrémní metal na přelomu minulého desetiletí, přidal vlastní rukopis a ostatním nasekal na prdel.

Techno bylo prý nahráno už v roce 2014, a i když správný umělec nikam nespěchá a měl by věnovat svému dílu dostatečnou péči, kterou Techno nakonec dostalo, zvukově zní na DIY poměry fakt dobře; vydat tohle v době vzniku a s trochu serióznější propagandou, jistě se z toho poserou i v zahraničí. Jak bylo popsáno kolegou, disharmonické black/death riffy jsou zde promíchány s rozlámanou rytmikou, několika včelíny a vše je posazené na tekno/gabba/breakcore bicích. Jako celek to dává smysl, šlape jak cyp a zároveň to je i nakažlivě chytlavé. Závěrečný cover Horácovy polky je už jen taková třešnička na dortu.

Ruku na srdce, pár momentů, které by šlo vynechat nebo ještě o trochu více promakat, by se našlo. Nějaké srandičky kromě obalu a názvů skladeb lze slyšet i v hudbě. Objektivně je tedy Kotkovo hodnocení rozumné, hlavně v nějakém světovém měřítku. Já na to ale seru a vzhledem k tomu, že mě takhle z českých nahrávek za posledních X let dostalo máloco, dávám 9/10.

Techno mimochodem právě vyšlo na kazetě. Kdyby měl někdo zájem o kus, stačí se ozvat Yarrdeshovi nebo Cataractovi.

aktuálně

diskuze