Nové Hypnos jsem čekal s velkými obavami. MiniCD i oficiální debutní nahrávka mne více než zklamaly a dovedly k názoru, že Hypnos je zkrátka skupina, která na „to“ nemá. Nové CD mne zpočátku naplňovalo podobnými skeptickými (n)emocemi. Obal je naprosto otřesný a když ho uvidíte, řeknete si: „ajo to bude zase nějakej deathmetal antikřesťanskej a ortodoxní…“ Což je mimo jiné pravda. Intro je myslím si dost hloupý, ale existují lidi, kteří si něco podobného nedokážou odmyslet, takže nechme intro intrem a přejděme k hudbě: ta je řekl bych o něco dál, než na In Blood We Trust. Ubylo křečí a přibylo nadprůměrných pasáží – ono se není čemu divit, podobné zákonitosti fungují i v infernálním deathmetalu. Co se podle mne moc nezlepšilo je basa a vokály, což je nemilé, vzhledem k tomu, že Bruno by měl být hlavní devizou tohoto spolku. Naopak jsem byl velmi mile překvapen kytarovými linkami, které zní poněkud lépe, než na debutu. Není se čemu divit, protože kytarista je v sestavě nový a zajímavé je, že předtím působil v řadách největšího Krabathorovského rivala - M.Pessimism. Kdyby Bruno nedal na reklamu a nevyhodil Morese (což byla mimochodem celkem hnusná věc), měl by teď dva dobré kytaristy a konečně by mol něco plánovat do budoucnosti. A budoucnost skupiny Hypnos vidím v tom, že si Bruno sežene muzikanty, kteří něco umí a nebude se ohlížet na to, jestli na CD může dát nálepku ex – Krabathor members. Osvěžující prvky na novém CD jsou dost možná osvěžující právě proto, že se v sestavě objevil někdo, kdo ještě nehrál v Krabathoru. Jako kdyby negativ nebylo dost, píseň Journey Into Doom jako by z oka vypadla z desky Morbid Angel - Covenant (samozřejmě ne úrovní ovládání nástrojů, ale atmosférou). Stejně jako Dementor, si Hypnos myslí, že když napodobuje originální skupinu, tak je originální, ale to je jeden obrovský omyl, který by si už všichni konečně moli uvědomit jestli vám stačí pár dobrých pasáží ve vakuu neoriginality, pak prosím…