Jaká to radost, že držím v ruce právě Heaving Earth. Upřímně, v poslední době jsem nebyl na nikoho z české scény tak zvědav, jako právě na tuhle partu. Ač jde pouze o třískladbové promo, i tak se dá usuzovat z jeho náplně stav věcí příštích.
Pražská kapela, sestavená z lidí z už tak ostřílených spolků (Uprise, Intervalle Bizzare) se vrhla na tu nejtvrdší vlnu death metalu a udělala dobře. Herní

praxe a hodiny na pódiích totiž zaručila Heaving Earth výbornou startovní pozici do závodů s tuzemskou špičkou této odnože. Tak tedy nezbývá nic jiného, než se postavit čelem proti (obrazně myšleno-jinak tuším, že taková nevraživost zde nevládne) všem a jít s kůží přímo na trh.
Trojice skladeb na promu Vision of the Vultures předznamenává první regulérní full-lenght. Ten by se měl nahrávat tento rok a proto ve Francii vydané CD slibuje již konkrétní tahy kapely. A hned v úvodní Fundamental Decomposition je jasné, odkud to na vás bude foukat. Nekompromisní, Střapovým vokálem ozdobený death metal. A hned na začátek také (bohužel) výtka ohledně zvuku celé záležitosti. Až se mi nechce uvěřit, že takovou hlukovou „stěnu“ mají všechny kopie…velká škoda! Protože právě v první věci je spousta vychytávek, sól a přechodů, kde by se vážně dalo chválit až habaděj. Nedá. Navíc s přibývajícím časem se situace nejen opakuje, ale dokonce se horší. Naštěstí je zde bandzone.cz/heavingearth, kde je možné vše slyšet v přijatelné kvalitě.
Tak tedy vyndám CD z přehrávače a pokračuji na internetu. Zaplať pánbůh, tady už je obsah tak, jak má být. Jednoznačně vrcholem je zmiňovaná Fundamental Decomposition, kde se hoši snaží naladit na vlnu současných part typu Hour Of Penance například. Jen ve volnějším tempu podotýkám. Toť můj, subjektivní pocit z jejich muziky. V Čechách to bude určitě na horní hranici, o tom nepochybuji. Venku už to bude těžší, ale o tom by mohli vyprávět mnozí.

Každopádně Heaving Earth drží nad vodou jisté výkony Jürgena na bicí a (dle mého) velmi dobrý vokál. Kytaristé si jedou svůj standard, žádné nadpozemské věci tady ovšem neuslyšíme. Na debut to ale vypadá jako slibně se rozvíjející mašina, která pomalu, ale jistě nabírá dech. Je pouze na nich, kolik toho a hlavně jak dokáží prodat.
Ve srovnání (a tomu se neubráním) s konkurencí však zatím řadím Pražáky někam pod stupně vítězů. Pevné místo si svým novým materiálem pojistili Despise a to samé lze očekávat od páně Šimečka. Ve finále ale není třeba jančit, stále nedržím v ruce oficiální nosič. Tahle ochutnávka prostě něco naznačuje…a já pevně věřím, že to NĚCO bude ještě o hodně větší mazec!