Autor: 70 Uživatelé: 65 Tvé hodnocení: hodnoť
Anna Sage

ANNA SAGE - Anna Sage

Riffáž pod tlakem, nálada pod mrakem.

Anna SageNedávno jsem dostal chuť na nějakou mathcorovou palbu, prolezl pár fór z mladších let a začal jsem zkoušet. Nevím, jestli jsem měl zrovna smolnou ruku, nebo jestli je to teď žánrovej trend, ale u těch pár věcí, co jsem zkusil (mávung Vein.FM, Without Waves nebo třeba Kaonashi), se opakoval dost podobnej vzorec. Kluci (pokud se nepletu, tak ani jedna holka) uměj složit správně utrhlou riffáž, ale složit pořádnej nátěr jim nestačí. A tak se žongluje s žánrama, věci se prokládaj intermezzama, tříštěj se struktury skladeb, a co mě sere asi nejvíc, je ta nutkavá potřeba někam narvat umňoukanej vokál. Ve výsledku je to celkem otrava poslouchat, protože těch několik dobrejch pasáží se ztrácí v přepálenejch ambicích, a zůstává hlavně pocit, že kapela neví, co chce hrát. A tak nakonec docela potěší nahrávka, která tě přejede, aniž by u toho vymejšlela novej slabikář.

Čímž se dostávám k Anna Sage (jméno odkazuje k paní, která pomohla vysledovat Johna Dillingera – stopa!), mathcorový úderce z Paříže, která věci bere pěkně od základu. Na svý si tady přijdou jak fanoušci americkejch klasiků žánru jako třeba Converge, Botch nebo The Chariot, tak potemnělýho screama francouzskýho střihu á la Time To Burn nebo starších Plebeian Grandstand. Adrenalinem napěchovaná riffáž většinou valí ve středních až pomalejších tempech, což s sebou nese spoustu příležitostí pro zatěžkanou náladotvorbu, který kapela zkušeně využívá. Drhne se pěkně bez kompromisů, kluci držej riffáž pod tlakem a atmosféru pod mrakem, s melodikou se zbytečně neplejtvá. Když už se kytary pustěj do libozvučnějších motivů, tak to funguje až překvapivě dobře, nesází se jen na přehrávání žánrovejch klišé, má to vlastní rukopis. Vokál naštěstí jen striktně nasranej řev, bez mňoukání nebo zbytečnejch experimentů.

Celkově teda dobrá příležitost si vybít vztek a frustrace, těch 40 minutek je na to tak akorát, ideální k běhání v parku se zakaboněným obličejem. Postěžoval bych si snad jen na zbytečně moc inter, outer a meziher, to by šlo pokrátit, aby nahrávka měla větší spád. Ocenil bych taky, kdyby střední tempa občas prořízlo nějaký pořádný sypání na rychlost, třeba nějakej temnej grindovej fofr by mohl desku trochu víc nakopnout.   

Recenze dalších autorů

Přihlašte se pro přidávání recenzí.

Tvé hodnocení:

Tagy:

mathcore, sludge, screamo, Anna Sage, Klonosphere, alternative hardcore, hardcore, metalcore, post-hardcore

aktuálně

diskuze