Tak už nám to zase začalo; podzim, škola, sklizeň... allmetal...
Sice se v grindu moc nevyznám, ale to, co předvedla UTOPIA, bylo velmi, no, průměrné. Jediná „zvláštnost“ u nich byla výška zpěváka a jeho projev. Hopkal tam jako přerostlý gumídek na špagátku, do toho mezi grindovým zvracákem hulákal ještě normálníma nenormálníma zvukama. V tom brutálnějším projevu mu vypomáhal i kytarista. Jinak hudba byla strašně jednotvárná a hráli strašně dlouho.
Amatérský hukot vystřídal profi hukot v podání INGROWING. Byla to snad trochu změna v kvalitě hudby, i když u takového stylu nevím, jestli to je vlastně + nebo -. A protože mají v eSku nové fotbálky (úplně šílené), tak jsem celý jejich set propařil u fotbalu. Koutkem ucha jsem to poslouchal a byla to v prostatě sypačka za sypačkou. Taky se mi chvíli zdálo, že zpěvák z U převlékl triko, vyměnil kšiltovku, vzal do ruky kytaru a hrál hned s I.
Monotónnost večera narušili (hurá!) BAD SORES z Roky...tnice (?). Jejich death/HC mi trochu připomínal Soulfly, ale rozhodně to nebyla kopírka. Bylo v tom poznat originální rukopis, trochu více depresivní než má Max. Někdy se jim ty vybrnkávačky zvrhly v pěkný deathový nášup. „Zpěv“ střídal chraplák s hláskem HC rebela. Konečně jsem si trochu užil.
A pak to začalo. Nějací staříci pupkatí nahoře bez tam začali solit jeden nářez za druhým, mihly se názvy skladeb jako Protestsong nezletilého konečníku nebo It was Václav Mrázek, přičemž Protestsong byl věnován jednomu černobílému amíkovi jménem M.J. Kdyby ovšem mistr technik věděl jak, mohl z té nemocné aparatury vyždímat parádní zvuk. Ale i tak ta (no, jak se jen ..., nějak na DEF...) smečka na podiu předvedla moc dobrý setík.
Večer zakončili slovenští PEORTH, ktorý sa radí do odnože melodic death. Zasa zmena. Zaujímavá kombinácia kláves a příčné flétny (místy mi té flétnistky bylo líto, když tam tak stála, všichni hráli jak o dušu jen ona ne, ještě to vypadalo, že se jí hudba vůbec nelíbí). Ze začátku to znělo příjemně, ale brzo začaly jednotlivé skladby splývat, že jsem je rozlišoval jen podle toho, co pískala slečna na píšťalku. Ani jsem tam nevydržel do konce, abych počkal na nějaké „třeba“ překvapení.
Jo a nekupujte si tam bagety! Sice se to jmenuje Apetit Music Club, ale prodávají tam PRÁVĚ PROŠLÉ jídlo, které se vám prořítí trávicím traktem rychlostí Deflorace.