Papež je z Německa, tenhle hudební ovšem pochází z USA, přesněji z horké Kalifornie. Možná i proto se v úpalem stižených hlavách zrodily opravdové šílenosti. Tentokráte máme co dočinění s třískladbovým demem, které je celé k poslechu na Myspace.com.
Ve hlukových vlnách tu jednoznačně vyplavou Dillinger Escape Plan (Confeso Diaz by se vyjímala na Calculating Infinity2), Cephalic Carnage nebo až Virulence (vs1 -:- vs2), Papežáci si však libují v masakrujících extrémních polohách. Jak je v poslední

době zvykem, i tento americký spolek je vybavený slušnou hráčskou technikou. Všechny tři skladby dema jsou nabité energií až k prasknutí. Rytmicky sladěné, jak jen to extrémní amíci umí. To vše samozřejmě ošetřeno dobrým zvukem. Kytary z unisono partů občas příjemně přejdou do střídajících se dialogů. Nečekejte rozhodně moc dlouhých tónů! Pokud totiž přijdou na řadu, tak je tomu pouze v těžkotonážních mentální zdraví okupujících pasážích. Stoptajmy, zběsilé breaky a úprky. Jednoznačně bez kompromisů. Pope Benedikt nešetří posluchače, natož sami sebe. Naspídovaní kytaroví pavouci lítají po hmatnících na samé ostré hraně mathmuziky. Kdo by čekal, že basa občas vystoupí z kopírování kytarových linek se nedočká. I tak ale tlusté struny basák Drigo nešetří a bez problémů zvládá math/death/grindové standardy – pokud se tak dá toto nazývat. Vokalista posluchače občas vyvede z monotónnosti jekotu i do

deklamace nebo chropotu ne nepodobnému Lenzigovi z Cephalic Carnage (hlavně skladba Face Flat). V těchto hlubších polohách se mi zdá o něco silnější. Určitě pomáhá dotvořit už tak šílené obrazy kapely, bohužel jeho ječák v celkovém obrazu opravdu trochu skřípe. Celkově nejslabší článek dema. Přesto je jedním z rozpoznávacích znaků. Pope Benedikt totiž zatím trpí problémy s originalitou. Evokují zmíněné kapely více než cokoliv jiného. Na dlouhohrajícím disku se snad projeví více tvůrčí kreativity i pestrosti. Takhle by totiž tihle nadějní muzikanti mohli skončit jako nadprůměrná kopírka velikánů.