Není tomu tak dávno (někdy v lednu), co jsem zde pochválil předešlý produkt z dílny pánů Forrestů, ep Afforestation. A jak jsem v jeho závěru uvedl,

debut je skutečně tu. A jaký je? Výborný! Chlapci na něm úspěšně navázali, lépe řečeno pokračují, přesně tam, kde s ep, které se na tomto debutním cd v nové podobě i komplet nachází, skončili.
Minule jsem řekl, že „hudba FJ vychází z HC a mísí do sebe hnedle několik rockových vlivů, z nichž by možná i toho NU trochu bylo. Chtěl-li bych jít více k podstatě – hudební - věci, nejspíš bych kartičku s identifikací výše uvedené kapely založil do databáze v sekci crossover,“ a tak to prakticky i zůstává. S novými skladbami, kterých je zde šest (poslední je sebepředělávka z promo-ep Nobility), FJ ještě maličko pootevřeli hudebním směrům svá dvířka, a tak je zde ještě patrnější kontrast mezi tím, jak nenásilně střídají tvrdé i hopsavější pasáže s těmi jemnějšími, na kterých je hudba FJ dobře vystavěna. Proto má Pepa Michálek se svými schopnostmi dostatek prostoru k vytvoření pevných a nejen v

refrénech chytlavých linek, k nimž neodmyslitelně patří i dostatečná hlasová posibilita. Na Killusion se Forresti (nebo Pepa?) pak odhodlali prověřit i Pepovy češtinářské schopnosti, a tak je tu i trojice skladeb v naší mateřštině, které dopadly bezvadně, naopak bych řekl, že znějí ještě úderněji něž jejich englyš sůruzencovja. Nejsilnější skladby? Velmi těžké. Ke starým se vracet nebudu, ty jsou všechny fajné a z nových se mi líbí vlastně také všechny, takže jen zmíním, že ve všech mě bere basa (hlavně když má prostor) a opět klávesové nápady (občas jsou to loopy, někdy jen spirálka nebo rytmicky frázovaný zvuk), které ve svých výkřicích hudbu FJ netradičně obohacují.
Forrest Jump u mne s Killusion opět obstáli a dávám jim zase „zelenou“. Nezbývá než je odporoučet všem, kteří mají rádi: a/ údernost Stuck Mojo, b/ chytlavost a záběr Faith No More, c/ takovou tu tvrdou rockovost moderních Paradise Lost a d/ tuzemské Kurtizány z 25. Avenue. Nezapomeňte také mrknout na videoklip k Hanopis, která mi v úvodu mírně připomene Master’s Hammer, chi :)

11 / 39:10