Debemur Morti Productions přináší vinylové vydání přehlíženého okultního mistrovského deathmetalového díla z bídného roku 2020.

Anarkhon se vynořili z brazilského São Paula v roce 1999 jako brutal death kapela esteticky ovlivněná Cannibal Corpse, která, než se na šest let uspala, v letech 2002 až 2013 vydala řadu dobře přijatých dem, splitů a desek. V roce 2020 se kapela návratila s novým albem Phantasmagorical Personification Of The Death Temple - temnějším, experimentálnějším a s děsivými atmosférickými riffy a kavernózními vokály silně ovlivněnými kosmickou hrůzou H.P Lovecrafta.

Deska si opravdu zaslouží širší publikum, neb Anarkhon vytvořili vražedné kompendium záhrobního lovecraftovského old school death metalu. Každý riff posedlý majestátem tajemných znalostí, prohnilou atmosférou a ubíjejícími rytmy doplněné infekčním hlasem rakve vtažené do pradávných hlubin.

K ignorování neprominutelná děsivá nahrávka halucinních nočních můr, takže si z Phantasmagorical Personification Of The Death Temple vychutnejte singl Poisoning the Air with Abysmal Presences.

 Phantasmagorical Personification Of The Death Temple na vinylu vyjde 26. března - předobjednávky na shopu labelu (http://bit.ly/anarkhonEU), bandcamp (http://bit.ly/PPOTDTemple), či v Améru (http://bit.ly/anarkhonUS).

https://www.facebook.com/anarkhon
https://www.debemur-morti.com/en/news/68-anarkhon

Níže o písni Poisoning the Air with Abysmal Presences naleznete malý rozhovor Jonathana z Debemur Morti s frontmanem a kytaristou Aronem.

Arone, díky, že jste si znovu našli čas na zodpovězení několika krátkých otázek týkajících se vašeho druhého singlu Poisoning The Air With Abysmal Presences. Zatímco první singl Far Beyond Blood & Death byl rychlejší skladbou, Poisoning The Air With Abysmal Presences nese feeling doomu. Řekni nám, prosím, něco o své hudební vizi. Co jste měli na paměti při skládání této písně, jsou tu kapely nebo alba, která vás k této nebezpečné death/doom atmosféře inspirovala?

Tato píseň byla poslední, která byla pro album vytvořena, a když jsem na ní dělal, neměl jsem na mysli žádnou konkrétní kapelu nebo album. Pokud jde o riffy, chtěl jsem jen tu nejděsivější a nejzlejší možnou atmosféru, a vytvoření pomalejší písně pomohlo tohoto cíle dosáhnout. Z hlediska lyriky, název lze interpretovat jako metaforu pro „síly“ vypouštěné do atmosféry - takže jde popisně o to, jak se po sedmi letech pauzy vracíme z propasti připraveni otrávit tento „nový svět“ plný falešné morálky a falešné dobroty. Téměř všechno se děje nebo říká způsobem, který lze „přijmout“ a za každou cenu se snaží vyhnout nepopulární „kultuře zrušení“. Tento strach se dostal i na extrémní metalovou scénu a s tím, jak se umělci báli svobodně vyjadřovat a vzdali se současnému způsobu práce, jen aby na internetu získali „prchavou známost“, je výsledek katastrofický. Tento svět, tento druh světa musí být „otráven“ těmi nejodpornějšími věcmi z propasti, to je moje hudební vize za touto skladbou.

Již víme, že kompoziční proces svých skladeb zahajujete tvorbou riffů a poté ve zkušebně s celou kapelou pracujete na bicích. Jak si máme představit tuto práci ve zkušebně? Přináší bubeník Wellington Backer na zkoušku konkrétní návrh bicích, nebo jednoduše začnete jamovat a až pak vidíte/slyšíte, co funguje?

Obvykle začneme jamovat, ačkoli já už nějaké nápady na bicí mám, ale Wellington je skvělý bubeník a obvykle má dobré nápady už během procesu skládání. V podstatě začneme zkoušet různé věci a vidíme, co v riffech funguje a co do nich zapadá lépe.

Zdá se, že při skládání docela máte jakousi společnou intuici, či propojení. Jak dlouho obvykle trvá dokončit skladbu se všemi detaily atd.? Jak dlouho zabralo, než jste dokončili Poisoning the Air with Abysmal Presences?

Při skládání fakt makáme. Obvykle do zkušebny ale můžeme pouze během víkendů, takže vztaženo k této písni, dokončili jsme ji asi za 15 dní.