Autor: 60 Uživatelé: - Tvé hodnocení: hodnoť
Með Suð Í Eyrum Við Spilum Endalaust

SIGUR RÓS - Með Suð Í Eyrum Við Spilum Endalaust

Pro člověka seznámeného s dosavadní tvorbou Sigur Rós, bude při poslechu jejich letošní desky příznačný povzdech: „Tak už i oni…“ Jestliže byl předchozí Takk (2005) nesmělým krůčkem ke všeobecné přijatelnosti, tak letošní Med Sud… značí jednoznačný mainstream a semletí jejich vyhraněného talentu.
Kolekce jedenácti posmutnělých písniček nepřináší v kontextu jejich tvorby nic

review_1082_px2

nového, navíc sympatický soubor nyní působí plytce a vyčerpaně. A přitom album začíná slibně. Hravý otvírák Gobbledigook se nese v duchu Radiohead a těží z netypického rytmického základu. Jednoznačně nejlepší píseň. Následující Inni Mer Syngur Vitleysingur čerpá z poprockových Coldplay, v níž dominuje romantizující piano a takřka bezstarostná nálada. Naštěstí vše zachraňuje výjimečný hlas Jóna Þóra Birgissona, jenž Sigur Rós odlišuje od ostatních. Islanďané ale místy propadají bolestnému kýči, který nemá daleko k hollywoodským spektáklům (viz gradace u Ara Batur). Druhá půle alba se nese ve výrazně komornější atmosféře, melodickou linku tvoří pouhý lidský hlas s klavírním, kytarovým nebo decentním symfonickým pozadím. V porovnání s tragičtějším a citově vyprahlejším bezejmenným „uzávorkovaným“ albem (2002) je však toto vyčpělá selanka.
Sigur Rós zní na poslední desce jako odvar jejich předešlé tvorby. Unylí, bez

review_1082_px3

jiskry, přehrávající pouze osvědčené postupy, přijatelní pro masy. Popík.

Recenze dalších autorů

Přihlašte se pro přidávání recenzí.

Tvé hodnocení:

Tagy:

Sigur Rós, rock, pop, post-rock

aktuálně

diskuze