Autor: 90 Uživatelé: 87 Tvé hodnocení: hodnoť
Tanec bláznů

Gride - Tanec bláznů

Nová deska Gride byla sice očekávaná míň než třetí díl Pána prstenů, ale jen o trošku. Na rozdíl od něj není ani dlouhá, ani nudná a už vůbec nekončí šťastně, nestála 300 milionů dolarů a Iny taky na hobita nevypadá. No ale dost rádobyvtipů…
Francouzský vydavatel je jak se zdá příčinou toho, že téhle desky je zjevně málo a spoustě lidí se zatím do rukou nedostala a distribuce zatím probíhala vesměs přímo přes kapelu. To je asi jediná nevýhoda striktního „diy“ přístupu (spíš ale malého počtu výlisků, což snad bude brzy napraveno), jinak je deska tím nejlepším příkladem toho, jak taky může LP vypadat.
Co zaujme na první pohled je, že je deska jednostranná, na druhé straně masivního asfaltu na vás zírá vyleptaný bubák. Takovou osobitost si dám líbit! Papírový obal je jistě vkusný, ale trochu nechápu, proč mnohem hezčí obraz je schován uvnitř, no je to ovšem otázka vkusu. Masivního bookletu se sice našinec nedočká, ale ten základní informační standart – tedy texty cz/eng je zachován.
Jedenáct regulérních songů, mezi kterými najdete dva, které se objevily i na kompilaci Dying Alive/Living Dead (Die Kunst ist todt, Naděje v míjení) na ploše zhruba 13 minut rozbalují absolutní destrukci. Troufám si tvrdit, že touto deskou Gride vysoce přkonávají české standarty v extrémní muzice. Oproti dřívější tvorbě to sype zase o trochu rychleji, ale především je znatelný výrazný posun od grindu někam k vodám, jimž vládnou bozi Dillinger Escape Plan. Ta podobnost – a to kupodivu i kvalitativní je slyšet už od prvních tónů. Charakteristické kytarové postupy Gride přejímají, obohacují je, např. v druhé Znovu a opět o crustovější kytarovou riffáž, hned třikrát se dočkáme inter od noiz-gurua R.Kopela.
Za změnou stylu bych asi hledal personální změny v Gride…no Čertovy bicí jsou zmiňovány skutečně snad v každé recenzi, ale i tak jejich extrémní rychlost zaráží. Kytary se kromě zmiňovaných DEP pasáží často pohybují i v temných polohách, kterými mi připoměli například Themu 11, ale trochu i ty propírané Portlandské spolky – From Ashes Rise atd. Výrazně vyniká v nejedné pasáži basová linka, muzika tak získává pestrost, která by určitě udržela posluchače mnohem dýl, než když po titulním Tanci bláznů vyskočí jehla z drážky.
I po textové stránce drží Gride laťku vysoko. Co se srozumitelnosti týká, já osobně jsem sice pochytil jen „začínáme“ z poslední skladby, ale v bookletu najdete vše potřebné. Dovolím si zacitovat po mém soudu nejpovedenější BLU-82/B o obří bombě známé jako Daisy cutter (sekačka sedmikrásek, zničí vše v okruku 500m): „15000 liber humanity / egelité, fraternité, liberté / zaměřeno / jen smrt jediná / ví co je svoboda / a po práci s radostí / píseň života si zazpívá.“ Když slyšíte o „chirurgicky přesných“ zásazích a vývozu demokracie, je prostá glosa – rovnost ve smrti (terorista nebo svatebčan) – velmi jasná a působivá.

Abych nějak shrnul své dojmy z desky – ačkoli jsem to v nejmenším nečekal, deska se víc než vyrovná legendárnímu splitku Gride / Mrtvá Budoucnost. Takže prozatím druhý vrchol tvorby Gride (a asi ne poslední), který je už někde jinde – a je to tak dobře.

Recenze dalších autorů

Přihlašte se pro přidávání recenzí.

Tvé hodnocení:

Tagy:

Gride, hardcore, fastcore, grind

aktuálně

diskuze