Slyšel jsem, že skupina maďarů schválně jezdila v Praze metru a poslouchala jak se z reproduktorů line čeština, vyslovující názvy zastávek. Tihle maďaři se pak váleli smíchy, jak neuvěřitelně směšná jim čeština připadala. A stejně tak to vypadá, když si vy zajedete do maďarska, nebo posloucháte maďarštinu na kazetě DoomsdaY. Hesla jako Nézd med! Száz sebből vérzek! De etől még élek! Még tőb kell! Védj meg! A fény elő! vás dokážou zabavit (nadlouho). Klásom mágam féldbél!
A teď si k tomu ještě představte, že tyto božské hlášky zpívá v opravdu pomaloučkém tempu falešný, leč rádoby čistý, mužský hlas. K tomu hraje (též pomaloučku) jedna kytara. A bubeník, když si náhadou vzpomene, rázně břinkne do činelů a projede přechody. No, rozkoš sama.
Doom metal je zkrátka metla začínajících kapel. Přijde mi, že čím minimalističtější styl hudby, tím líp je potřeba umět hrát, aby se to nezvrhlo v nehoráznou nudu, jako třeba v případě DoomsdaY