Autor: 70 Uživatelé: 60 Tvé hodnocení: hodnoť
Funeral for the Sane

NECROVOROUS - Funeral for the Sane

Řeci nekladou důraz na rychlost a ekvilibristiku, nebojí se zpomalit a dát vyniknout hutným a hnusem prolezlým riffům. Je cítit inspirace staršími kapelami, kterým svou tvorbou vzdávají hold. A ač to dělají dobře, přesto tomu něco ještě chybí - až příliš se drží žánrových kolejí. Kdyby deska byla hnusnější, pomalejší, zvrácenější, mohlo to být ještě lepší.

NECROVOROUS logoO řeckém death metalu už jsme leccos slyšet mohli a Necrovorous jsou přes koleno personálně spřízněni dokonce s Dead Congregation. Založeni v roce 2005, to už jsem byl na světě, takže můžu kritizovat. Hudebně sice můžeme najít o trochu vzájemně bližší kapely, ale Dead Congregation s Necrovorous ovšem pojí nejen jistá obskurnost, ale i old school feeling.

Takže zde máme death metal s poměrně hutnými a zvrácenými riffy, trošku jako od mocných Incantation. První dlouhohrající deska. Hudební rámec bychom tedy měli, víme, co před námi leží a pojďme si jednotlivé rakvičky pomalu otevřít.

Intro je klávesoidní, ale relativně v pořádku, podobná hrůza jako při začátku Noctambulant na nás nevyskočí. První regulérní skladba rozhodně potěší fanoušky jak Incantation, tak i třeba starých Mayhem, a co nás možná překvapí, je brutální energičnost, se kterou je tahle lafeta táhnuta. DevilPig (jinak z kapely Embrace Of Thorns z Nuclear War Now!) má vokál v deathmetalové normě, možná ještě o trošku lepší než bychom čekali. Následující The Flesh that Smiles je vyrobená trošku Necrovorousvíce ve Švédsku, ale „gorová“ pasáž okolo druhé minuty je dost hrozná. The Vilest of All Dreams je celkem brutálním a pomalým kouskem, ve kterém je třeba vypíchnout pasáž začínající zhruba v jedné minutě, charakterizovanou lehkou disharmonií. Mind Lacerations má výborné sólo, které mě opravdu baví a Malignant Entrapment má nejzajímavější bicí z celé desky. Když jsme ale u bicích, moderní nastřelená muzika mi do ucha našeptává: rychlejc to mlať, kurva! Titulní píseň alba dodá svou pomalou pasáží chuť po větší hnilobě a obskuritě, po desce pomalejší a zvrácenější. Celá deska má řízný, energický, nakopávající zvuk, bicí znějí správně neuměle. Ve zkratce: leze z toho to, co z toho má lézt, nejedná se o nic chřastivého nebo šumícího, chřestýše můžu jít poslouchat do ZOO.

NecrovorousNecrovorous kladou důraz ne na maximální rychlost a ekvilibristiku, ale nebojí se zpomalit a dát vyniknout hutným a hnusem prolezlým riffům (The Vilest of All Dreams!). To kapelu přibližuje nejen k Dead Congregation, ale Necrovorous při tvorbě rifforámů koukali po očku do kuchařky i mistru McEnteemu. Incantation to ovšem samozřejmě nejsou. Buďme ale upřímní, největší porci inspirace si Necrovorous berou ze švédského old schoolu, který teď zažívá obrozující vlnu a stále častěji ho nacházejí i mladí posluchači. S přibývajícími songy je čím dál více cítit inspirace staršími kapelami, a to nejen zmíněnými Incantation, ale i Grave, Autopsy apod. OK, Necrovorous svou tvorbou vzdávají hold starým deathmetalovým kapelám, tady nemám nic proti ničemu. A oni to dělají dobře, ale i přesto, že víme, co koupíme, něco tomu chybí. A to něco, co by Necrovorous více odlišilo nejen od svých vzorů, ale i od haldy kapel, které je v současnosti taktéž následují. Kéž by deska byla hnusnější, pomalejší, zvrácenější, mohlo by to být mnohem lepší. Funeral for the Sane je dobrá deska, avšak nepřekvapí a příliš se drží v žánrových kolejích. Kdyby to šlo než do švédského death metalu do starších Incantation (království za další Onward to Golgotha) a klidně i do zlých desek Mayhem, byl bych mnohem spokojenější. I takhle se však jedná o věc, co (sub)žánrové fanoušky určitě potěší.

Recenze dalších autorů

Přihlašte se pro přidávání recenzí.