Krátkými sestřihy, slušivou konfekcí, názvem desky i zpracováním bookletu WELKIN přetahují pomyslné lano na stranu hardcoristů okouzlených temnými stránkami death metalu. Ostatně WELKIN jsou domácími v, čecháčkům dobře známém, belgickém Gentu a vliv siláckého belgického straight edge mosh metal coru (LIAR, CONGRESS..) je pochopitelným. Ovšem nechávají-li se chlapci rádi oslovovat jako metalisti, nekažme jim radost.
S tím, je-li jim pivo příliš hořké, se v bookletu nesvěřují. Naopak, jejich vyhraná a nápaditá produkce určitě osloví i neortodoxní „ignoranty“ a typuji tedy, že hudbu skládají skutečně pro samotnou radost z hraní.
Jasnými pro-metal argumenty jsou sypačky a growling, jež jsou v macho metal coru jen ojedinělými stopovými prvky.
Originalita by mohla být tématem druhé desky. Debutní „Angel Inside“ se soustředila na chytlavost, stupňovanou agresivitu, temnotu a energičnost.
Svrbící prsty a dřevěnící nohy jsou impulsem k táhlým zlověstným BOLT THROWER/AMON AMARTH včelínům. Slamy s houpačkama k pěstnímu souboji s bezvětřím. Trefná kulisa k hromadnému koncertnímu nedorozumění.
Přesto, že jsem vypíchl několik bodů, jež WELKIN opravňují nazývat se matalem více než kohokoli z treu not nice (musel jsem Drecku...) vyhoněností na Life Force Records, přece jen by jim to nejvíce slušelo na Sedmičce, kde je děckám naprosto jasný o co jde, když se řekne „metal“ (bez bližší stylové specifikace).
Melodická všehochuť, rytmická hopsando tupanice, srdcervoucí vybrnkávačky při kterých je zakázáno (je to až nemorální) se smát, zmiňované hellish včelíny vrcholem všeho.
Lehce naposlouchatelný mix metalových elementů tak jak se servírují od Jeteborgu po Texas. Mohutné majestátní linky mají nemalé hitové ambice a díky své přimhouřené procítěnosti obohacené hardcorovou emotivností by mohly metalisty oslovit svou citlivostí a vřelostí dokořán otevřených srdcí.
Mě však spíše odrazují svou levností. Přesto si myslím, že se nenajde mnoho metel, které by
WELKIN odsoudili s nelichotivými slovy „přitroublé houpačky“.
Nejen některým momentům, ale téměř kompletní desce se nedá upřít síla. Škoda, že se s oněmi momenty více nepotrápili, ale podali je zcela jasně, tak jak by „měly být“.
WELKIN určitě hrají jen to co sami chtějí, bohužel je tu masa nenáročných posluchačů, kterým hrají přesně do noty. Masa nenáročných víkendových posluchačů - laiků, kteří to přesně takhle chtějí slyšet. No a v očích „zbytku“ jsou potom sračkou..
Zkrátka, kdo se nepídí po osobitějších nahrávkách (dobře dělá..), mohl by mít z WELKIN radost. Vždyť „Angel Inside“ je moderně pojaté, energické, temné, rozmanité, živé a výborně nazvučené.
Věřím, že nejeden němec si bude rochnit, že „takhle se dneska hraje sehr gut metal!“.
Opravdový rozruch by však „Angel Inside“ mohlo způsobit uvnitř metal corové scény. Oproti lídrům typu HEAVEN SHALL BURN či CALIBAN jsou, dle mého, barevnějšími, brutálnějšími a zlejšími, a to na děti platí.
Závěr: WELKIN mají více metalových cédéček, umí jakštakš hrát a umí to správně divadelně pojat... metal pro malý holky co KATATONII vypínají se slovy, že jim to přijde jak HIM...
pozn.: autor není příznivce (death)metal coru..

treu evillish: angel inside / sonic death monkey / embraced reality / la masquerada / stages of awareness / black feathered wings / ethereal tides / wonderland