Autor: 45 Uživatelé: - Tvé hodnocení: hodnoť
Dear Love: A Beatiful Discord

THE DEVIL WEARS PRADA - Dear Love: A Beatiful Discord

Z toho metal coru musí už být špatně i dřívějším skalním fanouškům. Osobně nechápu, jak to v té Americe mohou vydržet, protože čeho je moc, toho je příliš a mě ty neustále kopírky a stejně znějící kapely nudí k uzoufání (čest výjimkám). S The Devil Wears Prada, další hvězdou z USA, která se tam těší veliké popularitě, vše mohlo být jinak, alespoň jsem si to od nich sliboval, těšil jsem se, že konečně přijdou s něčím novým, alespoň trošku překvapujícím, ale bohužel, všechny tyto naděje byly vytvářeny naprosto marně.
Sice je pravda, že The Devil Wears Prada (dále jen DWP) přichází (alespoň marketingově) s jakýmsi osvěžením a mluví se o nich jako o inovátorech, ale to bohužel jen z důvodu, že používají klávesy (což samo o sobě není v tomto žánrů žádnou novinkou – vzpomenu Bleeding Through). O tom, jakým způsobem je používají, a o tom, jaký je ten zbytek, se už tak nadšeně mluvit nedá, protože muzika je to po čertech obyčejná, bez větších nápadů, o nějakém charismatu, nebo vlastní tváři ani nemluvě a pokud čekáte originalitu a zároveň vám jako vrchol avantgardy nepřijde použití celkem obyčejných kláves do naprosto tuctových metal corových pasáží, nemůžete být spokojeni. Až na zmiňované klávesové plochy nebo i kytarové vyhrávky (které sice mnohdy opravdu nezní zle), není na DWP zajímavého opravdu ani Ň, a sem tam pěkný motiv to opravdu nezachrání. DWP skutečně nenabízí nic neslyšeného, při jejich poslechu se setkáme s klasickým americkým modelem metal – coru, kde nechybí melodické kytary (ovšem nápaditostí a chytrostí jednotlivých rifů opravdu neuchvátí), rychlejší pasáže, ani pokus o moshové výpady (které znějí v porovnání se sílou těchto pasáží u takových Born From Pain či Cataract skoro jako parodie), vokalista je vybaven celkem dobře, respektive nabízí standard v podobě nablacklého ječáku, hlubšího growlu, a bohužel i čistých zpěvů, které zavání teplotou více než je zdrávo. Je vybavený

review_849_px2

celkem dobře, ano, tím myslím, že škála jeho hlasových poloh je pestrá, ovšem že by mě v nějaké své poloze přesvědčil, že on je něčím zajímavější než tisíce podobných, to se opravdu říct nedá. A když si odmyslíme tuto 90% vatu, která zaujme asi opravdu jen fanatiky, zbývá sem tam hezký klávesový motiv, občas i rytmická zajímavost nebo pěkná melodie, ovšem to je tak vše.
Věřím, že posluchačům, kteří s podobnou hudbou nemají zkušenosti, mohou přijít DWP jako velice atraktivní záležitost (ostatně kombinují melodiku s „brutalitou“, nabízí surovost i pohlazení, do toho líbivé klávesy – to vše nezkušeným posluchačům může imponovat), ovšem kdokoli, kdo se v metal coru chvíli pohybuje a slyšel již pár kapel, si určitě najde své koně jinde a já této kapele zkrátka nevěřím. Trendová záležitost, která omrzí stejně rychle, jako se stala populární. Obvykle se říká, že alespoň snaha (v tomto případě o to znít „netradičně“) se cení, ale nejsem si jist, jestli ji v tomto případě vůbec dokáži ocenit, jelikož vyšla skutečně na prázdno.

Recenze dalších autorů

Přihlašte se pro přidávání recenzí.

Tvé hodnocení:

Tagy:

The Devil Wears Prada, atmospheric, metalcore

aktuálně

diskuze