Autor: 75 Uživatelé: - Tvé hodnocení: hodnoť
Podrida Ser

ROSVITA - Podrida Ser

Rosvita si už první smeknutí kloubouku na Marastu před nedávnem odbyla, nicméně pro lokální kapely, který si dokážou zalézt do vlastní kůlničky, zavřít za sebou dveře a naštípat si svoje vlastní třísky bez cizí pomoci, mám prostě slabost. Obzvlášť pak v případě těch, který se se svým ohníčkem neztratí ani v konkurenci fater postavenejch za pomocí propagandy a peněz velkejch labelů, kdy před naleštěnejma botkama a kravatama dostanou přednost vyšlapaný pantofle a mastný fleky na kalhotách. A právě Podrida Ser je jeden z těhle vzácnejch DIY případů, takže hurá opustit svět sáček, zlatejch hodinek a lakovanejch nehtů, nahodit starý ošoupaný montérky, děravý ponožky a kutit za barák do dílny.

To, co bylo řečený v nedávným reportu stoprocentně platí o týhle nahrávce i bez světel reflektorů. Barevná směska popovejch, ale neotřelejch melodií, basovejch linek podpořenejch buldozerovou hutností noiseovejch nahrávek a pod tím zlehka zamotaný bicí. Nečekej žádný instrumentální exhibice, ani nějakou hlavu stlačující intenzitu, na druhou stranu ani žádnou stojatou ambientní vodu. To, co hlavně přitáhne pozornost, je lehkonohá infantilní hravost s jakou je Podrida Ser nahraná, ten nakažlivej infantilní zápal, dětsky dobromyslná naivita, která tě je schopná vtáhnout i tam, kde bys normálně jenom zíval a koukal na hodinky. Navíc Podrida Ser není šitá jen jednou nití a tak se během půlhodinky ušima protáhnou jak emotivní kytarový stěny, tak bezstarostná rozjuchanost kláves, kladívko tepe na kovadlinku v různejch tempech, obzvlášť směrem k závěru se citelně zpomalí a ke slovu se dostanou i zasněný dechy, občas se roztáhne úsměv, jinde se skulí slza. Je jasný, že tohle divadlo nepůjde hrát bez dobrýho zvuku, ani tady se ale dech neztrácí, naopak, klávesy uhozeně pištivej odér, kterej vyvažuje hutná, do spodních polic položená basa.

Celkově pak: Rosvita na Podrida Ser předvádí chytrej rozmanitej noise pop, kterej, místo aby se schovával za intelektuální brejle, potěší neskrejvaným nadšením, hravostí a upřímností, s jakou je zahranej.

Recenze dalších autorů

  • Rated 7.5 out of 10.

Rosvita needs special attention. Asking why? It´s a local band that can get together in some old backyard, close the door behind themselves and with no fuss around do everything on their own. To put it shortly, do it yourself style and for these bands i have kind of a weak spot. Not for all of them obviously, as mostly they sound exactly how would you expect from such an approach (meaning horribly), but for those that can actually do it well and not get lost among the big fishes around that are built with the propagandistic help and money of large labels, when the preferred result are old homey shoes and grease stained trousers win over polished shoes and expensive ties. And exactly Podrida Ser is one of these rare DIY examples, hurray to leaving the world of suits, golden watches and prefectly cut nails, put on old worn out t-shirt, red socks with holes and go to the nearest backyard.

So what are we facing here actually? Colourful mixture of unconventional poppy melodies, bass-lines supporting with bulldozer solidness taken from noise records and slightly knotty drum figures under all of this. Don´t expect any instrumental exhibitions, neither mind boggling intensity nor ambient stale waters as well. What will mainly attract your attention is the flett-footed infantility playfullness with which is Podrida Ser played, the infectious childish enthusiasm, the well-meant naivity that is capable to suck you in even at places where you would normally yawn and stare at the ceiling. Fortunately, the material is not sewn by one thread and so during the half an hour you will hear emotional guitar walls reminding the sad screamo scent as well as careless keybnoard meriness, the hammer hits the anvil in various rhythms and tempos, especially as we are drawing more to the end the music significantly slows down and the consequent dreamy atmosphere is accentuated by protracted trumpets, somewhere a smile spreads on your face, elsewhere a tear comes down your cheek. It´s obvious that this theatre can´t be played without an adequate sound, but even here Rosvita isn´t out of breath, keyboards with their corny squeky scent tha is equilibratet by solid, to the bottom shelves put bass guitar.

As a summary then: Rosvita presents on Podrida Ser clever, diverse noise pop that, instead of hiding behind intellectual glasses, pleases with unconcealed enthusiasm, playfullness and sincerity that it contains.


Přispěj do diskuze

dal bych o půl bodíku víc

cely je to super! a El Croquis + Fiera taky paradni!

quijada quemada vali moc. vic v sosy sos

co znamena Podrida Ser? jinak Proxima Parada – Quijada Quemada vááálí!

Tvé hodnocení:

Tagy:

Rosvita

aktuálně

diskuze