Autor: 60 Uživatelé: - Tvé hodnocení: hodnoť
Pestis Cultus

PESTIS CULTUS - Pestis Cultus

Přísnost, tvrdý zvuk, obdiv k Necrodeath - Pestis Cultus moc dobře ví, co chtějí hrát a nijak se s tím neserou.

Pestis CultusRaw black metal na Signal Rex. Není potřeba říkat víc, tohle promo prostě muselo ke mně. Předešlu, že chybu jsem neudělal. Přísnost, tvrdý zvuk, Pestis Cultus moc dobře ví, co chtějí hrát a nijak se s tím neserou.

Pestis CultusAle dost prázdných frází, raději budu hned konkrétní. Vál H.H.L., v pořadí šestý, je naprosto fenomenální brutální death/black, za který by se nemusela stydět žádná stálice scény. Takhle nějak jsem si to australské přehrocení raw blacku představoval. Bohužel, tento trek je ojedinělý a na albu už další takto silnou věc nenajdeme. Z 31 minut drtivou většinu tvoří docela průměrné a zahuhlané black/death věci se standardními riffy, které nepřekvapí, ale ani neurazí. Zažehrám snad jen na vokál, který je nesmyslně nahlas a přeřvává všechny ostatní party.

Album si rochní v bahýnku blízkém třeba Nexul nebo Hellvetron snad v trošku křupanštějším, nebo chcete-li „zemitějším“ podání. Pestis Cultus nepohrdají ani bumčvachtem, což poslech samozřejmě znesnadňuje. Najdeme i zajímavější party, které ale bohužel neústí do nějaké silné gradace. Kolem konce třetí, začátku čtvrté skladby se dostaneme na vlnu, kdy chápeme, odkud kam to asi chtějí Pestis Cultus hrát a na této vlně se bez výkyvů dostaneme k již zmiňované šesté - hymně H.H.L.. Byl to právě tenhle song, který mě vedl k tomu dávat opakovaně materiálu další šance a ptát se, proč takhle brilantně zní právě jen jeden song, je to snad cover? Fest podladěná basa se kolem druhé minuty stane zdrojem naprostýho rozkladu příčetnosti, dva přes sebe řvaný vokály doplňují hutný riff… ano, tady někde se dostávají Pestis Cultus na hranici s war metalem, respektive jeho nejlepší tváří. Zní to výborně a dost jinak než zbytek materiálu, ke kterému se vrátím konstatováním, že v posledních dvou písních se vrátíme k průměrnému a hudebně nijak neoslňujícímu huhlingu, který nás bude provázet až do konce 31 minut trvajícího alba.

Nebýt H.H.L., prožene se Pestis Cultus ušima a nezanechá skoro nic. Takhle jsem kapele pěkných pár otoček věnoval a klidně bych ho zařadil k solidním necrodeath-kapelám, které serou na image, ale i na techniku.

Recenze dalších autorů


Přispěj do diskuze

v tech lepspich momentech to zni jako demac kthrss nekde z doby mezi 666 a Kruzifixxion, ale temer v kazdy skladbe na to namontujou nejaky jakoze old chool pariffy co do toho nesedi.. kdyby to vystrihali a jenom by to pul hodiny sypalo, tak bych to videl vys, takhle 65-70%

aktuálně

diskuze