Autor: 85 Uživatelé: 72 Tvé hodnocení: hodnoť
Preserved in Torment

MORTIFERUM - Preserved in Torment

Nemocnou atmosférou rozkladu laděný death doom té nejvyšší kvality.

MortiferumMortiferum zní jako technický death doom od finských imigrantů v New Yorku. Jinými slovy jde o prolnutí neblahého starého finského soundu, jak ho prezentovali mí oblíbení Mythos nebo Adramelech, přidalo se víc riffů a víc deathmetalové klasiky od Morbid Immolation. Takhle nějak znělo už debutové Disgorged from Psychotic Depths a nemůžu říct, že by se na novince něco zásadního změnilo. Což je samo o sobě pochvala, protože na první desce nebylo vůbec nic špatně.

Na aktuální albu opět nalezneme nádherný zvuk pomalu lámaných stehenních kostí, překvapivě technické údery kladiv do lebek. Atmosférický death doom té nejvyšší kvality, který disponuje i nadstavbou výborně udělaných bicích Alexe Modyho (ride se zvukem zvonu je jeho parádním trademarkem), a že to často při pomalém tempu muselo být docela obtížné (Exhumed from Mortal Spheres).

Materiál si mě získal v první řadě obrovskou spoustou dobrých, ba co dím, výborných riffů, a pak také kytarovými sóly, která jsou mnohdy hlavní melodickou složkou skladeb; vždy jsou technicky perfektní a procítěná, aniž se pouští do samoúčelných onanií. Celé té nádheře samozřejmě pomáhá vynikající zvuk, kdy (oproti mnohým souputníkům/následovníkům v trendu OSDM) nepřeřvává všechno vokál a i bicí drží rozumnou hlasitost. Celek je nejen vyvážený, ale i krásně dynamický, i když připouštím, že to chce k vychutnání a docenění o něco více poslechů.

Preserved in Torment nabízí 6 skladeb víceméně po šesti minutách (6x6=666!) a všechny skladby jsou si docela podobné. Připadá mi, že hnilobné květy zla nejvíce rozkvetou kolem třetí Seraphic Extinction, kde se asi nejvíc sype, ale v podstatě je celé album prodchnuté nemocnou atmosférou rozkladu. Není moc o čem mudrovat, Preserved in Torment se staví po bok Hyperdontie do čela letošního deathmetalových masírek.

Recenze dalších autorů


Přispěj do diskuze

Mě to přijde dobrý. Baví mě zvuk a taky, jak je to v těch pomalejch rytmech pestrý a pěkně to houpe :) Kytary též kvalitka. Ty sypačky mohli ale klidně vynechat, přijdou mi tam navíc

Tady celkem souhlasím s Frantou. Jako ono to vlastně je dobrý album, místy to hrne dost slušně, aaaaaleeeee... Prostě mi tam taky chybí nějaká opravdová nechutnost nebo aspoň trochu zla. Je mi jasný, že naživo to musí makat parádně, ale jaksi nemám motivaci se k tomuhle moc vracet. Plus si tak trochu nemohu povzdychnout nad tím, že podobných nahrávek teď fakt vychází tuna, a pokud nejsi žánrovej fanatik, málo která tě fakt sejme tím, že opravdu vyčnívá. Tak trochu něco jako hype kolem "islandského" black metalu, kde už taky dávno neplatí, že každá druhá nahrávka je klenot.

takhle nejak si predstavuju, kdyz se rekne death doom. ne pomalej death, ne doom s deathovyma pasazema. zapojenich tech Immo-riffu mi v tom skvele sedi

S tím rozkladem, chorobností a zlověstností bych trochu brzdil, vyjít to někdy v roce 95 tak není o čem, v dnešní době už se v black a death metalu pohybuje spousta kapel, u nichž je zlověstnost a negativita přítomná mnohem bezprostředněji a nebezpečněji. Tohle je spíš takový hraní si na zlo, typický pro starý death metal řekněme do druhé půlky 90 let. Počítám, že právě o tenhle feeling ale tvůrcům šlo, a v rámci toho záměru to funguje dobře. Povedená old school deska, co potěší fanoušky stylu.

Tvé hodnocení:

Tagy:

Mortiferum, Preserved in Torment, Profound Lore Records, death metal, doom metal

aktuálně

diskuze