Autor: 60 Uživatelé: 67 Tvé hodnocení: hodnoť
Memorial

MOONSPELL - Memorial

Na headlinera No Mercy festivalu (w\ Napalm Death, Suffocation, Dew Scented, Behemoth, Root), který proběhne již toto pondělí v pražském Abatonu, byli pasováni portugalští temnokrati Moonspell, jejichž zatím posledním dítětem je loňská sedmá řadovka Memorial. Na ní po dřívějších experimentálnějších obdobích pokračují Moonspell ve stylu návratu ke kořenům natolik přesvědčeně, že vzbuzují otázku zdali trochu neošidili sebe a své posluchače tím, že zašli zpátky až zbytečně moc. Moonspell se před dvanácti lety pohádkově povedl nástup na scénu a léty ještě vyrostli a vyhráli se v kapelu, která má nezaměnitelný rukopis a v čele dark metalových muzicíristů navždy své pevné místo. Sympatické je i to, že na stále ještě undergroundové poměry komerčně celkem úspěšná kapela po Sin/Pecado nejenže nezabředla do bahna blyštivých goticko/diskohrátek ve stylu Lacuna Coil a jim podobných, ale obloukem se vrátila tam, odkud povstala a kde ji to asi nejvíc drží u srdíčka. Není problém to dnešním Moonspell věřit. Byl by ale problém neslyšet určitou únavu a těžkopádnost materiálu s tendencí opakovat se, stejně jako to, že poměr opravdu nadprůměrných nápadů a délky nosiče není zrovna nejpříznivější. Hostování Jury Valtra v At The Image Of Pain je asi významnější z hlediska potenciální vlastenecké sounáležitosti a propagace Root než jako nezbytná součást Memorial, v Salamandře na rootovském Black Seal to duu Valtr/Ribeiro sedlo líp. Vliv na nejednoznačné vyznění materiálu má zřejmě i kdysi pro rozjezd Moonspell poměrně zásadní, ale momentálně poněkud statická produkce Waldemara Sorychty. A "fórek" s dvouminutovým tichem v závěrečné Best Forgotten, to snad už dneska ani ne...

Moonspell prostě nahráli další desku svých osvědčených formulí, nic víc ani míň. Je to deska syrová a temná, dobře se poslouchá, na druhou stranu, pokud ji člověk zrovna v přehrávači netočí, nijak výrazně se mu po ní nestýská. Je to jistota, ale s určitým puncem rutiny a nepřekvapivosti, a stejně jako předchozí The Antidote (vs1 -:- vs2) jako by říkala, že Moonspell vše zásadní již vyslovili.

Recenze dalších autorů


Přispěj do diskuze

zobrazit vše

tahle kapela byla dobrá tak akorát an sin/pecado a to je jedna z nej desek 90ies, hlavně produkčně, ty desky potom jsou horší a horší a memorial je fakt blbina

me tohle album bavi a antidote taky (mozna trochu vic):-)))

pro me je nej Moonspell Sin/Pecado. Irreligious pro me horsi nez Wolfheart a ty dalsi mam rady taky, ale vzdy jen na poslech. Memorial se libi tak, ze jsem si ho pustil znovu nejen z nutnosti, abych byl alespon trochu v obraze. proste se mi jen trefili do chuti, ne, ze by to album bylo tak skvely na nejakej prevrat, to zes ne, samozrejme

saint.rap: uz si tie albumy moc nevybavuje,m ale viem, ze vcase ked vysli ma moc neoslovili....ked moonspell tak hlavne wolfheart a irreligious a semtam to prelozit novinkou :)

hm ja se taky ten koncert tesim. Jen ty Moonspell nejsou moji kone :-))

bizz+paet: a the butterfly effect nebo třeba i darkness and hope se nepáčí?

:-/ posbíraných samozřejmě

vzdyt je to panoptikum motivu pozbiranych z minulych alb. Paklize bych Moonspell neznal, daval bych palec nahoru, ale jelikoz znam, tak... zlate casy Irreligious jsou uz daavno pryc. Ale na koncert se i presto celkem tesim...

Tvé hodnocení:

Tagy:

Moonspell, dark metal, gothic metal, doom metal

aktuálně

diskuze