Autor: 77.5 Uživatelé: - Tvé hodnocení: hodnoť
The Primordial

MOLESTED DIVINITY - The Primordial

Téměř nepolevující tlak, super flow, rychlodrcení i disonance. The Primordial je deska, ve které se sice těžko orientuje, ale stejně se až překvapivě dobře poslouchá.

Molested DivinityKraso(praso)jízda pokračuje, po progresivním thrash metalu budu slovně prznit další desku ze žánru, kterému nerozumím („“) a poslouchám ho spíš svátečně. Né že bych brutal death neměl rád, ale před cca 10-15+ lety jsem ho měl radši, v poslední dekádě mě nějak víc zaujme a hlavně „sedne“ málokterá deska… no, teď mě napadá, že tohle vlastně už můžu říct o většině (sub)subžánrů, ale o BDM to platí tuplovaně. O to větší div pro mě byl, když jsem The Primordial doposlouchal a hned měl chuť si jí pustit znova. A v následujících 2 týdnech pak ještě tak 40+x. To se mi nestalo… určitě od objevu Wormed a možná ještě déle.

Molested Divinity byli, a stále ze 2/3 jsou, z Turecka. Vokalista Erkin Öztürk dříve hrál na kytaru v asi nejznámějším tamním BDM Cenotaph a na novince MD vystřídal dříve zde chrčícího Batu Çetina. Kytarista Emre Üren na desku nahrál i baskytaru, živě na ní drnčí Eren Pamuk (též Cenotaph). Loni původního bubeníka Berka Köktürka nahradil Francouz Cédric Malebolgia z Putridity. Odborníci mě možná za ty příměry vyplísní, ale řekl bych, že MD vychází hlavně z Disgorge, s oběma výše zmíněnými kapelami tu lze taky slyšet podobnost. Přísně nasypaná, techničtější palm-muting „rychlodrtička / běhačka“, kterou ale občas prokládají i (> či <) disonantní rozklady a akcenty - trochu podobně jako u Wormed, ale blíž jsou možná Disentomb? Že je dle fotky Üren fanoušek Gorguts nepřekvapí. A těch vlivů je tam určitě více. Vyhovuje mi, že je tu jen minimum slamů a ani s „pískáním“ to nepřehání, prim hraje téměř nepolevující tlak a tah na bránu, riffy a vlastně celek má super „flow“, na poměry subžánru tu cítím i temnější nádech. Jede to, tlačí, zvuk je poměrně hutný, kompaktní, „tučný“ – tohle jsou všechno atributy, které u podobných kapel často postrádám, resp. nejsou tam pro mě v dostatečné míře.

Skladatelsky je hudba poměrně promakaná, riffáž hustá, ale zároveň mi nedělá problém sledovat příslovečnou nit, nápady na sebe plynule navazují. Na druhou stranu, málokterý se dá označit za nějak opravdu pamětihodný – jsou tu (např. disonantní start Evolution…, vyjetá psycho-pískačka v Heretical… atd.), ale i po těch 40+ posleších mi materiál trochu splývá (což je ale u tohodle odvětví death metalu časté). Nebo jinak – deska se dobře poslouchá, ale těžko se v ní orientuje, což může být i částečná výhoda, protože se jen tak neoposlouchá. I bicím lze možná vytknout, že jsou až moc rovné, přesypané (?), byť se Malebolgia snaží v rámci té rychlosti s dynamikou pracovat, odděluje, střídá různé typy sypaček, koberce s pomalejším rytmičákem i nějaká další zpestření, celkem výrazná je (místy) i jeho práce s činely, které jsou v mixu dobře čitelné.

Öztürk je chrlič, který se moc nesnaží o frázování (jen náznaky), ale často střídá různé odstíny od suššího guturálu po šťavnatější kvičení (á la Phlegeton z Wormed). Mám sice v death metalu radši jiné typy vokálu (srozumitelnější growl), ale na poměry těhle chlívů docela ok, patří k těm méně monotónně-retardovaným (i když na začátku Evolution… se musím vždycky za/usmát).

Zvuk mi, jak už jsem zmiňoval výše (opět – na poměry žánru), přijde poměrně dobrý, byť za asi největší mínus nahrávky bych (tradičně) označil „čvachtáky“ - nejsou úplně bez basů a údernosti (viz třeba letošní Devangelic – hanba!), takže i nějaký (jakože) tlak vytváří, rytmičák kovovější, nakládá pěkně.

Texty se zaměřují hlavně na všemocné a všeničící zlo z jiné dimenze (cosi blízkého lovecraftovské, kosmické hrůze, resp. Internal Suffering), řádění pekelných démonů apod., což je mi bližší než gore témata. Kresba se mi v rámci „oldschool omalovánek“ taky docela líbí. Adi z Dechristianize Art trochu „vykrádá“ / navazuje na styl Dana Seagravea (cca á la Thorium - Feral Creation a Suffocation – Souls to Deny). Stopáž 29 minut též řadím ke kladům, cokoliv navíc by už bylo… navíc.

Pro mě hodně překvapivě asi nejposlouchanější deska dubna, od loňských Dischordia mě žádný death metal tolik nechytnul, v rámci BDM podstatně déle. Dík za tip, Gábo!

A ve čtvrtek 18. května kapelu můžete vidět v Srbské Kamenici v rámci Nice to Eat You Deathfest.

Recenze dalších autorů


Přispěj do diskuze

Tohle zní víc než slibně.

https://www.youtube.com/watch?v=JBlfOt-5_zE

Je to samozřejmě jednorozměrná deska, krátký skladby, kde není moc prostor něco rozvíjet. Ale v rámci žánru, který se vyznačuje obrovskou koncentrací vyslovený debility, je tohle zajímavá, technicky dobře zvládnutá muzika s energií i atmosférou. Líbí se mi to.

Sjůpr díky za rec! Škoda že nedopadl ten zítřek. Prokoš asi nepotřebuje peníze a fandy BDM...

... ty pohanský psy? Host jako host, třebas Turek. :) ... a ano, mám, zvlášť když hrajou bdm!

jinak po dalších 10 posleších (50+) můžu říct, že jsem se minimálně v 1., 3., 5. a 8. už konečně jakž takž zorientoval :) - tyhle kusy mi přijdou nejvýraznější ... a pár momentů (!) mi připomnělo dokonce starý Nile (bez "orientálních arabesek", třeba začátek 8.), mj. ve 3. zase chvílema starý Origin / Internal Suffering (ale ne jejich nejtypičtější postupy) ... nebo i tech / promakanější Brodequin se v tom dají slyšet atd. atd.

jó Gábovo tipy se občas vyplatí zkusit :), škoda, že tu nehrajou v klubu, snad příště

máš rád turky, no řekni máš rád....

díkec za tip, je to super

Jako jo, nakládá to přísně. Krátkou stopáž taky cením.

aktuálně

diskuze