Autor: 70 Uživatelé: 73 Tvé hodnocení: hodnoť

Ænigma je svěží, energická a emočně zajímavá nahrávka, byť při jejím poslechu často nepřemýšlíte nad ničím jiným, než jakou kapelu vám zrovna hrající pasáž připomíná.

In VainLidé, pohybující se svou pátravou rukou mezi nahrávkami takříkajíc „norské avantgardní scény“, jsou z jistých důvodů trochu náchylnější k tomu přirovnávat a hodnotit nahrávky podle jejich originálního přínosu spíš než podle samotné funkčnosti. Potřeba vyvěrající z touhy po co možná největším množství inovací a neotřelostí však často pohřbívá emoční složku, která od nějaké originality není příliš odvislá. Hudebníci samotní se často nicméně za nějaké extrémní inovátory ani sami nepovažují. Dělají hudbu, tzn. umění, které se v ideálním případě nedá nějak myšlenkově naprogramovat – prostě se člověku snese na hlavu a je jen na něm, jak s tím naloží. A když opravdu milujete hudbu a chcete ji tvořit, často se stane, že budete tvořit podle něčeho, co máte sami rádi. Když se věci podaří, nekopírujete, ale inspirujete se – a všechno je v pořádku.

Jak ale naložit s kapelou, která se inspiruje tak, že při prvním poslechu desky nepřemýšlíte nad ničím jiným než nad tím, jakou kapelu vám zrovna hrající pasáž připomíná? Moje rada je následující: odhoďte tu potřebu srovnávat. Zaměřte se na to, jak kapela funguje, jak jsou schopni rozvinout nápad dál a jaké emoce předkládají posluchačům ke konzumaci.

In VainÆnigma nemá originální, ale vyloženě hitový potenciál. Zpěvné refrény jsou často snadno zapamatovatelné a struktura skladeb někdy vyloženě standardně postavená (třeba na Image of Time). Vyčnívá hostování Larse Nedlanda, který je svým unikátním stylem zpěvu v dobrém kontrastu se svým bratrem Sindrem, jehož stavění melodií je naprosto tradiční (kromě To the Core, kde vysloveně imituje Garma z Ulver). Vokální práce je celkově tím nejlepším, s čím In Vain přicházejí. Zpívá celá kapela! Nejslabším článkem je přitom paradoxně Frigstadův běžný murmur, který na předchozích deskách působil dojmem prdele dopadající na hrnec. Kořením je hostování Cornelia Jakhellna ve řvaní i recitaci. Saxofon je přidán v dostatečné míře, přesně po vzoru Solefald. Jméno norských intelektuálů je však na desce ke skloňování nabídnuto možná častěji než by bylo zdrávo. Je to jeden z mála kamenů úrazu a zároveň se jedná rovněž o snad jedinou věc, která mi na albu vadí. Jmenovitě Hymne til Havet prostě zní jako nepodařený bonus navazující na Til Heimen Yver Havet (pozn. Havet znamená moře) z poslední desky Solefald. Tolik k překročení linie kopírování/inspirace. Kromě zmiňované Hymne til Havet je však práce s melodií a feelingem naprosto ukázková. In Vain vědí, kde hrábnout, aby se podpořila potřebná linka, a než by měli nudit, raději skočí do předtím neviděných vod (třeba thrashová pasáž v jinak poměrně nezajímavé Time of Yore vyloženě kope koule). Za nejsilnější moment desky považuju však její úplný závěr v podobě devítiminutové Floating on the Murmuring Tide, kde dostávají stejný prostor všichni vokalisté (trošku to díky tomu zní jako nějaký allstar projekt). Celou skladbou se nese tak silný riff, že po jeho změně nečekáte na nic jiného, než že se opět vrátí – což na konci, ke vzteku všech, kteří poslouchají poprvé, již potřetí neučiní a nechává tak posluchače stále hladové.

In Vain - logo

Oproti tomu, co jsem výše napsal, musím pokrytecky konstatovat, že nejnovější deska In Vain zní jako průsečík Solefald, Borknagar, Enslaved a Opeth. Celkově se nemůžu ubránit tomu, je přece jenom s touto deskou řadit do „druhé ligy“, spolu s například Leprous. Silné devizy Ænigmy však překryjí to, co se většině kapel téhle ligy překrýt nepodaří. Ænigma je prostě svěží, energická a emočně zajímavá nahrávka. A hlavně nenudí.

Recenze dalších autorů


Přispěj do diskuze

taktéž nesouhlasím s druhou ligou u Leprous a taktéž souhlasím s Bizzem ohledně Coal :)

   mIZZY: Hej ti noví Leprous jsou fakt dost nuda. fakt k odzívání.  
ja vas zabiju :) ta muzika je uplne o necem jinym, buduje uplne neco jinyho, no ale neberu vam to, ze :)

Hej ti noví Leprous jsou fakt dost nuda. Sice poslední song Contaminate Me s Ihsahnem je fakt parádní, ale jinak zbytek alba až na pár momentů dost o ničem. Bych tu poslední skladbu vystřihl, protože to je fakt jiná liga. Úplně vyčnívá nad ostatní songy, ve kterých se sice několik světlých momentů (jako třeba krátké basové sólíčko v Coal) objeví, ale jinak fakt k odzívání.

   anonymous: Se ti nelíbí ta "druhá liga"? :D Leprous jsou mnohem víc Opeth než cokoliv jinýho... nepříjde mi to prostě jako by ty kapely vyčnívaly takovým způsobem. BTW nový Leprous docela niče moče  
zabit te malo! :D

   bizzaro: tyjo, hele, novy Solefald! :) a misty i lepsi! morbidangelovskej zacatek To the Core me dost prekvapil (jen s tema Leprous jsi me nasral, Decino!)  
Se ti nelíbí ta "druhá liga"? :D mi přijde ale, že se něco takovýho profiluje... vždyť Leprous jsou taky s Ihsanem, stejně jako In Vain se Solefald. I když fakt, že Leprous jsou mnohem víc Opeth než cokoliv jinýho... anyway jako jak Leprous nemají na Ihsahna (nebo Opeth), tak In Vain nemají na Solefald prostě... je to jinde jako, nepříjde mi to prostě jako by ty kapely vyčnívaly takovým způsobem.
BTW nový Leprous docela niče moče

Jo, to hodnocení 70% docela sedí. Album to je docela slušné a poslouchá se celkem dobře. Mě hlavně baví první dvě skladby. Co se instrumentální stránky týče, tak bych řekl, že od In Vain asi nejslabší album. Každopádně ty vokály mají fakt vychytané. To jako klobouk dolů. V některých skladbách jsou hodně dobré (občas na můj vkus až moc "teplé", ale dobré). Těma Solefald to sice smrdí, dost, ale když člověk mávne rukou nad tím, že existují nějací Solefald, tak i ty "kopírky" jsou vlastně docela dobře udělané.

však hrajou i jako "live members" v Solefald :)... já to teda ještě pořádně neslyšel, něco mi tam při ochutnávce vadilo... ale kouknu na to ještě... budou letos hrát na DBE v TransRumánii :)

tyjo, hele, novy Solefald! :) a misty i lepsi! morbidangelovskej zacatek To the Core me dost prekvapil (jen s tema Leprous jsi me nasral, Decino!)

Tvé hodnocení:

Tagy:

Ænigma, In Vain, progressive black metal, death metal, black metal, Aenigma, melodic death metal

aktuálně

diskuze