Autor: 70 Uživatelé: 75 Tvé hodnocení: hodnoť
FLEISHMAN V PRŮŠVIHU / FLEISHMAN IS IN TROUBLE -

FLEISHMAN V PRŮŠVIHU / FLEISHMAN IS IN TROUBLE

Povedený seriál pro (skoro)čtyřicátníky, kteří se občas cítí pod psa, ačkoli se mají vlastně dobře.

Fleishman v průšvihuThere are no real villains in life. Not really. There are no heroes, either. Everyone is great and everyone is terrible and everyone is flawed and there are no exceptions to that.“

Jakoby vypravěčka osmidílného seriálu z produkce FX/Hulu (u nás k dispozici na Disney+) popisovala nejen ambivalenci svých postav, ale také seriálu samotného. Ten je chvíli až nepříjemně realistický a v dalším momentu se utápí v zaušitahajícím, šroubovaném dialogu. Je intenzivní, zábavný a nudný, to vše v rámci jedné třicetiminutové epizody. Dá se o něm napsat mnoho pochvalného a ještě víc negativ. Přesto jde o frťana nadprůměrné televizní zábavy se silným a dosti hořkým „vocasem“. Tedy pokud ti není pětadvacet, to jsi o tomhle likéru ještě asi ani neslyšel, ten se začíná pít až kolem čtyřicítky.

Jesse EisenbergToby Fleishman (Jesse Eisenberg) je čerstvě rozvedený jednačtyřicetiletý lékař, který svou úzkost z nové životní situace intenzivně řeší sexem s ženami ze seznamovacích aplikací a dlouhými konverzacemi s přáteli z mládí (Lizzy Caplan, Adam Brody). Jeho pocit, že teď si život alespoň konečně může užívat, jak chce a s kým chce, a že vlastně nebude tak zle, naruší jeho exmanželka Rachel (Claire Danes), která mu předá děti a na několik týdnů zmizí beze stopy. Toby se dostává do spirály nejen praktických problémů (anonymní sex je, stejně jako jakýkoli sex, podstatně složitější s dvěma dětmi v bytě), ale především neodbytných otázek. Jak se do těchhle sraček dostal? Kde udělal chybu? Je přece dobrý člověk, tak proč ho vlastně nikdo nemá opravdu rád? Toby má krizi středního věku.

Lizzy Caplan, Claire DaneAčkoli se to může během prvních epizod zdát, nedíváme se na rodinné drama s kriminální zápletkou o zmizelé exmanželce. Vlastně ano. I tím chce adaptace románu spisovatelky a autorky scénáře Taffy Brodesser-Akner být. Ona totiž chce být mnohým.

Chce být dramatem o manželství, o rozvodu a jeho dopadu na děti, o stárnutí a o tom, jak těžké je ho přijmout, o bohatství a společenských hodnotách, o přátelství a tak dále a tak dále a tak dále. Chce být dramatem s existenciálním nádechem, nicméně s dobře odměřeným humorem. Ono by to asi, Antone Pavloviči, mohlo fungovat, kdyby tvůrci odolali potřebě zpracovávat asi třicet sedm dalších dílčích témat a společenských problémů (zpackaný porod, děti a internet a sociální sítě, seznamovací aplikace atd.), které mají dobře napsané a bezchybně zahrané postavy nejspíš učinit komplexnějšími, realističtějšími a sympatičtějšími. Ale opět to funguje nanejvýš z padesáti procent, dalších padesát procent už jsou to jen klacky, o které celý příběh úplně zbytečně klopýtá. A pak tu máme New York, který je tu zase jednou spíše než kulisou jednou z postav, která mluví do života všem ostatním. Židovská tématika a dokonce i plakát k seriálu tak nemůže neupomenout na jednoho brýlatého amerického režiséra podprůměrného vzrůstu, jehož jméno je dnes třeba také používat s určitou mírou opatrnosti. Seriál dále trpí i určitou mírou repetitivnosti a nefungující (a nepotřebnou!) snahou zobecňovat problémy pomocí fyzikálních a filozofických metafor. Naházet tolik Allena a Čechova do osmi třicetiminutových epizod by nejspíš bylo nad síly i jmenovaných pánů.

Je to velká škoda především s ohledem na silné hlavní postavy příběhu, mezi které je třeba počítat i vypravěčku příběhu, vyhořelou novinářku a deprimovanou ženu v domácnosti Libby v podání sympatické Lizzy Caplan. Jesse Eisenberg a jeho řečová kadence asi tisíc slov za minutu jsou výborní nejen ve své tradiční poloze zásadového, podivínského intelektuála, ale i zhrzeného muže a hluboce milujícího, starostlivého otce. Claire Danes, ačkoli nemá ve srovnání s Eisenbergem tolik prostoru, je stoprocentní v každém okamžiku, občas dá vzpomenout na Carrie Mathison, a epizoda věnovaná její postavě zdánlivě nekompromisní, chladné a ambiciózní manželky a nepřítomné matky je po herecké, příběhové i formální stránce to nejlepší, co seriál nabídne. Takovou malou třešničkou na dortu je zajímavý výkon Joshe Radnora v menší roli oddaného manžela Libby. Příjemná změna z otravné postavy, která nám v nejotravnějším seriálu všech dob dlouze vyprávěla, jak potkala naši matku. Všechny hlavní postavy mají dobré základy, jsou komplexní, nejsou nudné ani černobílé, v jednu chvíli jsou hodné zavržení a v další soucitu a sympatií.

Ano, je to seriál pro nás (skoro)čtyřicátníky, kteří se občas cítí pod psa, ačkoli se mají vlastně dobře. Občas přemýšlejí, jestli neměli mít v životě víc odvahy a ostřejší lokty a dotáhnout to někam dál, jestli neměli víc trvat na svých zásadách nebo naopak nedělat víc kompromisů, jestli si neměli víc užívat, protože teď už zdaleka nemají tolik sil a možností. Diváky před třicítkou, které každé ráno nebolí záda a pro které kocovina nerovná se černé díře, za níž čeká smrt, s největší pravděpodobností příliš bavit nebude.

Zajímavé, realistické postavy v dobře napsaném a silném příběhu. To už se bojíme, že tohle na dobrý seriál či film nestačí? Že bez všudypřítomných společenských komentářů a formálních třpytek neobstojí? Fleishman v průšvihu je dobrým příkladem toho, že v prachobyčejný dobrý příběh bychom neměli přestávat věřit, protože si najde cestu skrze všechno to trendy pozlátko, kterým ho kdovíproč zasypáváme.

A propos: Fakt, že se jedná o seriál o bohatých, bílých lidech, kteří si své existenciální problémy mohou dovolit jen proto, že nemají problémy existenční, a že se seriál nesnaží ani o náznak rasové, společenské či náboženské diverzity, osobně nepovažuji za negativum. Bylo by to další bahno, do kterého by se příběh propadal. Tvůrci na nic takového nepřistoupili i přesto, že seriál má v důsledku hodně úzkou cílovou diváckou skupinu a že si v kontextu dnešní doby říká o špatné PR.

Recenze dalších autorů


Přispěj do diskuze

Zatím nikdo nepřispěl do diskuze

  • 75 paet   27.03.2023

aktuálně

diskuze