Víte jak se řekne ztráta soudnosti na 15 písmen? No přece MILOSLAV POKORNÝ!!! Rozpustit tak ambi(ent)ciózní a perspektivní projekt jakým FAIA bezesporu je (byl), si už tak říká o udělení titulu "Chyba desetiletí". A když k tomu připočtu dobu, jaká uběhla od složení a natočení daných kusů, je z toho smrtelný hřích prvního stupně! Ochudit náročného posluchače o takový zážitek! Ale zpět k tomu jak to všechno bylo: Původně tu byla regulérní kapela ve složení: Miloslav "Khamul" Pokorný - vokály, kytary, Ladislav "Ládis" Eifler - basa, Mariusz "Stormmaster" Spilka - bicí, Jan "Fošna" Šimek - vokály (na vydaném cd však jeho vokály nezaslechnete), tanec, klávesy, a programování. Hlavním mozkem této pražské úderky byl od počátků zmiňovaný MP, který je autorem většiny hudby i textů. A možná toto bylo jednou z hlavních příčin rozpadu Faiy. Mariusz dal přednost svému projektu, ve kterém se vrací ke svým punk-funkovým kořenům, Ládis oproti Faie přece jen komerčnějším Intervalle Bizzare a Fošna odešel kvůli osobním neshodám.
Po dlouhou dobu to vypadalo, že rozpracované a připravované debutové demo světlo světa neuvidí a že po něm neštěkne ani ten nejšpinavější podvraťák. Nakonec se hrstka věrných fanoušků dočkala a osmipísňové demo vydal Khamul na vlastní náklad ve velmi omezeném nákladu. Mám to štěstí a vlastním jednu kopii tohoto skvostu, který se vám teď pokusím přiblížit.
Album odpaluje nápaditými melodiemi našlápnuté klávesové intro, nazvané jednoduše "Demo". Při jeho poslechu zavzpomínate na osmdesátá léta, ale hlavně se vám nebude chtít věřit, že něco tak originálního a propracovaného vůbec dnes může česká kapela vyprodukovat. První "regulérní" skladbou je nejstarší věc Faiy, dynamická, přímočará technodeath-thrashovka s překvapivými melodickými výpady nazvaná "Neverending loving". Tato skladba se stala (dá-li se to tak v tomto stylu a v tak silně undergroundovém prostředí, v jakém se Faia pohybuje) největším "hitem" - hymnou kapely. Následuje křehká balada (ANO!), tentokrát nejen v češtině, ale i s českým názvem "Faia lásky", která dá zavzpomínat na rocková šílenství let sedmdesátých. Nevěřili byste, co z těchto na první pohled možná trochu neurvalců dokáže vypadnout! Melodická smršť pokračuje. Následuje trošku slabší, přesto zajímavá instrumentálka "Stream" a po ní další instru-mentální skladba "Flying above dreamland". Zde se MP vyřádil dokonale. Pamatujete na "Cosmic sea" od Death? - Faia vám servíruje důstojné pokračování. Dalším překvapením je cover Schelingerovy "Jsem prý blázen jen" s nádherně navrstvenými kytarami a výborně procítěným vokálem. Následují bonusy v podobě instrumentálních verzí "Neverending loving" a "Faia lásky", které ukončovaly tehdejší plánované demo. Na CD se však objevily ještě tři kousky, které Khamul natočil sám až po rozpadu Faiy. A s klidným srdcem můžu říct, že se jedná o naprosté vyvrcholení celé desky. Na obou skladbách (a intru) je vidět mnohem větší skladatelská volnost, což je jedině k dobru.
První ze skladeb je bezejmenné goticky kytarové intro, uvozující dvě následující pecky. Následuje blacková verze "Neverending loving", překopaná k nepoznání a hlavně ještě o 100% lepší! Khamul vřeští o sto šest, kytary huhlají, bicí jedou, no paráda. Bathory z dob Blood Fire Death v modernějším podání! Totální vrchol alba je kontroverzní morbidní death´n´rollová "Jestřábovka" s nezapomenutelným a nezaměnitelným vokálem hostujícího Jaroslava Foglara (!). To se musí slyšet, i nejtvrdším frajerům se zatají dech, až budou poslouchat Jestřábův murmur.
Až tuhle fošnu doposloucháte, posadí vás to na prdel a budete na ní sedět tak dlouho, dokud vám to někdo nepustí znovu. Tudíž - neházejte Frintu do žita - a poslouchejte Faiu - nové krále na pomezí melodického grindu a brutálního popu!!!