Autor: 77 Uživatelé: 79 Tvé hodnocení: hodnoť
In Times

ENSLAVED - In Times

Noři se i přes epičtěji pojatou tvrdou severskou psychedelii opět vracejí ke svému specifickému pohledu na hard rock/heavy metal klasického střihu. Že se někomu nemusí letošní počin líbit, nakonec ani nevadí, Enslaved jsou kapela mnoha tváří.

EnslavedTak schválně. Kolik znáte metalových kapel s dvojciferným počtem alb, které ani po dvaceti letech nestojí na místě? A má je smysl poslouchat, protože i přes svůj osobitý projev stále dokáží překvapit? Říkáte dvacet? Deset? Ale no tak, spočítáte je na prstech jedné ruky.

Norské matadory Enslaved mezi ně lze směle zařadit. Možná že už nevydávají natolik od sebe odlišné počiny jako dříve, což je dáno i tím, že je jejich sestava už 11 let neměnná. Ale i tak, kvintet se zuby nehty brání ve své tvorbě ulpívat na riffech vytažených z letitého šuplíku a dokáže jít stále dál. Mám-li skupinu charakterizovat jedním slůvkem, zvolil bych „konzistence“.

Enslaved

Aby ne, Enslaved vede od počátků nerozlučná kytarovo-basová dvojka Bjørnson s Kjellsonem, jejichž krákorající skřehot tvoří trademark a pomyslnou nit spojující žhavou současnost s legendami opředenou norskou blackovou scénou na začátku 90. let minulého století.

Konec experimentům (v tom radikálnějším slova smyslu) nastal v kariéře ansámblu zhruba v období vydání desky Below the Lights. S nástupem alba Isakráčí soubor malými krůčky vstříc vkusu většinového publika, aniž by ovšem musel násilně proměňovat svůj sound. A přišel úspěch. Je to i tak trochu logické, přišel zaslouženě s rostoucím počtem odsloužených let na scéně. Na posledních deskách nabízí Enslaved i přes drobné ústupky stále hodnověrnou kvalitu – ať už jde o rockovou oddychovku Vertebrae, nebo (heavy)metalovým středním proudem ovlivněnou desku Axioma Ethica Odini. Předpředloňský skvělý zářez RIITIIR značil ústup k méně chytlavému vyznění a návrat k rozvětvenějším kompozicím, jejichž bohatou strukturu a aranže odhalily až opakované poslechy.

Kdo tedy čekal, že bergenský kvintet bude v této tendenci větší nepřístupnosti pokračovat, bude patrně z letošního In Times lehce zklamán. Enslaved se totiž zlehounka vracejí k Axiomě a i přes epičtěji pojatou tvrdou severskou psychedelii se nelze ubránit pocitu, že se opět vracejí ke svému specifickému pohledu na hard rock/heavy metal klasického střihu. Možná za to může někdy až přespříliš bigbeatové tempo udávané tlučmistrem Cato Bekkevoldem (slyš nezvykle bumčvachtovou hitovku Building with Fire), nebo nasládlé vokální melodie klávesisty Herbranda Larsena. (Zkuste jeho pěvecký projev porovnat s výkonem na Isa a bude vám jasné, kam se jeho hlasové schopnosti vyvinuly.)

Kdo doposlouchá In Times opakovaně až do konce, zjistí, že deska je kompromisem, avšak míněným v tom nejlepším slova smyslu. Skupina nesklouzává k laciným popěvkům (na způsob satyriconovského blackbeatu) a když už se zdá, že dávka líbivosti překročila meze podbízivosti (rock’n’roll v refrénu One Thousand Years of Rain), kvintet hned v úvodu následující pecky Nauthir Bleeding odbočí z vyjeté koleje do zasněného emoblacku, na nějž mají Enslaved od pradávna patent. Nutno dodat, že skladby čítající nejméně osm minut Norům nedovolují epické kusy postavit příliš jednostranně jednoduše. Jinými slovy, Enslaved zůstávají mistry dramaturgie, kdy na miskách vah jako kulináři přidávají tu špeku agrese, tamhle sedmdesátkový progresivní rock, onde tajuplnou atmosféru jak zhmotněnou z norských lesů.

EnslavedJe to zvláštní. Norové se sice drží na svých řadovkách konvenčnějšího kopyta, přitom ovšem nezapomínají na experimenty. Ty jsou v jejich diskografii k nalezení na utajenějších počinech. Pár dní po vydání In Times spatřil světlo světa split se švédskými Shining, kde se Enslaved prezentují vikingskou hymnou jak za starých časů Ægirs Armar, nebo osobitou předělávkou ledzeppelinovské klasiky Immigrant Song. Není tomu tak dávno, kdy vyšlo EP Thorn, na němž se ansámbl překvapivě vrací až do svých úplných začátků. Jako by to ani nebyli Enslaved. A ještě tři roky předtím předvedli na festivalu Moldejazz s norskými Shining avantgardní devadesátiminutové inferno. O nevšedním projektu Trinacria se ani nemá cenu zmiňovat.

Enslaved jsou zkrátka kapela mnoha tváří. A že se někomu nemusí letošní počin líbit, nakonec ani tak nevadí. V jejich pestré kolekci je totiž možné vybírat i jinde.

Recenze dalších autorů

  • Rated 9 out of 10.

EnslavedSoudě dle posledních tří alb Enslaved se chce říct, že se Norové definitivně našli. Je to chemie progresivního metalu, kouzlo mýtického světa Vikingů a stále živá stopa nordického black metalu, kterýžto od 90. let pomáhali budovat. Právě toto jsou stále stěžejní impulsy v tvorbě bergenských. A klidně lze bez urážky dodat, že i také rutinní dávka velké rockové zručnosti. Po letech opakovaně potvrzují, že jsou stále schopnými skladateli a jejich společná práce má ve výsledku jasně rozpoznatelné charisma.

Taková hymna Building with Fire jako jeden z vrcholů novinky jasně ukazuje, že Gruntleho kapela umí složit působivou skladbu spojující temnou a drsnou tvář s odlehčenou vokální linkou na pomezí sladkobolné zasněnosti, jak se to kdysi dařilo kupříkladu švédským Opeth. Nauthir Bleeding potěší technickými riffy, ale také poklidným levitováním nad stojatými vodami a závěrečným majestátním groovem. Titulní In Times si pohrává s hypnoticky minimalistickými repeticemi s výraznou basovou linkou, než se vám dostane dalšího vpádu vikingské tlupy do sluchovodů ve šťavnatém sledu riffování a nálad. Nutno podotknout, že až na tuto skladbu s nejdelší stopáží se zbylých pět, snad záměrem, snad náhodou pohybuje mezi 8-9 minutami.

Za pozornost stojí i citlivá práce s elektronikou prolínající se různými částmi skladeb a ve spojení s nápaditou a nevtíravou hrou kláves. Také proto se Enslaved daří vnášet do své hudby tolik emotivního napětí, severské melancholie i agrese. Letošní album ukazuje, že ač si kapela vymezila hřiště, na kterém hodlá páchat své temné umění, může být na každé desce trochu jiná a provádět posluchače finesami poznamenanými hlubokými fjordy, zalesněnými kopci, ledovými horami a bouřícím oceánem v tříštících se vlnách o skaliska, jako třeba v Thurisaz Dreaming.

Tentokrát jsou Enslaved možná víc metalovější než na RIITIIR nebo Axioma Ethica Odini, ale proč, u Thóra, ne?! Není to hudba pro bábovky. A navíc se k těm starodávným nápěvům tvrdé kytary a trochu přímočařejší přístup hodí. Odlišné polohy tvorby plynou a prostupují se tak samozřejmě, že mám neodbytný pocit sounáležitosti a respektu. Enslaved patří právem mezi božstva metalového nebe!


Přispěj do diskuze

Ještě mrknu na letenky, aby to nevycházelo na nějakej nesmysl. Ale výlet by to byl pěknej. Koukal, že Enslaved hráli Eld v roce 2005 - prý poprvé a naposledy - takže tohle vidět je echt rarita. Hergot, škoda, že to není blíž...

Odpískat Obscene i Brutal a jet do Norska, neasi!
Jen teda na Mare a Enslaved jsou separe lístky a je to i v jiným klubu, no.
Já dávám akorát ty Mare (kteří stáli v přepočtu snad pětikilo) a na zbytek festu dlabu, místo toho se bude výletit.

Je to zrovna v době těsně před Brutalem, takže teoreticky by Eld mohli hrát i v Josefově... Lupen na den dvojka, na dva dny cca 4 litry. (to bych ale odpískal Obscene...)

to se možná potkáte s mIZZYm, ten večer tam hrajou i Mare :)

oni už celej Eld myslím dávali, minimálně když hráli speciální sety k 25. výročí, jsem tehdá silně zvažoval letět tam na set složenej z Mardraum, Monumension, BtL, ale... doufám, že v tom hodlaj pokračovat a bude ještě někdy šance...

https://www.beyondthegates.no/news/7cma2knj9m5dmtxw7p3sxd9a4k8j24
Srpnový výlet do Bergenu? :-)

Tak jsem se dočetl, že Enslaved by letos měli přehrát Eld. Ale bližší info nevím. Na to bych jel kamkoliv!!!
(edit: snad to nebude na BA....)

OK, beru. Snad jsem to teda uhrál na plichtu ;-)

Je ovšem pravdou, že zrovna Thorns jsi mi onehdy doporučoval ty :-)

Ondro ale ty trošku zlobíš :-) Jasně že to vyšlo před pěti lety (mimochodem v tom mém příspěvku je to i napsané :-) ) Teď to ale vydali dohromady jako kompilačku, údajně kvůli tomu, že obojí bylo předtím vydáno jako limitované edice, tak teď chtějí vyjít vstříc fanouškům. Takže jde samozřejmě o prachy :-)

Vždyť to vyšlo před pěti lety...

Narozdíl od toho cos myslel. To totiž vyšlo už někdy v červnu :-)

Jak, starý? Vždyť tahle kompilačka vyšla přesně před dvěma měsíci :-)

Gába: Teď ti to můžu vrátit. Starýýýýýýý.... :-D

https://www.youtube.com/watch?v=hSKAJE7fejI

Compilation album comprised of rare material that were recorded between 2010 and 2011, previously appeared on extremely limited EPs between the band’s "Axioma Ethica Odini" and "RIITIIR" records.

Tracks 1-5 are taken from "The Sleeping Gods" EP (2011).
Tracks 6-7 are taken from "Thorn" EP (2011).

Recording information:

Tracks 1-5:
• Recorded, mixed and masterd at Solslottet Studio in Bergen, Norway.
Tracks 6-7:
• Recorded at various studios:
 -In the woods near Le Cimitiere de Marin in Valevågin, Hordaland, Norway.
 -Peersonal Sound in Bergen, Norway.
• Mixed and mastered at Solslottet Studio in Bergen, Norway.

tak si dam Enslaved 16. u nich doma ;)

   AddSatan: fakt ne?  
ne

   anonymous: nový kostel a zrovna nedaleko Bergenu.  
a zase ze dřeva? se moc nepoučili :)

a ta diskuze byla hlavně o něčem trochu jiném, jestli se nepletu, to komu se co líbí víc/míň je vedlejší a samozřejmě ryze subjektivní a každýho věc
ad smajlíci a skladatelé - moje podrážděnost má starší kořeny, pane metalisto, co viděl Death v pětadevadesátym a má ty diskuze vlastně dost v píči, ale to tu fakt řešit nechci, uvedl jsem konkrétní příklady a chtěl jsem konkrétní odpovědi a ty to kopeš do autu... jinak ad "starý formy", ty vlastně pořád najdeš i na BtL

   gorth: ale určitě netvrdím, že by přišly až tam   
fakt ne?
jinak podle mě to bylo zkonsolidovaný už na Monumension dostatečně - ale ad moje otázka, kterou to začalo - představit si, že jsi fanoušek Enslaved v roce 98, znáš předchozí tvorbu, právě jsi doposlouchal Blodhemn a teď ti někdo (z budoucnosti :) ) pustí Entrance - Escape, asi budeš docela koukat (já tehdá taky koukal a to jsem předchozí tvorbu neznal, nevím o nikom, kdo by v té době takhle hrál), no a aby toho nebylo málo, tak ti pak někdo pustí třeba Hollow Inside a to už fakt čumíš jak puk :), pak už tě BtL, snad vyjma většího zapojování "bum-čvacht bigbeatů" (trochu kotrbatý napojování bylo už i na Monumension, i když nic tak do uší bijícího jako třeba v The Crossing tam asi nenajdeš?) nemá moc čím překvapit, nebo ano? Tolik k zapojování a konsolidování nových prvků a přelomům.
Jo a ten jejich "bigbeat" mám taky rád, ale asi spíš až na Isa a Ruun. Na BtL mám radši třeba As Fire Swept... A basa je taky nejlepší na Mardraum :) - tam podle mě Grutle podal životní výkon (to se týká třeba i skřehotu - pak už nebyl nikdy takhle dobrý... a to skvělý načasování "Ugh!" :)) )

Trochu odbočím - nový kostel a zrovna nedaleko Bergenu. Toť k tématu "progresivní tendence" :-)
www.archiweb.cz/buildings.php?action=show&id=4546

Ádo, kurnik, tady nebuď tak vážnej. Je tam smajlík, neasi. Je přece jasný, že se to celý odvíjí od toho, že se nám líbí víc jiný album a teď pro to hledáme argumenty.

DR: u mě je to ovlivněný i tím, že jsem Mardraum slyšel jako první = tohle jsou pro mě Enslaved a točil jsem to v době vydání dokola do zblbnutí (jo jo bývaly časy kdy člověku stačila jedna kazeta na x měsíců :) ) a i dnes mi přijde super. Souhlas s tím, že se to z těch starých forem ještě úplně nevymanilo (ani to netvrdím a ani mi to nevadí, i ty nářezový skladby jsou tam prostě super), já si myslím, že se tenkrát ještě ani úplně vymanit nechtěli, ten přerod tady ale jasně a plynule začínal (a dokončen byl na Monumension - jak píšu níže) - přinášel nové prvky, které s tím starým ale dost dobře fungovaly a na dalších deskách se rozvíjely - o to mi šlo. Ta deska není dokonalá, všechny skladby nejsou vyloženě výborné, ale takovou desku Enslaved ještě nenatočili... jak říkám, mám rád od nich skoro všechno, ale asi jsou mi nejbližší Enslaved jako (black) metalisti s psych/prog vlivy (na což mají), než Enslaved co se tváří, že jsou psych/prog rockeři (na což tak úplně nemají) s black metal vlivy.

   anonymous: A zrovna nedomrlý songwriting určitě víc na Mardraum než na Below the Lights, ty jeden skladateli ;-)   
tady bych rád konkrétní případy, nepřijde mi, že by na M. bylo něco nelogickýho, neplynulýho, něco se třískalo atd. - k čemuž na BtL docházelo i uvnitř skladeb - vysvětli mi třeba ten přechod The Crossing cca 4:10 a dál - brnkačka se ztlumí a zesiluje se pochod - jak kdyby někdo pustil úplně jinou nahrávku... a nech si ty pseudovtipný trkance do televize, nebo do bravíčka, trapáku, tam s tím možná někoho zaujmeš...

SubtractGod: mi přijde, že až na BtL se ty vlivy konsolidovaly (spíš než na Monumension), ale určitě netvrdím, že by přišly až tam - ale víš co, počkej týden;) (každopádně ty "bigbíty" mě u nich hrozně baví, minimalistický, pěkně vytažená a důrazná basa atd...:))

mxl - mně se to nechce vysvětlovat, prostě máme jiné názory na hudbu, tak se klidně dál bav - třeba i dováděním nekonkrétních náznaků ad absurdum;)

Já mám rád všechny desky od Enslaved, ale zrovna Mardraum mi přijde slabší. Na ní je vidět, že kapela chce jít jinam, ale ještě jakoby se nedokázala vymanit ze starých forem. Takhle to cítím od té doby, co album vyšlo. Nedávno jsem ho poslouchal a cítím to stále stejně... Ten přerod přišel až později. A zrovna nedomrlý songwriting určitě víc na Mardraum než na Below the Lights, ty jeden skladateli ;-)

gorth: he, sranda, že jsi vypíchnul zrovna tenhle "bigbeat" :) - na nic stejnýho si samozřejmě nevzpomenu (a asi to tam není), ale tak třeba The Voices na Monumension 0:56 ten riff a rytmika to trochu připomíná, byť ve zpomalený verzi
ale spíš takhle - co se týče nějaký inovace, progresu, resp. začleňování prvků, který jsou pro novější Enslaved typické, tak ty už najdeš na Mardraum - vlivy (a fúzování s) psych/prog rocku, hrátky s efekty, větší využití čistých zpěvů (i ne-vikingských), pro black ne(-úplně)tradiční rytmický, složitější patterny a hrátky s frázováním riffu - vlivy heavy/thrash (na Mardraum i death - což pak už nikdy nebylo), klávesy atd. - nejvíc asi v Større enn tid - tyngre enn natt, Entrance - Escape pak i trochu v titulce a je to tam v menší míře na více místech... tudíž jako přelom a počátek "nových progresivních Enslaved" chápu Mardraum.
To pak pokračovalo a rozvíjelo se a asi se dá říct, že se ta transformace dokončila na Monumension - tam už je to chvílema víc psych/prog rock než metal (Hollow Inside za všechny), jsou tam hammondky, moog, flétna, elektronika atd.
Proto mi přijde, že BtL už vlastně nic zásadního a opravdu nového nepřineslo, i když je to (přes drobné výtky) hodně dobré album.

edit: ten přerod na Mardraum bych viděl i po textový stránce - viz. např. text Entrance - Escape - srovnej s dřívější viking lyrikou

gorth: Upřímně jsi mě pobavil! :) Jakpak jsi přišel na hodnocení dle takových kritérií? Kdybys chtěl bodovat zvlášť za inovativnost, instrumentální schopnosti, sound etc., a pak to průměroval, tak to pochopím. Ale takhle rozdělovat kapely na ty, které přinášejí něco nového a zásadního, a ty ostatní, které následně nedosáhnou na vyšší bodování, je podle mého přinejmenším zavádějící.

A v jakém časovém horizontu by se mělo uvažovat? Takoví Enslaved přinesli do muziky něco nového a rozvíjení tématu jim trvá třeba dvacet let. Proč nehodnotit v kontextu? Jiná kapela je skvělá na jednom, dvou albech a dál vyhoří. Takových vysoce bodovaných tu už bylo a jsou dávno v pekle. Nechci jmenovat, ale na Marastu proběhlo nesmyslně vychvalovaných sraček taky dost. Jenže pro mě konkrétně jsou to zhusta bezcenné záležitosti s jepičím životem a bez trvalé kvality. Poslechnu pro zajímavost a dost.

Klidně příště dám zase plný počet bodů Napalm Death, Suffocation nebo třeba Sodom, když budou dobří. A dobrá retro kapela, třeba stoner nejvyšší jakosti si nezaslouží devítku/desítku, protože to už hrály kapely v 70. letech? Asi ne, že jo?

Je tu ale ještě jedna a možná i nejpodstatnější věc: bodování je čistě subjektivní záležitost a nikdo nemá patent na správný úhel pohledu. Proto může bodovat každý Marasťák zvlášť, koza se nažere a vlk zůstane celý. :)

je na těch albech něco jako Dead Stare od cca 3:00 do konce?

dám srovnávací poslech a zamyslím se nad tím, ale to už je pak skoro na napsání profilu diskografie..:p




gorth: opravdu je na BtL něco opravdu nového, zásadního a přelomového co už není na Mardraum a Monumension? když jsem si teď po čase dal srovnávací poslech, tak mě napadlo, že možná se tam max. poprvé objevujou bum-čvachty a celkem mě zarazilo, jak jsou tam občas nelogicky na sebe některý pasáže naroubovaný (nezvládnutý songwriting, nebo jen něco nechápu?) - takhle mám to album vlastně rád (některý skladby hodně), mám asi až na Blodhemn rád všechny předtím a i ty dvě potom (s dalšími už je to problematičtější - byť jsou pořád - jo fajn), ale nejlepší a opravdu přelomový mi přijde právě Mardraum. Vertebrae byl zajímavý pokus zase to posunout trošku jinam, ale nikdy mi to album úplně nesedlo a je tam i dost nudy/vaty, což platí i o Riitíířovi, novinku jsem zatím neslyšel a ani se k tomu nechystám...

ad setlist - v poslední době často hrajou Convoys to Nothingness a na Roadburnu byla i As Fire Swept... ty bych si dal naživo moc rád

   gába:
Spíš jde o samotný přístup, tzn. jestli vůbec věnovat čas desce, o které už po pár minutách vím, že nic nového nepřinese, ale přesto je dobrá.
  


přesně - záleží jen na náladě a člověku:)

-> akorát bych se právě (MXL) snažil rozlišovat tyhle třeba i vynikající kapely a ty, které fakt přichází s něčím novým a zásadním a hodnocení 9/10 bych dával druhým jmenovaným..) (což by platilo třeba pro Below the Lights, které vnímám jako opravdu přelomové)

Řada z poznámek v diskuzi je svým způsobem pravdivá. Ale jde skutečně jen o to, jestli přináší každá deska něco nového, abych ji měl proč poslouchat? Ano i ne. Kromě konkrétní hudby kapela reprezentuje určitý názor, pohled na věc, postoj vycházející z jejích kořenů. A v tom mají Enslaved pro mě svou nejsilnější kvalitu, na kterou se dá spolehnout, a proč je poslouchám celá ta léta. Hudba, která se mi líbí konzistentně od chvíle, kdy jsem si pořídil v době vydání originál Frost, až do teď. A naživo byli vždycky „true as fuck“.

To množství desek by se asi dalo argumentovat tak, že pánové se hudbou přeci jen živí a jejich potenciál umožňuje vydávat takové kvantum materiálu. Jiný choděj makat do fabriky každej den a nikomu to divný nepřijde. :) Ani přes mírnou nadprodukci pořád nejsou nudní. Bergeňáci se dokážou odhalovat postupně a více poslechů jim prospívá. Pro mě je to kult.

Ale nakonec svatá pravda, jak píše OnDRajs: „Enslaved jsou zkrátka kapela mnoha tváří. A že se někomu nemusí letošní počin líbit, nakonec ani tak nevadí. V jejich pestré kolekci je totiž možné vybírat i jinde.“

Jo, já si taky myslím, že největším problémem Enslaved je hrozně moc desek, které si jsou dost podobné, byť jsou poměrně dobré. Vždycky novinku párkrát protočím ušima a tím u mě skončí. To samé In Times, které jsem dvakrát slyšel, celkem se mi líbilo, ale nic mě nemotivuje k dalším poslechům.

ja myslim, ze uroven posledni tvorby Ens je vysoka, ackoli neprinasi nic novyho. tahle deska je.. takova metálkovější, nese jejich zvuk i jasny rukopis, ale nejde to dolu, takze spokojenost. kdyby vydavali vic po letech, urcite by byly dojmy jiny, nez kdyz posilaj "desku za deskou". prvni poslech In Times me vlastne zklamal, ale nenechal jsem se odradit, takze nakonec dobra a urcite furt celkove nadprumerna deska, protoze takhle hrat po tolika letech, to chce sundat klobouk plny chvoji a jehlici z hlavy a panum pokynout

gorth: mám to vcelku podobně, poslední alba se mi už dost pletou. Spíš jde o samotný přístup, tzn. jestli vůbec věnovat čas desce, o které už po pár minutách vím, že nic nového nepřinese, ale přesto je dobrá. Asi právě proto už Enslaved poslouchám spíš dost nárazově.

Zákeřná otázka :-) Záleží na tom, jak hodně budeš kritický. Riitir zkus, docela dlouho mi trvalo se do ní dostat.

při vší úctě ke garážovým tupa tupa blackům, vůbec

nejlepší Enslaved bude možná právě zmíněná Trinacria

opravda existuje metalová kapela splňující dané podmínky?:) Enslaved se od BtL moc neposunuli, vlastně jsem po (slabém) Axioma rezignoval na poslouchání nových alb... ale RIITIIR (spíš než tohle) asi zkusím, po náslechu se zdá, že to vážně zkusili trochu jinak

   anonymous:
nejlepsi Enslaved jsou Eljudner
  

Tvl z těchhle "vtipů" , oslavující garážový tupa tupa blacky, jsem vyrostl asi před patnácti lety. Jak by řekl klasik: brek.

Každopádně Enslaved tradičně velmi fajná deska. Zpočátku jsem se nemohl chytit, ale roste to! Zajímal by mě playlist na BA.

nejlepsi Enslaved jsou Eljudner

Tvé hodnocení:

Tagy:

viking metal, post-black metal, Enslaved, In Times, progressive black metal

aktuálně

diskuze